Psychiatr o vrahovi z Ostravy: Jsou dvě základní varianty, co k tomu Vitáska vedlo

„Jde o záležitost, která odvisí od spousty detailů, které neznáme. Jsou dvě základní varianty, jak k útoku došlo. Člověk přijde do nějakého prostředí, kde už nějací jiní lidé jsou, sedne si mezi ně, najednou vezme zbraň a postřílí je na základě nějakého momentálního impulsu. Ten se předem nedá určit, na dotyčném není vidět, že se k něčemu schyluje,“ uvažuje pro eXtra.cz nahlas MUDr. Jan Cimický

Choval se jako Hepnarová?

„Druhou variantou je, že si to pachatel dlouhodobě plánuje, zvažuje okamžik, kdy na místě bude dostatečný počet lidí. Ve nechvalně proslulém případě Olgy Hepnarové se ví, že objela ostrůvek a najela na něj až teprve potom, co měla pocit, že je tam dostatek lidí. Až pak zaútočila,“ připomíná.

Jak je vůbec někdo schopen provést takovou zrůdnost? „Nevíme, jestli útočník některou oběť vůbec znal, netušíme jeho motivaci. Je otázkou, jestli neprožíval velké trauma. Hovoří se o tom, že se sám léčil a měl být závažně nemocný. V souvislosti s tím se mohl rozhodnout, že když on je nemocný a život je k němu nespravedlivý, tak s sebou vezme ještě nějaké lidi, kteří za to sice nemohou, ale budou na tom zkrátka jako on. Bohužel vzal jejich osud do svých rukou,“ vysvětluje psychiatr.

Facebook zachraňuje

Jak se dá vůbec bránit těmto takzvaným tichým střelcům? Podle Cimického v dnešní době hrají velmi pozitivní roli sociální sítě. „Tito lidé se chlubí na Facebooku a dalších podobných službách svou nenávistí, hlásí veřejně, že něco udělají, že něco připravují. Pokud policie a příslušné instituce konají, tak do toho vstupují. Když se ale člověk podobným způsobem neprojevuje a je to tichý samotář, který zničehonic spáchá takovýto děsivý čin, nedá se proti tomu vůbec bránit. Ani kdyby bylo v ulicích o padesát tisíc policistů víc.“

Lékař odmítá i první reakce navrhující, aby mezi Čechy začalo být víc zbraní, aby se mohli takovýmto pachatelům bránit. „To nemá logiku. Stará divadelní pravda říká, že když se v prvním dějství na jevišti objeví zbraň, nejpozději v posledním musí vystřelit. Tak to je. Vidíme, že v USA se neustále prosazuje právo nosit zbraň. Pak ale vidíme, že není týden, aby do nějaké školy nevletěl člověk se zbraní.“

Reakce

A jak se podle něj mají účastníci podobných situací zachovat?

„Může nastat podobný moment, jako když otec přiskočil a svým životem zachránil dceru Ale bylo to marné a zbytečné, pachatele to nezastavilo. To byla útočná reakce, nicméně většina zvolí útěk. V takových chvílích je lepší poschovávat se. Většina z nás není trénována na to, aby se agresora se zbraní pokoušela odzbrojit,“ dodal Jan Cimický.

Názor psychologa si přečtěte zde

+ Dalších 11 fotografií