Trendy tagy očkování Covid Výměna manželek 2021 Extra Host (pořad) Čauky lidi

Nejnovější kauzy

Před 40 lety zemřel Jan Werich: 25 citátů plných moudrého humoru, které pohladí v těžké době

Zdroj: Photo © Filmové studio Barrandov
+ Dalších 6 fotografií
NAROZENINY
Dnes je tomu už čtyřicet let, co do filmového nebe odešel slavný a všemi milovaný Jan Werich. Jeden z největších herců českých dějin za sebou zanechal obrovský odkaz, z něhož bude čerpat ještě řada generací. O jeho velikosti svědčí i moudré citáty, které se dají použít prakticky v každé době. I v té dnešní koronavirové.

Jan Werich přišel na svět v únoru roku 1905. Narodil se coby Jan Křtitel František Serafínský Werich, jako jediný potomek pojišťovacího úředníka Vratislava Wericha. Už ve svých devíti letech se potkal se svým osudovým parťákem a přítelem Jiřím Voskovcem, se kterým navštěvoval reálné gymnázium v Křemencově ulici.

Jan Werich a Voskovec

Werich pokračoval na smíchovském gymnáziu, kde odmaturoval, a následně zamířil studovat práva na Karlovu univerzitu. Tu sice nedokončil, zato se mu ale dařilo na divadelních prknech.

V roce 1927, tedy ve Werichových dvaadvaceti letech, společně s Voskovcem uvedl v pražské Umělecké besedě představení Vest pocket revue. Voskovec s Werichem začali spolupracovat i s hudebníkem Jaroslavem Ježkem a jejich popularita u publika stále rostla.

Diváci Wericha s Voskovcem milovali. Populární herci navíc mezi jednotlivými představeními vedli improvizované dialogy – takzvané forbíny, které byly plné humoru. Jenže na podzim roku 1938 bylo Osvobozené divadlo, ve kterém vystupovali, uzavřeno, a všichni tři, společně i s Ježkem, emigrovali do USA.

Návrat Jana Wericha

Na domácí publikum ale nezapomněli a pro Československo vysílali z amerického rozhlasu. Po válce se Werich vrátil a účinkoval v Divadle satiry, pracoval v Hudebním divadle v Karlíně a taky byl ředitelem Divadla ABC. Voskovec se sice vrátil do zahraničí, Werich ale začal spolupracovat s Miroslavem Horníčkem, s nímž obnovil i populární forbíny.

V roce 1968 podepsal manifest Dva tisíce slov. Byl i úspěšným spisovatelem a hercem. Napsal například Fimfárum nebo Italské prázdniny a objevil se ve filmech, jako Byl jednou jeden král nebo Císařův pekař – Pekařův císař.

Jan Werich se v roce 1929 oženil se švadlenou a návrhářkou divadelních kostýmů Zdeňkou Houskovou, se kterou má dceru Janu. Do hereckého nebe odešel v roce 1980 a je pochován na Olšanských hřbitovech.

Citáty Jana Wericha

Werich za sebou zanechal velký odkaz a taky spoustu citátů, které přetrvaly dodnes. Spousta z nich se navíc dá použít i v dnešní těžké koronavirové době, kterou si celý svět prochází. Připomeňte si je.

  • „Kde blb, tam nebezpečno.“
  • „Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.“
  • „Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“
  • „Smích není nikdy pro nic a za nic, snad jen u šílených lidí. Normální člověk musí mít důvod, směje se něčemu.“
  • „Strach, to je jako cit v prstech. Nemáš cit, šaháš do ohně, a uhoří si ruka.“
  • „Čím víc člověk znamená, tím méně smí kiksnout.“
  • „On totiž každej den je dobrej den, protože ona podstata světa je v tomdletom světě, on člověk má bejt tím, co je, a ne se drápat po tom – bejt ňákým svým vysněným symbolem.“
  • „Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“
  • „Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, si jen ti nejchytřejší hrají na hloupé.“
  • „Osud je vůl, to jsem si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.“
  • „Dej blbci funkci a vymyslí lejstro.“
  • „Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí — čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“
  • „Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“
  • „Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči.“
  • „Když nejde o sex, nejde o nic.“
  • „Lidská paměť je taky bludiště – moc věcí se tam ztratí.“
  • „Jestliže neumíš, naučíme, jestliže nemůžeš, pomůžeme ti, jestliže nechceš, nepotřebujeme tě.“
  • „Nejkrásnější hudba je lidský smích.“
  • „Televize rozšiřuje nevkus a nemůže jinak, protože musí něco prodat, to je její pravý účel. Prodává se mnohým a musí se prodat mnoho.“
  • „Kolikrát jsme se už přesvědčili, že kde stranický blb, tam je vždy nebezpečno. A aktivní blbec — ten je horší než cizí, případně i třídní nepřítel.“
  • „Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.“
  • „Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“
  • „A přece každého dne byl svět o chlup lepší než včerejšek, i když lidi dělají psí kusy, aby tomu tak nebylo.“
  • „Ono totiž není šedivých dnů, které bují svou všedností. To jsou jenom unavené oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost.“
  • „Bylo by na světě mnohem méně práce a namáhání, kdyby lidé věděli napřed, co se podaří a co ne.“
  • „Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si lehnout.“

Související články

Další články