Trendy
Výměna manželek 2024 Sedm schodů k moci válka na Ukrajině Survivor 2024

RECENZE: Komedie Hádkovi staví společnosti nepříjemné zrcadlo. A ne jen jedno

Nová komedie Vojtěcha Moravce Hádkovi. Ve filmu se zaskvěla Jitka Čvančarová, Sandra Nováková, Hynek Čermák a Jakub Prachař.
Zdroj: Bontonfilm
+ Dalších 8 fotografií
Recenze

Přihlíželi jste někdy lidem, ať už rodičům, či kamarádům, kteří se hádali nad maličkostí tak dlouho, až jste měli chuť je seřvat jako malé haranty nebo jim dokonce jednu vrazit? Přesně takový pocit vyvolává nová komedie režiséra Vojtěcha Moravce Hádkovi. Hlavní postavy se totiž ve snímku prakticky celých 98 minut jen pošťuchují, hádají a přeřvávají, což pro leckoho začne být nesnesitelné už v polovině filmu.

Hádkovi jsou vcelku minimalistickým příběhem jedné nefunkční rodiny, která si brousí zuby na dědictví v podobě bytu po dědovi. Ten sice ještě žije, ale sanitka ho kvůli nečekané události odvezla do nemocnice, kde mu doktoři dávají pouhé čtyři týdny. Dva bratři, oba podpantofláci, se tak na popud svých dominantních partnerek, jež se vzájemně nenávidí, chtě nechtě musí vypravit do bytu, aby si spočítali, kolik peněz z něj vytřískají. Co čert nechtěl, všichni čtyři se sejdou na místě i spolu s otcem sourozenců. A tak dle očekávání vypukne peklo plné hádek a řevu.

Režisér a zároveň scenarista Vojtěch Moravec si pro svůj nový projekt vybral minimalistické prostředí starého pražského bytu, do kterého zasadil vcelku stereotypní postavy. Sandra Nováková hraje hloupou gymnastku bez práce, Jakub Prachař ztvárnil jejího manžela, vystudovaného vysokoškoláka, avšak věčného podpantofláka neschopného stát si za svým názorem. Podobný mustr, jen s menšími úpravami, pak Moravec narouboval i na druhý pár, který ztvárnila Jitka Čvančarová a Hynek Čermák.

Čvančarová opět výborná

Právě za obsazení jde směrem k tvůrcům pochvala, jelikož je patrné, že postavy byly napsány hercům na míru a od začátku měl Moravec spolu s Novákovou, která se na scénáři podílela, jasnou vizi. Není překvapením, že roli dominantní matrony, stejně jako v seriálu Most!, zvládla skvělá Čvančarová s přehledem a že Čermák tradičně podal kvalitní výkon. Uznání si ale zaslouží i Prachař v pro něj netradiční roli, včetně Novákové, pomineme-li až trapně časté záběry na její umělé, věčně stojící bradavky (šlo o úmysl tvůrců).

Nováková svou postavu pohledné, avšak ne úplně nejostřejší tužky v penále zvládla dobře a její přeřeky a naivita jsou zprvu zábavné, obzvlášť když se divák v jejích hádkách s Prachařem v některých aspektech poznává. Ano, je to tak, snímek nabízí pomyslné zrcadlo a ukazuje, jak jsou lidské hádky v jádru absurdní a je jedno, kdo je vede. Byť jsou verbální roztržky ve filmu vyvolány často šílenostmi, v tom, jak jsou vedeny, je znát, že je autoři psali ze života. Divák se nad nimi občas zasměje, jindy se zastydí, že je mu to nepříjemně povědomé.

Nesmyslně dlouhá stopáž

Právě samotné hádky jsou zároveň problémem filmu, byť to mají i v názvu a zákazník by tak předem měl vědět, co kupuje. Jenže troufám si tvrdit, že nemá ani páru. Snímek má totiž 98 minut, přičemž drtivou většinu stopáže skutečně vyplňují jen věčné hádky, často vyhnané do absurdna. Kolikrát člověk touží po tichu, v krajních případech pak po tom, aby na byt, ve kterém se vše odehrává, spadlo letadlo nebo aby všichni zúčastnění uhořeli v plamenech. Až tak intenzivní to místy je.

To by ale samo o sobě nevadilo, film je jen moderní a více propracovaný obraz má v divákovi vyvolávat emoce, jenže existuje hrana, za níž už to není nikterak zábavné. V případě Hádkových je to zhruba polovina snímku. Kdyby po 50 minutách přišel konec, divák by o nic nepřišel, spíš naopak, odcházel by z kina spokojenější. Hádky se s postupem času stávají stále více repetetivnějšími a zmizí i lehkost, nadhled a bohužel i humor.

Navíc od prozrazení prvního zvratu se děj dále nerozvíjí, což je až trestuhodné, vzhledem k tomu, že tento moment přijde opět v polovině filmu. Snímek tak nabízí dvě tváře, jednu vcelku zábavnou, kdy divák s nadšením čeká na závěrečný climax, a druhou, kdy se naopak modlí, aby už byl konec. Ten přitom sám o sobě není nikterak špatný, jeho pointa je více než aktuální a opět současné společnosti nastaví neúprosné zrcadlo. Měl však přijít minimálně o 20 minut dřív...


Ornella vzdala snahy o usmíření s matkou. Už mě to obtěžuje, říká a přiznala, že dvě z jejích dětí babičku nikdy nepoznaly

Související články

Další články

Nejnovější kauzy