První vánoční stromy máme díky Lidušce: Jak odložené děťátko poznamenalo spisovatele Těsnohlídka
Kdyby se v předvečer vánoční před 103 lety nešel spisovatel a publicista Rudolf Těsnohlídek projít, neměli bychom nyní na náměstích měst ozdobené vánoční stromy, ale naopak by bylo o holčičku méně. Příběh Lidušky zpracovaly Lidové noviny.
Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik a novinář píšící v té době do Lidových novin. Spolu se dvěma přáteli se šli večer 22. prosince 1919 projít do lesa, když tu zaslechli pláč. Šlo o batole ležící pod obrovským smrkem, které se od té doby stalo symbolem všech opuštěných dětí. "Leželo schouleno na rozvinuté peřince, v odkopané košilce a tenkém kabátku, pěstičky přimknuty k očím," napsal o svém objevu Těsnohlídek tenkrát do Lidových novin.
Těsnohlídek ji pravidelně navštěvoval
Děťátku se odhadovalo stáří na 11 měsíců a ujal se ho pak manželský pár z brněnského Cejlu. Až později se zjistilo, že holčička je o půl roku starší. Rudolfa Těsnohlídka celá situace velice zasáhla a v místě jejího nového bydliště ji často navštěvoval. "V tom teplém úsměvu a v pohledu velkých studánkových očí, které by nevylíčil ani velký básník, natož nepatrný soudní referent, bylo tolik radosti ze života, který jí byl vrácen pouhou náhodou," popsal ve svých spisech.
Krkavčí matka
Několik dnů po nalezení děvčátka, jež pojmenovali Liduška, zadrželi četníci její matku, která se jim sama přihlásila, když zjistila, že jsou jí na stopě. Byla jí služebná Marie Kosourová, která vinu svalovala na existenční nouzi. Otcem měl být ruský zajatec, který se vrátil domů, a ona by s nemanželským dítětem přišla o práci.
U soudu, který probíhal v listopadu 1920, tvrdila, že se Lidušku, kterou ona původně pojmenovala Ludmila, snažila před hrůzným činem neúspěšně uložit do azylového centra a také že ji uložila pod strom schválně, aby ji našel Těsnohlídek s přáteli, které sledovala zpovzdálí. To ovšem Těsnohlídek vyvrátil, protože v době nálezu byla již dívenka promodralá a úplně zmrzlá.
Za svůj čin byla krkavčí matka odsouzena k pěti měsícům odnětí svobody.
Stromy republiky
A co má Liduška společného s vánočními stromy? Citlivý Těsnohlídek se trápil osudy opuštěných dětí. Případ Lidušky totiž v té době ani vzdáleně nebyl ojedinělý. Přemýšlel tedy, jak jim pomoci. Odpověď našel při návštěvě Kodaně, kde od roku 1914 pořádali sbírky na chudé právě pod ozdobenými vánočními stromy v centrech měst.
Roku 1924 byl pak rozsvícen první velký vánoční strom v Brně a o dva roky později začala tuto tradici přebírat i další města. Podle Lifee se veřejná sbírka touto formou rychle ujala a lidé věnovali šaty, obuv i potraviny, oblíbené byly i samotné základní suroviny. Těmto stromům se původně říkalo Stromy republiky.
Krutý osud Těsnohlídka
Těsnohlídek se proslavil zejména bajkou O lišce Bystroušce. Věnoval se próze, poezii a dětské tvorbě. Živil se také jako překladatel.
Ačkoli svou aktivitou pomohl zachránit život mnoha lidem, sám svůj nezachránil. Od dětství trpěl depresemi, kterou umocnila smrt jeho první manželky, která kvůli nemoci spáchala sebevraždu jen dva měsíce po jejich svatbě. I Rudolf Těsnohlídek skončil svůj život sebevraždou. Zastřelil se v redakci 12. ledna 1928 ve věku čtyřiceti pěti let.
Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní
Související články
Prosinec v kuchyni: Připravte dokonalé jedlé dárky a začněte péci s předstihem, vyhnete se stresu
Pekelná Krampus show míří na Výstaviště: 200 pekelných oblud nehodlá šetřit sírou a ohněm
Lucifera v Čert ví proč měl původně hrát někdo jiný: Csongor Kassai dostal roli náhodou
Znáte pravidla štědrovečerní hostiny a další vánoční zvyky? Pozor na počet míst u stolu a rozhodně od něj nevstávejte
