Sametová revoluce přehledně: Co se dělo před 32 lety
Právě dnes tomu je 32 let, co se původně poklidná studentská demonstrace změnila v masový protest vůči tehdejšímu komunistickému režimu. Na Národní třídě byli studenti zmláceni tehdejší Veřejnou bezpečností, což odstartovalo veřejné protesty, které následně svrhly vládu komunistické strany.
17. listopad je ve znamení oslavy studentského boje za svobodu a demokracii. Původně je tento svátek Mezinárodním dnem studentstva na počest tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Nejdříve nacisté násilně potlačili poklidnou demonstraci u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze. Během ní byl těžce zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Opletal následně na následky zranění zemřel. Poté došlo v celé zemi k uzavření vysokých škol, zatčení a popravení vedoucích představitelů studentů a k internaci stovek studentů v koncentračních táborech.
Studentská manifestace
Právě tento svátek slavili studenti o padesát let později, 17. listopadu 1989. Kolem čtvrté hodiny odpoledne se několik set studentů sešlo na pražském Albertově. Během krátké chvíle zaplnili i okolní ulice. Na oficiálně povoleném shromáždění tehdy zazněly projevy řečníků. Na transparentech pak zněla hesla jako „Přestaňte bít studenty“, „K Vánocům svobodu“ nebo „Studenti všech fakult, spojte se“.
Shromáždění přišel pozdravit i účastník pohřbu Jana Opletala, Josef Šárka „Studenti, nedejte se, jsem rád, že bojujete o to, o co jsme bojovali tenkrát,“ řekl tehdy studentům, načež sklidil bouřlivé ovace a volání "Svobodu!". Poté se dav vydává na Vyšehrad. V čele průvodu byli studenti se svíčkami a československými vlajkami. Už tehdy zaznívaly protirežimní hesla jako „Gottwald rovná se Stalin!“, „Svobodu!“, „Ať žije Havel!“ nebo „Masaryk!“
Pochod do centra
Po konci oficiálního shromáždění u hrobu básníka Karla Hynka Máchy na Vyšehradě se studenti vydávají do centra Prahy. Ještě než tam dojdou, je však zastaví strážci pořádku u Botanické zahrady. Po prvních potyčkách s policisty se však tisíce lidí opět dávají do pohybu a míří dál. Po cestě se ke studentům připojují i náhodní kolemjdoucí.
Hlavní část a nejbrutálnější část onoho večera však teprve přijde. Na Národní třídě se totiž policisté pokusí za každou cenu davu zabránit v tom, aby došel až na Václavské náměstí. K tomu účelu studenty obklíčí uzavřením okolních ulic. Ačkoliv jsou studenti vyzváni k opuštění prostoru, nemají už kam odejít. Směrem k policistům dav skanduje „Máme holé ruce!“ nebo „Nechceme násilí!“.
Brutální zákrok
Zhruba v půl deváté začne policie na dav tlačit, v podloubí pak v uličce mlátí demonstranty snažící se dostat ven. Části z nich se povede ukrýt uvnitř domů. Pohotovostní jednotky Veřejné bezpečnosti mlátí lidi hlava nehlava včetně žen a starších lidí. Zasahují dokonce i obrněné transportéry. Zatčené pak odváží autobusy pryč. Po desáté hodině je konec a posádky sanitek ošetřují zraněné. Studenti nadále na místo nosí svíčky a květiny.
Zprávy o násilném rozehnání studentské demonstrace se další den rychle roznesly. Brutalita, s jakou pohotovostní složky postupovaly, přiměla i jinak apatické občany, aby se začali zajímat o vývoj ve své zemi. Už další den začaly vznikat stávkové výbory a v pondělí 20. listopadu se sešlo na Václavském náměstí kolem 100 000 lidí. Komunistický režim tak pomalu začal odpočítávat svůj konec.
Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad
Související články
Poslední dny Ivety Bartošové. Samota, extrémní hubnutí a telefonát matce před sebevraždou
Rozjetá Hanychová se Šlégrovou a vysmátá Kuchařová. České krásky pařily až do rána
Slunce, seno, jahody slaví 40 let: Deset utajených zajímavostí, které jste (ne)věděli
Smrt Jiřího Růžičky: Obezita se mu stala osudnou, vážil 312 kilo a obracet ho muselo 6 hasičů
