Před 80 lety padli hrdinové Gabčík s Kubišem: Takhle dnes vypadá kostel, kde vzdorovali nacistům
Poslední vzdor odbojářů Josefa Gabčíka, Jana Kubiše a dalších v kostele sv. Cyrila a Metoděje je dodnes jedním z nejhrdinnějších momentů v české historii. Stateční výsadkáři v budově pražského svatostánku bojovali s mnohonásobnou nacistickou převahou několik hodin, byť předem věděli, že nemají proti přesile šanci. Nakonec 18. června 1942 svou bitvu prohráli. Přesto vešli do dějin jako vítězové, svůj úkol v podobě atentátu na říského protektora Reinharda Heydricha splnili. Dnes je to přesně 80 let od smrti hrdinů, jejichž jména si pamatuje celý národ.
Poté, co členové operace Anthropoid Josef Gabčík a Jan Kubiš 27. května 1942 úspěšně vykonali atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, se Praha proměnila v jednu velkou past. Nacisté doslova uzavřeli hlavní město a pročesávali ho dům od domu. Jejich cílem bylo najít muže zodpovědné za atentát a všechny ostatní, co jim pomohli.
Paragánům se každým dnem utahovala smyčka kolem krku a bylo stále těžší se ukrývat u rodin, které pomáhaly odboji. Jan Zelenka-Hajský proto pro Gabčíka s Kubišem zařídil nový provizorní úkryt, kterým se stal pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje. Tam se úspěšní atentátníci sešli s dalšími pěti výsadkáři Josefem Valčíkem, Adolfem Opálkou, Josefem Bublíkem, Janem Hrubým a Jaroslavem Švarcem.
Přesila osm set ku sedmi
To, co záhy poté přišlo, ale nikdo nečekal. Své druhy totiž zradil parašutista ze skupiny Out Distance Karel Čurda. Jeho výpověď přivedla gestapo k několika lidem, kteří o úkrytu věděli. Nacisté tedy neváhali a 18. června kolem čtvrté ráno kostel obklíčili. Na akci se podle portálu Fronta podílelo kolem 800 mužů, včetně několika desítek členů elitní SS.
V ten moment byli na stráži na kůru Opálka, Kubiš a Bublík, kteří začali na útočící vojáky pálit. Po ruce měli přitom jen obyčejné pistole, zatímco nacisté samopaly, pušky a granáty. Ačkoliv akce měla trvat několik minut, úzké prostory kostela pomohly trojici bránit úkryt více než dvě hodiny. Obrovské přesile se ale nešlo ubránit a statečným výsadkářům došly náboje. Bublík a Opálka si nechali poslední pro sebe, Kubiš zemřel na následky zranění z boje.
Bránili se čtyři hodiny
Nacisté si nejprve mysleli, že je po všem. Nečekali, že by v kostele bylo víc lidí, u tří těl paragánů ale našli čtvrtý oblek. Po nátlaku na kaplana a faráře se ale dozvěděli o kryptě, ve které se ukrývala zbylá čtveřice. Obléhání se tedy rozjelo nanovo. Krypta však byla rozlehlá a členitá, navíc do ní vedla jen malá dvířka a žebřík, z ulice pak úzké okénko. Parašutistům se tak dařilo podle portálu Pamět národa bránit dlouhé čtyři hodiny.
Němci dokonce ke kryptě přivedli Čurdu. „Kamarádi, vzdejte se! Nic se vám nestane! Mně se také nic nestalo!“ volal Čurda na obléhanou čtveřici. Ta se ale nedala přemluvit. „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ ozvalo se z krypty. Do akce tak byli povoláni hasiči, kteří se snažili kryptu vytopit, což se ale nedařilo. Nakonec Němci probourali další vstup do krypty, v té době se z ní ale ozvaly výstřely. Valčík, Švarc, Hrubý a Gabčík si nechali poslední náboje pro sebe. Mučení, které by je čekalo, by bylo nesnesitelné.
Pouze čtyři zranění nacisté
Přestože obléhání trvalo dlouhé hodiny, pro nacisty dopadlo úspěchem. Měli jen čtyři lehce zraněné vojáky, zatímco na druhé straně zemřelo všech sedm odbojářů. Dodnes se ale na ně vzpomíná jako na jedny z největších československých hrdinů a kostel, jenž jim sloužil jako úkryt, dnes funguje i jako památník hrdinství, kterého byla budova v roce 1942 svědem.