Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Příběh vraha Hojera: Primitiv a kanibal, který jedl ostatky s hořčicí a křenem!

 Ladislav Hojer
Zdroj: archiv PČR
krev a sex
Málokterý kriminálník, který úřadoval na území někdejšího Československa, by se mohl "chlubit" tak zvráceným životopisem, jako Ladislav Hojer (†28), který páchal až taková zvěrstva, že se o nich před policisty styděl mluvit a přiznat se tak musel písemně.

Ladislav Hojer se narodil 15. března 1958. Měl hodně těžké dětství, což se dost možná podepsalo na jeho psychice. Když byl Ladislav malý, otec mu zemřel na rakovinu. O pár let později stejné chorobě podlehla i jeho matka. Nevlastní otec se od něj odstěhoval, a tak mladý Ladislav žil sám se svým bratrem v Praze v Motole.

Chodil do zvláštní školy a poté se vyučil sklenářem. Jeho IQ bylo 88, což je spíše podprůměr. Policisté o něm uvedli, že měl velmi zvláštní smysl pro humor a působil primitivně. Jeho oblíbená rýmovačka byla: "Když se ocas postaví, mozek se mi zastaví."

Poprvé Ladislav vraždil v noci z 1. na 2. listopadu 1978. V Děčíně poblíž nábřeží Labe napadl devětadvacetiletou Evu R. Srazil ji k zemi a odtáhl ji do křoví, kde ji uškrtil. Pohlavní styk s mrtvolou neměl, pouze nad ní onanoval.

Svou druhou oběť si Ladislav vybral 9. února 1980. Jednalo se o pětadvacetiletou Ivonu S., která studovala medicínu a jejímž manželem byl vojenský důstojník. Ivonu Ladislav uškrtil dvěma prsty a její šálou na toaletě ve vlaku, který jel z Prahy do Děčína. Se svou obětí Ladislav opět neměl pohlavní styk a pouze nad mrtvolou onanoval. Nejspíše ale z toho důvodu, že na toaletách nebylo moc místa.

Ivonino tělo našel člen úklidové služby. A přestože v Ústí nad Labem nejspíše jeden ze svědků zaregistroval prchajícího Hojera, vrah měl alibi a mohl tak řádit dál. Svědek ho navíc nedokázal ani pořádně popsat.

Plaval ve vodě s mrtvolou

Potřetí Hojer zaútočil v srpnu roku 1980, kdy během opušťáku navštívil kamaráda v Košicích a poblíž místní nádrže zezadu napadl neznámou ženu. Když ji škrtil, dosáhl orgasmu a ztratil tak o ni zájem. Její mrtvolu ovázal drátem, zatížil kamenem a odtáhl do vody. Bizarní je, že po tomto nechutném činu si Hojer v nádrži ještě chvíli zaplaval.

30. ledna 1981 si Hojer v Brně vytipoval pohlednou osmnáctiletou Ivanu M., která se vracela z plesu. Snažil se s ní navázat kontakt, ale Ivana se dala na útěk. Hojer ji poté strhl na zem a odtáhl do parčíku, kde se ji pokusil znásilnit. Dívku nakonec pobodal a poté uškrtil. A to, co pokračovalo dále je jen pro silné povahy!

Hojer své oběti uřízl obě prsa a přirození. Tyto "suvenýry" si odvezl domů v igelitové tašce. Doma položil na stůl prsa a svůj penis strčil do vyříznutého přirození, které předtím ještě oholil. Asi týden poté dívčiny ostatky uvařil v osolené vodě a pokusil se část sníst s hořčicí a křenem. Pokrm mu prý ale nechutnal, a tak vše spláchl do záchodu.

K vraždě se přiznal chlapec z Jordánska

Hojerovi tehdy hrálo do karet, že se k brutální vraždě dívky doznal student z Jordánska, který se poté pokusil spáchat sebevraždu. Doznáním chtěl údajně odvrátit pozornost od studijních neúspěchů, které by pověst jeho rodiny prý pošpinily více než vražda.

3. října 1981 vraždil Hojer naposledy. Nedaleko svého bytu se nejprve pokusil přemluvit k pohlavnímu styku atraktivní jednapadesátiletou Annu Š., která se vracela z koncertu. Stačily ale čtyři věty a Hojer ženu napadl a znásilnil ji. Poté, co se ukojil, jí přetáhl přes hlavu punčochy a uškrtil ji. Bál se totiž, že by ho mohla identifikovat. Tělo poslední Hojerovy oběti nalezl náhodný kolemjdoucí. Sám Hojer byl z této poslední vraždy velmi nesvůj. Dokonce se k ní několikrát přiznal v místní hospodě. Nikdo ho ale nebral vážně. Pro všechny to byl jen neškodný podivín.

Hojer se pokusil zabít ještě jednu oběť. Šlo o mladou opilou dívku, kterou napadl na tramvajové zastávce. Pokusil se ji znásilnit v parčíku, kam ji odtáhl. Hojer měl však problém s erekcí, a tak dívku donutil alespoň k orálnímu sexu, během kterého ji mlátil. Dívka během útoku několikrát ztratila vědomí. Podařilo se jí ale Hojera přesvědčit, aby se přesunuli domů. Dívce se poté podařilo utéct. Po chvíli ji ale Hojer doběhl a začal ji brutálně mlátit. Dívčino volání však naštěstí zaslechl policista, který zakřičel: "Necháš ji!?!"

Hojer se poté dívce vysmál a utekl. Netrvalo ale dlouho a jeden z nejobávanějších československých vrahů byl už v rukou zákona.

Hojera dostala za mříže vlastně shoda náhod. Nejprve se k vraždě jeho poslední oběti přiznal duševně nemocný pacient. Vyšetřování ale později ukázalo, že v době činu byl tento muž za mřížemi. Zvláštní ale bylo, že věděl, jak oběť zemřela. Důvodem bylo to, že mu prý jeho kamarád na procházce ukazoval místo činu a vyprávěl, jak Annu Š. zavraždil. Tím kamarádem byl Ladislav Hojer, který byl předvolán k výslechu a k vraždě se nakonec přiznal.

V roce 1982 se Hojer přiznal i k dalším čtyřem vraždám, které spáchal. Podle kriminalistů ale měl na svědomí ještě další dvě.

Za některé své činy se Hojer vyloženě styděl a odmítal o nich s kýmkoliv mluvit. Přiznání tak prováděl výlučně písemnou formou.

Podle znaleckých posudků byl Hojer primitivní psychopat, asociální osobnost se schizoidními rysy a agresivními tendencemi. Duševní porucha u něj ale nebyla zjištěna.

Za pět vražd dostal Hojer trest smrti. Popraven byl 7. srpna 1986 v pankrácké věznici.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy