Před 65 lety byl poprvé zdolán Mount Everest: Dnes jeho vrchol pokrývají mrtvá těla a odpadky

O prvních pokusech o zdolání 8 848 metrů vysoké hory se mluví od roku 1921, kdy se o to pokusil Brit George Mallory. Výstup podnikl několikrát, a ten poslední, z roku 1924, se jemu a Andrewu Irvinovi stal osudným. Dosud není jasné, zda před svou smrtí dosáhli vrcholu.

První pokoření vrcholu

Následovala řada dalších výprav, ani jedna ale nedopadla úspěšně. Zdolat horu se podařilo až 29. května 1953 Novozélanďanovi Edmundu Hillarymu a Nepálci Tenzingu Norgayovi, kteří byli členy britské expedice pod vedením Johna Hunta. Dvojice se na výstup vydala tři dny po neúspěšném pokusu prvního vybraného páru a společně překonala nástrahy včetně 12 metrů vysokého sloupu ledu. Vrchol dobyli v 11.30 hodin místního času. Na místě udělali několik fotografií, které následně obletěly svět a staly se senzací.

Po sestupu pasovala královna Alžběta II. Hillaryho na rytíře a učinila z něj tak světově uznávanou osobnost.

Bezcenný lidský život

„Na cestě k vrcholu jsem prošel kolem dvou čerstvých mrtvol. Lidé si uvědomovali, že umírají, ale už neměli síly odplazit se stranou. Zůstávali ležet připoutaní k lanu a ostatní horolezci přes ně přešlapovali,“ tato slova patří izraelskému horolezci Nadavu Benu Yehudovi, který popsal svou zkušenost s výstupem z května roku 2012. Yehuda tehdy vzdal svůj rekord, aby zachránil tureckého horolezce Aydina Irmaka z Turecka. K vrcholu mu zbývalo asi 300 metrů. On ale nebyl lhostejný jako ostatní horolezci, kteří procházeli kolem vysíleného Turka a zachránil mu život. Stal se tak hrdinou na rozdíl od těch, kteří na něj při sestupu do tábora nereagovali a odmítli mu s Irmakem jakkoliv pomoci. To bohužel není nic neobvyklého – z Mount Everestu se v posledních letech stalo místo, kde jdou základní lidské hodnoty stranou.

David Sharp - smrt v přímém přenosu

Neméně známým případem je příběh britského učitele matematiky Davida Sharpa. Ten se vydal pokořit horu v roce 2006 jen s minimální výbavou – vrchol zdolal, ale při cestě zpět ho zradily síly. Ukryl se proto v jeskyni a čekal na pomoc. Ostatní ale procházeli kolem a dělali, že jej nevidí. Jeho umírající tělo překročilo na čtyřicet horolezců. Jeden z nich, Mark Inglis, mu nabídl kyslík a šel dál. To samé udělal filmový štáb, který v místě natáčel dokument. David umíral a oni s ním udělali velmi stručný rozhovor, dali mu kyslík a opustili ho. Sharp následně zemřel.

Rozhořčený Hillary

Celá situace se dotkla Sira Edmunda Hillaryho, který v roce 2006 vydal prohlášení, v němž apeloval na aplinisty, kteří prošli kolem umírajícího Sharpova těla: "U nás v expedici v roce 1953 bylo naprosto nemyslitelné, abychom nechali umírat někoho, kdo se ocitl v nesnázích. Lidé ztratili ponětí o lidských hodnotách. Náročnost práce ve velké výšce není omluvou. Zdá se mi, že celkový stav expedic na Everestu je hrozivý. Lidé mají jediný cíl – dostat se na vrchol. Nezajímá je nikdo, kdo potřebuje pomoc. Ale lidský život byl, je a bude daleko důležitější než vrchol hory."

Kvůli tomu, že je finančně náročné evakuovat těla zesnulých, zůstávají jejich ostatky ležet na místě, a dokonce slouží jak orientační body pro další horolezce. V dnešní době se na Everestu nachází několik desítek těl a čím dál tím častěji se ozývají hlasy volající po jejich vyzvednutí.

Skládka na vrcholu

Kromě těl horolezců, která dláždí cestu na vrchol, ji pokrývá i vrstva odpadků – ekologičtí aktivisté už bijí na poplach. Od roku 2008 snesly speciální expedice dolů více než 15 tun odpadu. Horolezci mají od jisté doby nařízeno, že s sebou při sestupu musí vzít alespoň 8 kilogramů smetí, jinak nedostanou kauci ve výši 4 tisíc dolarů.

+ Další 2 fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní