Ruský dronový útok je varováním pro NATO, nikoli pro populisty

Zatímco všechny vlády EU tento útok odsoudily, zaplavily sociální sítě dezinformace, že se jedná o nedopatření, nebo jen o neškodné „makety“ dronů. Nejdále zašli prokremelští aktivisté v hnutí Stačilo!, Lubomír Zaorálek a Kateřina Konečná, spekulující o ukrajinské režii.

Testování obranyschopnosti

Názorně se projevilo, že východní hranice NATO je dosud chráněná jen velmi slabě. Testování obranyschopnosti Západu provokací ruských dronů nasvítilo dlouho známou skutečnost, že obrana NATO má na východním křídle značné mezery. Do této doby nebyla silná vůle je zaplnit, ačkoli důkazů rozpínavosti Putinova režimu se nahromadilo víc než dost.

Mírové iniciativy zatím přes četná jednání s ruskou stranou ani po nástupu Donalda Trumpa nikam nevedou. Putin naopak válečný konflikt na Ukrajině eskaluje, dokonce ho rozšiřuje do dalších zemí, a proto je zjevné, že si Aliance nemůže další přešlapování na místě dovolit.

Generální tajemník NATO Mark Rutte letos v lednu varoval, že pokud Aliance nebude zvyšovat výdaje na obranu, budeme se muset v dohledné době učit rusky. Nyní v reakci na dronový nálet oznámil vznik operace Eastern Sentry („Východní stráž“), která významně vyztuží obranu východního aliančního křídla.

„Incidenty, jaké se odehrály v Polsku, jsou nebezpečné a nepřijatelné. Ruská bezohlednost ve vzduchu podél našeho východního křídla se zvyšuje,“ okomentoval Rutte operaci, v níž bude v první fázi zapojeno 100 tisíc vojáků, v dalších fázích celkem až 500 tisíc.

Co je bezpečnostní hrozba

Česká vláda tento záměr podporuje a už oznámila vyslání vrtulníkové jednotky v počtu 150 vojáků. „Putinův režim ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít. Myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel, a že řešením je nezbrojit,“ reagoval premiér Petr Fiala.

Ruský útok vetuje názory, že se Rusko neznamená pro další evropské země žádnou hrozbu. Tuto rétoriku u nás nejhlasitěji šíří komunistický blok Stačilo! a SPD, ale i Motoristé sobě. Nejednoznačné a protichůdné postoje ale zaznívají i zevnitř nejsilnějšího opozičního hnutí.

Představitelé ANO sice považují Rusko za agresora a viníka války, ale neoznačují ho jako hrozbu pro Evropu. „Největší ohrožení naší země je militaristická, zradikalizovaná Fialova vláda, která stále mluví o válce,“ prohlašoval loni v březnu Andrej Babiš.

Letos na jaře zpochybnil schopnosti ruské armády Radek Vondráček. „Rus nemá na to, aby vedl válku s Evropou. To je rétorika těch, kteří spojili veškerou svou politiku s Ukrajinou,“ uvedl adept ANO na křeslo ministra zahraničí, známý svými proruskými postoji.

Zlehčování ruské hrozby a faktické nahrávání zájmům Kremlu se projevilo v hnutí ANO mnohem častěji, což dokládá jeho rozporuplné postoje ve snaze oslovit i antisystémový elektorát ve vodách, kde loví komunisté a SPD.

Klub ANO letos v březnu nepodpořil spolu s SPD usnesení sněmovny, jež obsahovalo i následující formulace: „Současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro ČR největší bezpečnostní hrozbu.“

Proti zvyšování výdajů na obranu

Andrej Babiš opakovaně prohlašuje, že nemíní dodržet závazek z červnového summitu NATO v Haagu, který počítá s postupným zvyšováním výdajů na obranu na pět procent HDP do roku 2035 včetně související civilní infrastruktury. Zvýšené výdaje na obranu přitom odsouhlasili i jeho nejbližší partneři na mezinárodní scéně Robert Fico a Viktor Orbán.

Hnutí ANO torpéduje i záměry zvyšovat výdaje na obranu v rámci Evropské unie trpící hlubokým podfinancováním, a to v době, kdy Trumpova administrativa otevřeně deklaruje, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svoji bezpečnost.

„Mě jen fascinují debaty o tom, že my stále musíme zbrojit,“ divil se Babiš loni v listopadu, přičemž vyšší výdaje na obranu prosazuje jeho ikona Donald Trump. Letos oznámil zrušení české muniční iniciativy vysoce oceňované nejen Ukrajinci, ale i západními spojenci v Alianci, kteří se podílejí na jejím financování.

Opozici v čele s hnutím ANO nesedí ani účast Česka v tzv. „koalici ochotných“ sdružující nejméně 26 zemí, které už oznámily záměr podílet na řešení poválečné bezpečnostní architektury na Ukrajině, týkající se celé Evropy. Karel Havlíček varuje před vytvářením „paralelních struktur“, ale pomíjí, že zlomek unijních zemí blokuje efektivnější protiruské pozice. Proto vznikla tato neformální koalice spojující země se stejnými zájmy.

Zpochybňování ruské hrozby a populistické odmítání vyšších výdajů na obranu jsou jen vodou na Putinův mlýn. Kdo tomu nevěří, stává se součástí či spoluhráčem zájmové sféry Moskvy, ať už si to uvědomuje, nebo ne.

GLOSA: Ve Zrádcích vás smete i jedno špatné gesto. Když chceš být oblíbený, skončíš podezřelý