Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy koronavirus Extra Host (pořad) Počasí požár v Bohumíně

Nejnovější kauzy

Připomeňte si smutné výročí: Před 79 lety vyhlásil Adolf Hitler Protektorát Čechy a Morava

15. března roku 1939 překročili nacističtí vojáci hranice třetí
říše a druhé republiky v šest hodin ráno.
Zdroj: Facebook/Protektorát Čechy a Morava ve fotografiích/2.světová válka
+ Dalších 9 fotografií
Když se mluví o událostech 15. března, respektive 16. března, ani není potřeba zmiňovat rok. Každému v Čechách i na Moravě se musí vybavit datum 1939, kdy německá vojska definitivně ukončila existenci předválečného Československa. Jak temné události, které jen těsně předcházely druhé světové válce, probíhaly?

Nešlo vlastně o konec celého Československa. Pohraničí již bylo obsazeno Němci v říjnu předchozího roku a Slováci vyhlásili samostatný štát jen pár hodin před tím, než Hitlerova armáda definitivně obsadila Prahu.

Z historického hlediska šlo o důležitou událost, a to nejen pro obyvatele tehdejšího Československa, kteří byli prakticky přes noc zbaveni své svobody a degradováni na úroveň druhořadého říšského obyvatelstva. Šlo o tragickou událost celosvětového významu. Právě nelegální anexí Československa, resp. toho, co z něj zbylo, Německo porušilo mnichovskou dohodu. Hitler tedy již několik měsíců potom, co při mnichovské dohodě získal pohraniční oblasti Sudet výměnou za slib, že zbytek Československa nechá na pokoji, dohodu porušil. Právě tímto aktem vyslal ostatním mocnostem jasný signál, že si bude dělat, co chce, a rozhodně nebude věci řešit beze zbraní, jak by si to zbytek světa přál.

Vznik Protektorátu Böhmen und Mähren

Protektorát Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren) oficiálně vznikl 16. března 1939 výnosem Adolfa Hitlera. Na území tohoto uměle vytvořeného státu žilo 7,4 milionu lidí. Obyvatelé tehdejšího protektorátu neměli absolutně žádný vliv na dění ve své zemi. Zahraniční i domácí politika byla zcela v režii Německé říše. V září roku 1940 pak došlo k definitivnímu připojení protektorátu k Německé říši.

Státní prezident – hlava protektorátu

Absolutní moc v rukou Němců dokazovala mimo jiné skutečnost, že protektorát měl v rámci Německé říše pouze jednoho zástupce, tzv. vyslance. Ten působil v rámci říšské vlády, ale v definici své funkce měl výslovně napsáno, že není členem diplomatického sboru a nemá žádný vliv.

Na domácí půdě měl na oko v rukou moc tzv. státní prezident, jímž byl po celou dobu existence protektorátu Emil Hácha. Prezident ovšem nevládl z vůle lidu, ale pouze na základě důvěry od vůdce. Faktickou moc potom měl v rukou říšský protektor, který byl nadřazen všem politikům a úředníkům na území protektorátu. Mohl vydávat vlastní nařízení, své vlastní zákony nebo jakýkoliv zákon vetovat.

Edvard Beneš v exilu

Spolu s protektorátem vznikla také exilová vláda, která se usídlila v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem. Z daleké Británie toho ovšem tato ostatními státy oficiálně uznávaná vláda moc nedokázala. Snažila se alespoň poskytnout pomoc všem krajanům v Evropě a i díky jejímu zapříčinění dostali čeští muži šanci bojovat v řadách britské armády.

Národu, který byl uvězněn ve vlastní zemi, ovšem nezbylo nic jiného než protestovat. Státní hranice padla bez boje a nebyla naděje na to, že by se situace měla zlepšit.

Odpor obyvatelstva a pohřeb Jana Opletala

Spíš než zbraní tedy Češi bojovali formou protestu. Pořádaly se velké demonstrace, mimo jiné např. pouť na Říp v dubnu roku 1939, které se zúčastnilo 90 tisíc lidí.

V následujících měsících proběhly desítky podobných akcí napříč celým protektorátem. Vyvrcholením těchto akcí byla manifestace u příležitosti oslavy výročí vzniku Československa 28. října 1939. Při ní došlo k velkému střetu mezi demonstranty, kteří byli neozbrojeni a z velké části jejich řady tvořili mladí studenti, a těžce ozbrojenými říšskými jednotkami. Při tomto střetu byl zabit dělník Václav Sedláček a několik dalších lidí bylo těžce zraněno. Mezi nimi i student Jan Opletal, který svým zraněním posléze podlehl.

Opletalův pohřeb se stal další velkou manifestací proti říšské moci, které se účastnila řada studentů. Němci na oplátku zavřeli všechny české vysoké školy. Kdo chtěl za tehdejšího protektorátu studovat, mohl od té doby už pouze v němčině.

Období od roku 1939 do roku 1945 bylo jedním z nejtemnějších v českých dějinách. Docházelo k soustavnému porušování všech myslitelných lidských práv. Neexistovala svoboda v žádném slova smyslu. Vysvobození přišlo až s koncem 2. světové války.

Související články

Další články