RECENZE: Tři tygři ve filmu totálně selhávají v humoru. Komedie patří letos k tomu nejhoršímu
Divadelní uskupení Tři tygři se rozhodlo vyzkoušet štěstí u filmu a minimálně pro diváky to byla bolestivá zkušenost. Zatímco humor čtyř komiků na jevištích funguje na jedničku, před kamerami drhne ve všech směrech. Korunu všemu pak nasazuje trapně se pitvořící Štěpán Kozub. Tři tygři ve filmu: JACKPOT se tak bohužel řadí mezi to nejhorší, co jsme v českých kinech mohli vidět.
Trailery na Tři tygři ve filmu: JACKPOT slibovaly šílenou komedii, která bude plná akce a neotřelého vtipu, výsledek je však úplně jiný, než se zdálo. Na komedii to má totiž příliš málo humoru a na akční film zase dost šetří bitkami, slibovanými z ukázek. Zato šílené je to víc než dost, avšak rozhodně ne v dobrém smyslu.
Zápletka je prostá. Mentálně zaostalý David s tváří šilhajícího Štěpána Kozuba získá výherní tiket na osm milionů. Společně s kamarádem Milanem (Albert Čuba), který chce být akčním hrdinou, ale mají pouze omezený čas, kdy se musí dostat z Ostravy do Prahy, aby si vyzvedli výhru, než propadne. A do toho všeho jim jde po krku místní gauner.
Kozuba je příliš
Ve skutečnosti jde spíš o podivnou road movie než o čistokrevnou akční komedii. Hlavní postavy se snaží dostat do hlavního města. Cesta je však zavede k jejich vysněnému cíli oklikou a důvody průtahů jsou blbější a blbější. Když už si divák řekne, že to již snad nemůže být hloupější, tvůrci ho vzápětí přesvědčí, že to jde. A tak je to vlastně pořád až do konce.
Logika u bláznivé komedie vlastně není nijak vyžadována, jenže to by ve filmu musel být funkční humor, který zde ale absentuje. A je to zatraceně s podivem, vždyť Tři tygři úspěšně baví národ už šest let a září jak na jevišti, tak i na YouTube nebo třeba v silvestrovské show Honzy Dědka. Zkušeností a vtípků by tedy měli mít víc než dost, jenže před kamerami jim to zkrátka nefunguje. V drtivé většině se jejich humor míjí účinkem.
Ba co víc, často působí až trapně. Nejednou si divák vzpomene na komedie Adama Sandlera, ne však na ty dobré, ale na ty nejhorší, jaké v repertoáru má. Korunu tomu pak dává věčně se pitvořící Štěpán Kozub. Roli mentálně zaostalého má ze svých vystoupení zmáknutou, ovšem ve filmu je jeho postava otravná, neskutečně se zajídá a co hůř, ono jí ani není mnohdy rozumět, což automaticky zabilo jakýkoli pokus o vtip. Kolikrát jsem si přál, aby za to někdo shořel v pekle.
Tři tygři umějí, ale ne ve filmu
Tři tygři se zvládli proslavit snad jako jediní čeští divadelní herci, aniž by hráli ve filmu. Možná ale i to bylo na snímku znát. Místy jsem měl totiž dojem, jako by herci stáli na pódiu a ne před kamerou. Často si v dialozích poodstupovali a teatrálně se dívali jinam, zatímco pronášeli svou repliku, přesně tak, jak tomu bývá v divadle. Zkrátka bylo znát, že pro některé členy jde o první výraznou roli u filmu. Vázlo to tedy i po herecké stránce.
První pokus prorazit u filmu tak pro Tři tygry nedopadl dobře. Leckomu by se možná chtělo říct, že by měli zůstat u toho, co jim jde, ale já tak trochu kacířsky doufám, že to nebude poslední pokus. Soubor totiž nepochybně potenciál má, zejména co se týče neotřelého až nekorektního humoru, který zde však trestuhodně chyběl. Pro příště to tak chce jinak a lépe. Mnohem lépe!