Recenze druhé řady seriálu The Last of Us: Apokalypsa nikdy nebyla hezčí
Druhá řada seriálu HBO Last of Us je za námi, a přestože podle mě nedosáhla kvalit první série, pořád se drží na vrcholu. I přes vlnu primitivních nenávistných hejtů jde o nejsilnější postapo látku široko daleko. Nechybí témata šílených rozhodnutí z (nejen) otcovské lásky, zrady i morálních traumat. Nebo pubertální revolta ve světě převráceném vzhůru nohama.
Last of Us a nenávist
Pokud by někdo čekal, že v této nespoilerové recenzi najde souznění s pocitem určité tlupy lidí, která se nestydí Bellu Ramsey, hlavní herečku seriálu The Last of Us, urážet a ponižovat, třeba označováním za bramboru či „mongoloida“, tak má smůlu.
Je to primitivní, a pokud někdo přišel o objekt svých vlhkých snů ze hry a mstí se za to možná vizuálně neobvyklé, ale talentované herečce, tak ať si ho najde jinde.
Mně osobně vždy přišlo dost zoufalé trvat na tom, aby herec ze seriálu vypadal jako jeho knižní nebo herní předloha. A taky jsem nikdy nelpěl na tom, aby se filmy a série těch předloh otrocky držely. Proč taky: to bych mohl číst či hrát právě původní díla. Chci ale příběhy zažívat z lehce odlišných úhlů.
A kritika Belly, že je pro někoho málo krásná (není árijsky dokonalá?), mi připomíná jisté zvyklosti v posuzování lidí z minulého století, ke kterým se snad nehodláme vracet.
Vlny hejtů
Obě dvě hry The Last of Us mám odehrané mnohokrát, jejich příběh zbožňuji. Už story druhé z nich jako med vosy lákala různé bezduché hejty kvůli několika prvkům (svalnatá protivnice Ellie, sexualita hlavní hrdinky, transgender postava).
Nehráči, hlavně ti z řad rádoby konzervativních kruhů (často typ voliče Donalda Trumpa, což nepřekvapí), jsou v šoku až nyní u seriálu a zavalili hodnocení odpady právě kvůli těmto prvkům.
Ale ty nejsou stěžejní. Hlavní je v seriálu vypořádat se s motivy morálních rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky, pocity spravedlnosti, snahami obhájit neobhajitelné, s nekonečnými kruhy násilí a podobně.
Problém druhé řady
Seriál nastoluje brutální morální dilemata a fanoušci původních her se kvůli nim hádají už 14 let v kuse. Takový mají dopad.
Již první řada mě uchvátila, bavilo mě i odvážné a nezvyklé herecké obsazení. A cit pro rozvíjení příběhu, i jednoduchým homofobům navzdory. Takový třetí díl první série zůstává jedním z mých nejsilnějších seriálových zážitků vůbec. A že jsem toho už viděl!
Hodnocení druhé řady je složitější: problém je, že první hra se dala do seriálu převést mnohem snadněji, měla všechny ingredience, které potřebuje seriálový příběh. Naproti tomu story druhé hry je v tomhle ohledu nepřívětivá až nepřátelská: ano, je nesmírně silná, za mě až převratně odvážná (a taky že jedno rozhodnutí vývojářů vyvolalo zdaleka největší vlnu nenávisti), ale problém je, že se někam jde, pak vrací, pak zase někam jde, pak někdo jiný jde na ta stejná místa atd.
Zní to nezáživně? Ve hře to dává smysl a mezi tím je bohatá hratelná výplň. Tu se v pasivní zábavě zvané seriál snažíte vykořenit, což může uškodit celku.
Proto představa, že bych tento scénář hry měl převádět do seriálu, to bych měl skoro sebevražedné myšlenky.
Vizuální orgie přehluší kritiku
Sem tam mi přišlo, že to tvůrci zvládají, jindy jsem měl zase neodbytný pocit, že spíš vidím záznam hraní hry. Ta z toho koukala příliš. Pak tu máme některé motivy, které jsou proti hře navíc, některé výborné, jiné slabší.
Samozřejmě, několik drobných z nich v jedné epizodě nepřátelsky naladěná část komunity opět hejtí, protože se týkají LGBT. A i když jsou poměrně vtipné, tak pro nenávistníky jde o woke propagandu. Ta je s nimi asi i právě teď v jedné místnosti...
Jinak tu je ale masová akční scéna vzdáleně připomínající Hru o trůny. Objevila se hned v druhém díle a je velkolepá.
Jindy se najdou ovšem i emotivní chvíle, kde se tlačí moc na pilu: plačka Joel v podání Pedro Pascala s roztřeseným hlasem mi neseděl. Stačilo malinko ubrat a šlo o dokonalou scénu.
Mimo tu máme ale doslova vizuální orgie: děj druhé řady se téměř celý odehrává v městě Seattle, kam jdeme za určitou pomstou. A přírodou už částečně pohlcené město vypadá úchvatně.
Hráči, kteří neztratili duši kluka či holky, se nejednou určitě jako já zajíknou, když na ně tvůrci seriálu pomrknou větším nebo menším detailem, který znají už z hry. Mé gamerské srdce mnohokrát zaplesalo.
Neumím ale posoudit, jestli o to chudší nebude seriál pro ty, kteří příběh ze playstationu či PC vůbec neznají.
Ale stejně se sám už moc těším na pokračování, i když přesně vím, co se bude dít.
Závěr
Témata, která seriál přináší, a jejich zpracování jsou totiž natolik silná a samonosná, že si je nebudu bát připomenout znovu, a protože budu jen pasivně sledovat děj a nebude potřeba kosit davy protivníků ve hře, budu mít opět víc času rozebrat je sám v sobě.
Za druhou řadu bych dal 75 procent, za první 90. A už se vážně těším na návrat dvou hlavních postav, které jsme opustili na konci druhé řady.
Související články
Hvězda Ulice čeká miminko s kolegou: Těhotenství byl šok, říká Natálie Holíková
Katka Ujfaluši přiznala rozchod: Byla to otázku času, říká dcera slavného fotbalisty
Hvězda seriálu Ulice na pokraji sil. Dcera Malvíny Pachlové prochází obdobím vzdoru
Uprchlík, který dobyl Hollywood: Pedro Pascal uchvátil celý svět v seriálu The Last of Us
Zemřela herečka Annie Wersching (†45): Seriálová hvězda a matka tří synů prohrála boj s rakovinou
Hvězda The Last of Us schytala kritiku: Moje pohlaví bylo vždy proměnlivé, říká Bella Ramsey
RECENZE: Seriál The Last of Us je dokonalost, která vás uchvátí i dojme
