Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

RECENZE ROKU: Holky, už dráždíte kačeny? 50 ODSTÍNŮ TEMNOTY je větší nuda než misionář!

+ Dalších 14 fotografií
"Hysterie se opakuje. Nezletilé školačky a staré panny si vymetají pavučiny z rozkroků, aby si mohly po dvou letech opět zvesela rozdráždit své zatuhlé kačeny." Tak začíná recenze filmového hitu 50 odstínů temnoty, kterou si pro eXtra.cz nachystal internetový glosátor RedAK. Jsme rádi, že můžeme mistra břitkého humoru opět přivítat v naší redakci. Tak jdeme na to?

Hysterie se opakuje. Nezletilé školačky a staré panny si vymetají pavučiny z rozkroků, aby si mohly po dvou letech opět zvesela rozdráždit své zatuhlé kačeny. Jelikož odstíny šedé zajistily hutnou reklamní masáž už před lety, odstíny temné mají prakticky vyhráno; kina budou praskat ve švech, i kdyby se na plátně promítal dvouhodinový záběr na hono v rozkladu. To by ostatně ničemu nevadilo, zvlhlé divačky by stejně nepoznaly rozdíl a chápavě by se dojímaly nad tím, jakou má ten výkal citlivou duši. Ovšem autorka předlohy je jiná kapacita, a tak se vytasila s novou klitoris drásající zápletkou, při níž nezůstane jedna díra suchá. Expedice do hrdinčiny kudy bude protentokrát výzvou, protože Christian si musí její lůno opětovně vydobýt. A co hůř, Anastasia nebude čelit pouze Christianovým vnitřním démonům, ale i jeho pohnuté minulosti!

Ano, lepší zápletku bych sice vyčetl i z libovolného captcha kódu na uložtu, ale fanynkám to stejně bude připomínat Kafku v nejlepší formě. Christian je prostě nenapravitelný snílek/romantik/pičus (nehodící se škrtněte), který touží svoji vyvolenou nalubrikovat třpytem z měsíčního prachu a je ochoten pro to udělat cokoliv.

Věřím, že toto odhodlání dojme každou, ať je to zhrzená Anička, frigidní Věrka, nebo Máňa z konzumu, která po letech odšpuntovala tampon a razila se svými pětašedesátiletými kamarádkami do biografu. Od posledně se nezlepšilo prakticky nic, Dakota stále vypadá jako bývalý člen Kelly Family přeoperovaný na koně a Christiana by zahrál lépe snad i Luděk Sobota (73). Dokonce i to šuk*ní ustoupilo do pozadí, a kdo touží po něčem trošku odvážnějším, ať si pustí raději Peříčko nebo plyn.

Rádoby dramatickými prvky se tvůrci zřejmě chtěli zavděčit i pánskému publiku, ovšem tady je nutné si připomenout, že pánské publikum od prvních odstínů visí na stromech, a tak se není komu zavděčovat. Obézní trafikantka Helga pak v kině dychtivě očekává zvrácený pohlavní propletenec plný mlaskání a čvachtání a místo toho musí sledovat, jak jejímu milovanému Krysčnovi nějaký ani zdaleka ne tak krásný ču*ák vyhrožuje. Jediné pozitivum spatřuji v tom, že druhý díl je o něco kratší, takže letos si ušetříte celých osm minut smrtelného dávení. Frigidní autorku předlohy měl někdo už dávno vrátit fotrovi do koulí a udělat mu na péru uzel, aby nemohla svými fantaserotickými zvratky o naivní slepici a trapném pičusovi (ano, cé bylo správně) nadále špinit literární univerzum.

Podobně nekvalitní brak červené knihovny by totiž dokázal dohromady splácat i negramotný popelář s pokročilým Alzheimerem, a pokud i vy toužíte zohavit regály Levných knih svými postelovými patáliemi, v krátké ukázce s vysvětlivkami vám předvedu, jak na to: „Jo!!!“ [začněte zprudka, tím zaručeně rozpálíte každou hospodyňku], vzdychla a konejšivě si zarazila jeho bytelný žilnatý a krví napumpovaný úd co nejhlouběji do sebe. [čím víc nesmyslných přídavných jmen, tím líp] „Jsi tak fantastický milovník, Gabrieli!“ [zvolte nějaké vznešené jméno, s Karlem by to nefungovalo] „Ach, já vím, holubičko moje, a teď se připrav na orgastický gejzír rozkoše,“ řekl Gabriel nemravně, oplzle, chlípně a vyzývavě. [dominantní musí být muž, ten v brakových románech vždy představuje šampaňské mezi pohlavími] Dvě touhou spletená těla náhle propadla do rytmu doposud neprobádaného vesmíru živočišné vášně. [nyní používám honosnou řeč, kterou jsem opsal z nedělní přílohy Blesku] „Ne, Gabrieli, zastav,“ vyhekla rozčarovaně dívka, „musím ti něco říct!“ [je nutné čas od času hodit mezi hlavní postavy klín, abyste udrželi své slabomyslné čtenářky v napětí] „Něco je tu špatně a já s tím nedokážu nic udělat,“ pokračovala dívka. [už nevím, co psát, takže cituji svého urologa] „Holubičko, ničeho se neboj, společně to zlo porazíme!“ A v tomto stylu se zacyklete na nějakých zhruba šest set stran, pak důkladně vykuřte náhodného nakladatele a pravděpodobnost neúspěchu bude ještě menší než to, že byste se jako homosexuální komunistický žid v roce 1943 dožili konce války v Berlíně.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy