Připravte se na změnu: V neděli už zase posuneme čas o hodinu zpátky

Zimní čas, který se správně označuje jako standardní středoevropský, začne platit v noci ze soboty na neděli 31. října. Poslední říjnový víkend si tak budeme moci o hodinu přispat, v neděli se hodiny posouvají zpátky ze 3:00 na 2:00. Horší bude, že s ním začíná období, kdy se stmívá velmi brzy.

Střídání času mělo skončit

Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Nepovedlo se a následující termín zrušení časového střídání byl stanoven na letošní rok. Znovu to ale nevyšlo. A teď to vypadá, že tu s námi bude střídání času ještě minimálně dalších pět let.

Vláda totiž letos schválila termíny, kdy ke změně času bude docházet. Letní čas bude v dalších pěti letech stejně začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Což není nic nového, dosud tomu bylo přesně takto. Jednotné stanovení letního a zimního času v EU na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.​

Změna času ohrožuje zdraví člověka: Přináší bolesti hlavy a zvyšuje riziko infarktu

Zrušení změny času

V anketě, která proběhla v roce 2018, se více než 80 % procent respondentů z celé EU vyjádřilo pro zrušení střídání času. Evropská komise poté poslala návrh na zrušení jednoho z časů. Od té doby se ovšem situace nijak neposunula.

Toto zdržení je způsobeno především tím, že si jednotlivé země před definitivním rozhodnutím mohly vybrat, který čas by jim vyhovoval více. Zároveň ale všechny členské země jako celek by se nakonec měly shodnout na tom, který čas by byl nejlepší jako jednotný pro celou EU, abychom si v každém státě nemuseli přetáčet hodinky tam a zpět. A právě na tomto problému celá situace uvízla. Evropa navíc momentálně řeší větší problémy než přetáčení hodinek, takže bůhví, kdy se jednotného času dočkáme.

Historie střídání času

Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ale ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.

Dopady na lidské zdraví

Někteří experti navíc poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s "chybějící hodinou" způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní