Dne 16. července 1969 se vydala trojice astronautů – Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins – v rámci amerického vesmírného programu vyhlášeného v roce 1961 prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym k Měsíci. O čtyři dny později, 20. července, jej dobyla. U televizních obrazovek tehdy sedělo na tři čtvrtě miliardy lidí, kteří sledovali, jak se Armstrong s Aldrinem po měsíčním povrchu procházejí. Přesto se našli tací, kteří pochybovali. Přistáli, nebo nepřistáli?

Mnoho z pochybovačů dodnes tvrdí, že americká vlajka na několika snímcích vlaje. To je podle nich nemožné, protože na Měsíci není atmosféra. Faktem ale je, že vlajka nevlála, byla jen pokrčená. Během letu byla totiž složená a astronauti při jejím vztyčování nezvládli výztuhu vzpřímit až nadoraz, proto zůstala zprohýbaná.

Dalším názorem, s nímž konspirační teoretici přišli, bylo to, že astronauté by museli zemřít následkem ozáření rentgenovými paprsky ze slunečních erupcí. Pravda je ale taková, že expedice Apollo létaly v době nízké sluneční aktivity. A erupce už navíc astronomové dokáží předpovědět.

Objevila se i tvrzení, že astronauti na fotkách vrhají stíny, které nejsou stejně velké. Přitom Měsíc osvětluje vzdálené Slunce, proto by měly být stejné. Jaká je skutečnost? Povrch Měsíce je hodně zbrázděný, ne plochý. Proto jsou stíny různě dlouhé.

Našli se i tací, kteří byli přesvědčeni o tom, že Armstrong byl ve skutečnosti hollywoodský herec a celá výprava byla jen propagandistický podvrh natočený ve studiu. V roce 1999 dokonce 6 procent dotázaných Američanů nevěřilo, že přistání na Měsíci se opravdu uskutečnilo.

Lidí, kteří pochybují o velkém dnu americké historie, se najde stále mnoho. Každopádně my, které tento malý krůček pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo fascinuje, bychom rádi vzdali hold všem lidem, kteří před 49 lety svým startem k Měsíci psali dějiny ve snaze splnit si neskutečné dobrodružství, jež si jen hrstka z nás vůbec dokáže představit.