Před smrtí Gotta (†80) zbavovali utrpení. Co prožíval v posledních měsících života

Paliativní léčba neboli útěšná či zmírňující medicína nemá za úkol pacienta uzdravit. Přichází ve chvíli, kdy je jasné, že zdravotní stav pacienta je nezvratný, choroba je v pokročilém či finálním stadiu a je třeba mu alespoň ulevit. A to byl i případ Karla Gotta (†80), jehož tělo vyčerpané rakovinou mízních uzlin, poruchou krvetvorby a následnou akutní leukemií bohužel už nemělo šanci na uzdravení. Také zničená imunita jeho zdravotnímu stavu nepřidávala.

V případě pacientů s akutní myeloidní leukemií paliativní léčba spočívá konkrétně v podávání nízkých dávek protinádorových léků, podpůrnou léčbou jsou antibiotika nebo transfuze. Některým nemocným se také špatně dýchá, takže používají kyslík.

Podpora

Zpěvák, který poslední měsíce života trávil v úzkém rodinném kruhu, což je pro psychiku vždy rozhodně lepší než pobyt v cizím nemocničním prostředí, mohl díky dostupným finančním prostředkům svou vilu na Bertramce proměnit v soukromé sanatorium. Bylo to pro něj i bezpečnější, neboť s jeho imunitou ho mohla ohrozit jakákoli infekce mimo domov. Přesto ale podle svých slov podstupoval i ambulantní léčbu. I to, že nebyl hospitalizován a nepodstupoval radikální léčbu v nemocnici, bohužel mnohé naznačovalo.

V dnešní době lze z domácího prostředí využít služby mobilního hospicu, poté za pacientem pravidelně dochází lékař a zdravotní sestra nebo i psychologové, sociální pracovníci či nutriční poradci.

„Pro nás je nejpodstatnější zamezit tomu, aby odcházející člověk v terminálním stadiu nemoci prožíval jakékoli utrpení. Snažíme se zajistit co největší důstojnost umírajícího,“ svěřila se nám jedna z pracovnic pražského hospicu.

Mobilní hospic komunikuje i s nejbližší rodinou, podporuje ji a snaží se ji co nejšetrněji připravit na to, co přijde. Je ale otázka, jestli takhle mediálně známý člověk, jakým Karel Gott byl, s ohledem na možný únik informací vůbec podobných služeb využil.

+ Dalších 15 fotografií

+ Dalších 15 fotografií