Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy StarDance 2019 Extra Host (pořad) demonstrace proti Babišovi Události roku 2019

Nejnovější kauzy

Roman Skamene (65) upřímně o alkoholu: Mívám záchvaty, kdy piju dva dny v kuse

+ Dalších 21 fotografií
ROZHOVOR
Byly doby, kdy o něm na prvních stránkách médií bývaly skandální zprávy nemálo podobné alkoholickým extempore Ivety Bartošové (†48). Dnes je ale herec Roman Skamene (65) prý jen kvartální alkoholik a z vlastní vzornosti se mu dělá šoufl.

ROZHOVOR

Červenáček ze seriálu Záhada hlavolamu (1969), princ Edward VI. i chuďas Tom County z dvoudílného televizního filmu Princ a chuďas (1971), vyslanec draka Jiří Hlaváček v nesmrtelné pohádce Princové jsou na draka (1980), vekslák Bíny z Bony a klid (1987) nebo nesnesitelný major Borovička z Tankového praporu (1991). Roman Skamene byl vždy výrazný herec, jehož kvalit režiséři rádi využívali. Jak si dnes žije coby zasloužilý penzista?

Nedávno jste měl významné životní jubileum. Jak jste to oslavil?

„Velmi rozumně, až se úplně divím. Tyhle akce pro mě totiž převážně končily drasticky. V hospůdce jsme se prdli s kamarády z vesnice, asi dvacet nebo třicet lidí. V klidu jsme popili a šli jsme domů.“

Svoje jste si prostě už odpil.

„No právě. Mívám ale záchvat, kdy dva dny chlastám. Někdo přijde, tak se pije. Jenže mně to už teď trvá deset dní, než cítím, že jsem zase v pořádku a alkohol už je venku.“

Stydí se za sebe

Už z vás prostě není tak velký pařmen.

„Už jsem tak klidný, že se sám divím a jsem si odpornej. S dědky chodím na tenis, v úterý a v pátek jdeme od půl šestý do půl osmý do hospůdky, dáme nějaké pivo a panáčka a v osm jsem doma. Za bolševika a potom jsem přitom řádil jak hovado.“

Byl jste taková mužská Iveta Bartošová, že?

„No jistě. Chlastal jsem hodně. Pořád se mnou byly problémy.“

Manželka si asi nestěžuje, že jste se zklidnil.

„Samozřejmě. Všechno nám klape. Máme se rádi, jezdí za námi vnučky. Je ze mě prostě řádnej člověk. Měl jsem strejdu, bráchu mámy, to byl kořala a holkař. Něco jako já. Když mu bylo něco přes padesát, najednou, ze dne na den, se uklidnil a začal štrikovat. A až do smrti dělal záclony a dečky. Z hospody a bordelů se přesunul k háčkování. Tak bych dopadnout nechtěl. Ale trošku se tomu blížím.“

Odpor ke KSČ

Bydlíte na chalupě. Byt v Praze jste prodali?

„Ne, máme dvě děti. Měli jsme jeden byt, ten jsme nechali dceři, a druhý, do kterého jsme šli z toho prvního, jsme opustili a nechali synovi. Bytová situace je komplikovaná. Tenhle režim má klady i zápory, ale těch je tak mizerně málo, že proti tomu zk****nýmu bolševikovi je to pohoda. Když si na ty s***ě komunistický vzpomenu, tak chytnu vztek, jak jsme to s nimi mohli tak dlouho vydržet.

Lidé vás mají spojeného s rolí veksláka z filmu Bony a klid, tak jich asi hodně překvapí, jaký názor na minulý režim máte.

„Veskláci byli chytří a uměli ten režim využívat. Já byl blbej, tak jsem mohl veksláka jenom hrát. Znám jich několik a dnes jsou za vodou.“

Nedávno jste natáčel roli pro film Špindl 2. Koho hrajete?

„Je to muzikant, který hraje a flámuje. Už se těším na premiéru.“

Zbavil se dluhů

Ještě stále intenzivně pracujete?

„Nechci úplně zakrnět, takže hraju čurdu v seriálu Modrý kód, pak jezdím s Františkem Ringo Čechem s představením Dívčí válka a v La Fabrice hraju v Prolomit vlny. To mi stačí. Pětkrát do měsíce hraju, jinak už nechci. Dřív jsem hrál 360 dnů v roce, pořád jsem byl mimo domov. To už nechci, chci si užít důchodu.“

Jak dlouho jste penzista?

„Už dva roky. A jsem spokojený. Všechny dluhy mám zaplacené, čisto na stole. Důchod beru snad jedenáct tisíc měsíčně, teď mi ještě přidávají. Nic víc nepotřebuju.“

Vím, že jste kdysi míval velké potíže i s vymahači. Jak vůbec došlo k oddlužení?

„Chalupu jsme si museli odkoupit nazpátek. Ta je psaná na dceru, protože jsme byli pro firmy grázlové, když nám ji banka vzala. Zázračně nám ale dali úvěr, tak jsme si ji zase koupili. Ale málem jsme o ni přišli kvůli novinářům. Když byla v dražbě, média psala, že je k mání, takže sem jezdili Vietnamci, Rusové a taky lidé z celého Československa. Neotvíral jsem jim, ale lezli sem drze i přes zahradu. Za normálních okolností by se o tom vědělo jenom v Berouně, jenže tady mě lidé znají a nikdo by si to nedovolil koupit, protože by mu asi kamarádi rozbili hubu. Takhle tady ale otravovali. Naštěstí se nám to ale podařilo zachránit, všechno jsme splatili a máme klid.“

Mohlo by vás zajímat

Další články