RECENZE: Jiřina Bohdalová vládne všem. V 93 letech předvádí herectví na pomezí geniality
„Chtělas pravdu? Tak si ji vyžer. Celou.“ Když Jiřina Bohdalová (93) v novém TV filmu pronesla tvrdě tato slova, zježily se mi chlupy snad i na zádech. Snímek Svatá je její grandiózní herecký koncert a je jen škoda, že tato živoucí herecká legenda nemůže dostat Oscara. Jen málokdo na světě by si ho zasloužil víc.
Jiřina Bohdalová je přírodní úkaz. Proto je všude
Vím, že spousta lidí Jiřinu Bohdalovou nemusí. Slýchají, že její chování je takové nebo makové, že dělá to či ono, štve je, kolik prostoru dostává na obrazovkách nebo v médiích.
Takoví se na její nový film jistě dobrovolně nepodívají.
Přitom proč na nás pomalu vylézá i z lednice a WC, to není kvůli tomu, že by měla protekci. Je to proto, že je naprosto mimořádná. Jde o přírodní úkaz, osmý div světa.
A dokazuje to i v televizním dramatu Svatá.
Příběh
Svatá je komorní drama o hledání pravdy, snaze pochopit i amorální skutky svých blízkých, o ženě, která na sklonku života zažije zájem veřejnosti kvůli svému údajně pohnutému životu. Časem se ale ukáže, že její historky o 12 letech v sovětském gulagu se odehrály dost jinak.
„Bohdalka“ vládne všem
A teď už k samotné Jiřině Bohdalové. Marná snaha, jejímu herectví se absolutně nedá konkurovat. Ukazuje tu opět neuvěřitelně široký rejstřík: od hodné bábinky, přes raněnou či zlobnou stařenku až po hašteřivou matku či tu, která toužebně prosí o odpuštění. Je to skutečný koncert.
Nejsem nějaký fanatický obdivovatel herečky, ale musím to napsat: sledovat, co ve Svaté předvádí, kvůli tomu fakt stálo za to se narodit.
Dokonce i to, s jakou grácií si dala opilost, tanec nebo ranní cvičení, to se jen tak nevidí.
A ta práce s hlasem? I když dechu se jí někdy nedostávalo (přece jen jako celoživotní kuřačka má rozedmu plic), stejně si s ním hraje naprosto mistrovsky. Nechybí naprosto dokonalý cit pro to, kdy udělat a kdy neudělat pauzu v řeči, jak načasovat repliku. Skoro 90 let hereckých zkušeností se zkrátka někde musí projevit.
Nebo její pohledy… Každý druhý působí jako dokonalý portrét ženy, která zná veškerou pravdu světa.
Životní zkušenost, moudrost 93 let jejího věku, fantastická schopnost přepínat mezi komediální a dramatickou polohou, to je vše naprosto mimořádné. Takový talent se podle mě narodí možná tak jednou za století. Nebo za půlku tisíciletí, kdo ví.
Jasně, Jiřina Bohdalová má své manýry, což jí někteří vyčítají. Sám jsem to několikrát zažil, i nespravedlivé osočení si musel vyslechnout, ale že bych se někdy na ni zlobil? Ani na vteřinu. Geniální lidé mají na nějaké své drobné nedostatky nárok.
Je to naše Jiřinka. Nejlepší herečka za posledních mnoho generací, absolutní legenda, která zdaleka nežije jen z minulé slávy, ale dál staví svůj pomník.
Jednou nám bude moc chybět
Nechci se rouhat, ale i když paní Jiřinku s ohledem na další její fantastickou roli občas považujeme za Nesmrtelnou tetu, až přece jednou přijde její čas (snad za hodně dlouho), teprve pak si možná mnozí uvědomí, jak vzácnou příležitost jsme měli, když jsme mohli žít v době, kdy zcela kralovala českému ženskému herectví.
Paní Bohdalová má vzácnou vlastnost zahrát laskavou a čistou duši (Fany) a vy jí to věříte, přestože z osobní zkušenosti víte, že by sama v reálu seřvala kohokoli na tři doby. I to je ohromný dar, který má málokdo.
Poselství
Musím se přiznat k jedné věci. U děl „Bohdalky“ z poslední doby mám problém vnímat je jako celek a špatně se soustředím na to, jestli jsou dobré nebo špatné: nechám se totiž okouzlovat neuvěřitelným talentem představitelky hlavní role, užívám si toho, že mám tu čest. Jsem tedy zcela neobjektivní.
Sem tam ale vnímám, když se něco povede přece jenom méně a táhne to svým uměním jen samotná herečka.
Tohle ale není ten případ: Jiřina kraluje a televizní film je celkově výborný. Má silné poselství.
Pochopení
Život prakticky nikoho z nás si nezaslouží snadné a unáhlené odsudky. Na každé životní cestě se objeví spousta nečekaných překážek, zákoutí, rozcestí, ne každou zatáčku zvládneme s grácií.
Naše bytí mívá mnoho vrstev, je tak bohaté na komplikace a na skutky, na které kolikrát nemůžeme být hrdí, ale patří k nám a často i ty nejnemožnější jde když ne odpustit, pak aspoň pochopit.
Doporučené video: Režisér Jiří Strach o filmu Svatá:
Takhle nějak vnímám to, co nám autoři chtěli předat, a i proto mají za mě palec nahoru.
Mimochodem: podobný příběh se skutečně stal, jak připomíná například Seznam Médium, dotyčná se jmenovala Věra Sosnarová a zemřela v 92 letech v únoru letošního roku. Scenárista Marek Epstein se její kontroverzí nechal volně inspirovat.
Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní
Související články
Slavní nešetří chválou na Jiřinu Bohdalovou: Dáma, která nejde pro ostré slovo daleko, řekl režisér Svaté
Herecký koncert! Film Svatá nadchl diváky. Legendární Jiřina Bohdalová předvedla dechberoucí výkon
Hvězda večera Jiřina Bohdalová: Herečka si hosty na svůj velký den osobně vybrala
Jiřina Bohdalová jako Svatá: S režisérem Jiřím Strachem za sebe dokončují věty
