Pronásledování StB, emigrace a smrt dcery: Čím vším si prošla slavná krasobruslařská legenda Ája Vrzáňová?

Alena Vrzáňová, které nikdo neřekl jinak než Ája, měla být lyžařkou. Alespoň po tom toužila její cílevědomá a sportovně založená maminka, která ji už ve dvou letech postavila na lyže v Krkonoších. Jenže přišla válka a s lyžováním byl konec. Matka tedy hledala jinou sportovní alternativu, kterou se nakonec stalo krasobruslení

S drsným tréninkem začala Ája již v sedmi letech. Zpočátku ji bruslení vůbec nebavilo, zvlášť když bylo spojené se vstáváním ve čtyři ráno a s nekonečnými tréninky. Dril se ale nakonec vyplatil a mladá sportovkyně se v pouhých osmnácti letech stala mistryní světa a o rok později svůj titul obhájila.

Úspěšná krasobruslařka odjela na půl roku trénovat do Velké Británie. Tam tvrdě dřela, učila se anglicky a úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Získala třetí místo na mistrovství Evropy a v roce 1949 vyhrála mistrovství světa v Paříži, kdy jako první žena na světě předvedla dvojitého lutze. Na závody do Francie za ní ale nemohli přijet rodiče, protože jim režim začal házet klacky pod nohy. Ája začala přemýšlet o emigraci

V jejím rozhodnutí ji podporoval otec. „Tatínek mě vzal na Karlův most, protože se bál, že jsme doma odposloucháváni, a tam mi řekl: Ať už titul obhájíš, nebo ne, zůstaň tam.“ A tak Vrzáňová v Anglii požádala o politický azyl. Do Londýna se za ní podařilo vycestovat i její mamince, otec ale sílu k odchodu nenašel. Když se nakonec rozhodl vyjet za dcerou do Ameriky, za tři měsíce se vrátil zpět a čekalo ho peklo. Vyhodili jej z práce, byl mu zabaven byt a musel nastoupit do uranových dolů. Když zemřel, Ája mu nesměla přijet na pohřeb

V Británii se musela Vrzáňová potýkat s pronásledováním a výhrůžkami komunistických funkcionářů. Přestěhovala se do Spojených států, kde se z ní stala hvězda. Když za ní přijeli rodiče, vypadalo to, že bude vše v pořádku. Jenže otec se rozhodl vrátit do vlasti a věci nabraly rychlý spád.

V USA Áje nezbýval čas na soukromí. Vystoupení střídalo vystoupení, navíc měla psychické potíže. V osmatřiceti letech přeci jen poznala lásku, Čechoameričana Pavla Steindlera, za něhož se provdala. Brzy nato otěhotněla a těšila se na miminko. Holčička ale po předčasném porodu zemřela. Další dítě již s mužem nechtěli.

S manželem pak podnikala v gastronomii a snila o návratu do vlasti. Podařilo se jí to až po listopadu 1989, kdy ji na Václavském náměstí vítaly desetitisíce lidí. Byla vyhlášena českou sportovní legendou a obdržela medaili Za zásluhy II. stupně. Zemřela po mozkové mrtvici ve věku čtyřiaosmdesáti let ve svém bytě v New Yorku.

+ Další 2 fotografie

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní