Režisér filmu V síti Vít Klusák: Lidé mě napadají, že mi jde o prachy. Já se tím živím, proboha

Zdá se, že váš nápad okopírovali Němci…

Řešíme to, přemýšlíme co s tím, mrzí nás to a jsme rádi, že v tom nejsme sami. Máme signál od vedení České televize, že se chce v tomto nečestném jednání RTL angažovat a přijde jim toto velmi nekolegiální, a také šéfová Státního fondu kinematografie již odeslala protestní e-mail do německé televize. Zvažujeme, co s tím budeme dělat dál.

Jak to tedy celé vzniklo?

Zkraje letošního roku jsme byli osloveni jednou německou produkcí s tím, zda nechceme uvažovat o tom, že bychom projekt přetavili v televizní formát, který by se nabízel televizím po celém světě. V prvním kole se mělo jednat o vysílání na nespecifikované německé televizi a také spřátelené televizi v Kanadě. Pokud by projekt měl pozitivní odezvu v Německu a v Kanadě, začalo by se to nabízet celosvětově. Z toho jsme měli pochopitelně velkou radost, protože tohle se vlastně ještě nikomu nepovedlo, a také jsme byli nadšení z toho, že si náš projekt začal žít vlastním mezinárodním životem. Těšilo nás, že se tahle důležitá myšlenka může šířit dál, ale také skutečnost, že nad tím budeme mít odborný dohled a že se dílo bude realizovat v kvalitě, kterou si zaslouží. Německá společnost se nás ptala, jak moc bychom se v tom chtěli angažovat, a my jsme reagovali tak, že bychom nad tím chtěli mít především dramaturgický dohled, aby byla zachovaná pravidla dokumentu a komunikace problému obecně. Přišlo nám důležité, aby se z toho časem nestalo něco, s čím bychom nechtěli mít nic společného. Z původního záměru by se v tomto případě mohlo docela rychle stát něco úplně jiného, hranice etiky je velmi křehká.

exkluzivně

Vít Klusák o filmu V síti: My ukazujeme, co to s děvčaty dělá i v bezpečí ateliéru, říká

Viděli jste ten německý dokument, který vykrádá váš původní?

Zatím jsme z toho okopírovaného německého projektu viděli jen fragmenty, asi 15 minut, protože se nám nedaří získat celý materiál, neb je to blokováno a je to určeno pouze německému trhu, ale podle těch částí, které jsme zatím viděli, je patrné, jak moc je jejich pokus podobný tomu našemu. Z mého pohledu je to levně a odfláknutě udělané, což mě neuvěřitelně mrzí.

Vaše prohlášení, že vám ukradli V síti, na Facebooku vyvolalo poprask.

Teď, když čtu komentáře k této kauze, tak mi není dobře. Většina komentů je o tom, jak je Klusák nenažraný a že jde o prachy, ale o tom to opravdu není. Když se na jednom projektu peníze vydělají, otevírá to dveře něčemu jinému, co by mohlo být zase pěkné a kvalitní, co třeba tolik nevydělá. Samozřejmě že v tom hrají roli i peníze, vždyť je to naše povolání, my se tím živíme proboha. To je snad normální, že se za práci vydělávají peníze.

Jak vás tento projekt vůbec napadl?

Bylo to tak, že mě oslovila jedna škola, která chtěla natočit edukační video o tom, jak se chovat bezpečně na internetu. Když jsem se tomu začal věnovat a zjišťovat informace, zjistil jsem, jak moc velký problém to je, a řekl jsem si, že to stojí za kvalitní zpracování. Když jsme řešili, jak budeme těm mužům, kteří obtěžují na internetu mladistvé, říkat, někdo přišel s tím, že v Americe se používá termín „predátor“. Když jsme to hledali na internetu, zjistili jsme, že v Americe existuje show, kde lákají dívky predátory na schůzku, jakési volavky, a v momentě, když predátor přijde do restaurace na schůzku, okamžitě nastupuje moderátor a pachatele konfrontuje, respektive vyslýchá úchyla tváří v tvář. Je to show, o které jsme vůbec nevěděli a je založena na úplně jiném principu, navíc jsme už měli film vlastně natočený. V našem filmu jde především o online komunikaci. V síti jde o to, že jsme chtěli ukázat to, co se děje za dveřmi dětského pokoje. Jak ukázat, jak to reálně vypadá, něco, co normálně vidět není. Děti jsme použít nemohli, takže jsme udělali casting dospělých hereček, které jsme namaskovali a udělali jim pokojíčky.

TV PREMIÉRA

Kontroverzní dokument V síti: Kteří predátoři byli odsouzeni?

Jak se na to díváte s odstupem? Co říkáte na ta nejrůznější obvinění z trestných činů?

Jsme rádi, že policie a soudy k tomu přistoupily takto zodpovědně. Je to důkaz, že chování predátorů je hodné trestu. Pro nás to mělo původně spíše preventivní funkci. Nám nešlo o to, aby šel někdo do vězení, takhle jsme o tom během příprav a natáčení nepřemýšleli, chtěli jsme ukázat na problém. Abych se přiznal, není mi to příjemné, že se z toho stalo toto, ale patří to k tomu. Já jsem dokumentarista, nejsem policajt ani soudce. Na druhou stranu jsem rád, že je to další vzkaz, že když se bude někdo ukájet nad dětmi, tak ho čeká trest, tomu jsem rád.

Využila policie nějaké vaše materiály a důkazy?

Pochopitelně ano. Já sám jsem jako producent a režisér filmu V síti vypovídal na policii asi čtyřikrát. Jeden čas jsme byli s policií v podstatě v každodenním kontaktu, protože těch případů se šetřilo mnoho po celé České republice. Bylo to v Brně, Praze v Ústí nad Labem…Policie vyžadovala veškeré komunikace. Dospělo to do takové fáze, že jsme policii dali přístupové kódy, aby si to všechno mohli vyhledávat sami, protože už s tím bylo neskutečně práce. Týdny a týdny připravovalo několik střihačů ve střižnách materiály pro policii, což nás kromě času stálo zhruba 250 tisíc korun, ale to říkám jako zajímavost, nestěžuji si, my jsme s tím asi trochu počítali a měli jsme to v rozpočtu.

Měli jste nějaké reakce od rodičů?

Máme stovky krásných e-mailu a dopisů, kde nám rodiče děkují za to, že si všimli, že mají doma s dětmi podobné problémy a že díky filmu si začali dávat větší pozor na komunikaci svých dětí. Rodiče s námi začali konzultovat jejich zkušenost a také se začaly ozývat samotné děti, že v tom lítají a že potřebují poradit, takže jsme je začali odkazovat na nejrůznější prověřené linky, psychology a experty. Jeden čas toho bylo tolik, že jsme stanovili svého vlastního ombudsmana projektu, který studuje FAMU a zároveň medicínu, je velmi vzdělaný a umí výborně komunikovat s dětmi a ten měl tuto agendu na starosti, protože se to už nedalo zvládat.

Film vidělo hodně lidí, co to pro vás znamená?

Přesně 580 tisíc diváků, což je na dokument neskutečné číslo. K tomu mám hezkou příhodu… když běželo V síti v kinech, tak se zrovna také uváděl velký americký válečný velkofilm 1917. Šel jsem se na tento film do kina na Andělu podívat v deset večer a byla tam taková unavená pokladní a říkala „tak já bych vám pane Klusáku chtěla poděkovat, kvůli vašemu filmu máme zdvojené služby, protože jsou tady na ten váš film tak šílený fronty, že tady musíme být dvakrát déle než normálně“. Nádherný pocit, mám z toho radost.

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní