První návštěva papeže měla proběhnout už v roce 1985 k příležitosti 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje. Na Velehrad ho tehdy pozval kardinál Tomášek, ale československé úřady událost zamítly.

Další pozvání k nám Jan Pavel II. obdržel od Václava Havla v den svého zvolení 29. prosince 1989. Papež pozvání přijal a do Československa dorazil už čtyři měsíce na to, což se tehdy považovalo za jakýsi zázrak, neboť jeho cesty byly plánovány na dva roky dopředu. Československo se tak po Polsku stalo druhou zemí bývalého východního bloku, kterou Jan Pavel II. navštívil.

„Nevím, zda vím, co je zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku: Člověk, který byl ještě před šesti měsíci zatýkán jako nepřítel svého státu, vítá dnes jako jeho prezident prvního papeže v dějinách katolické církve, který stanul na půdě, kde tento stát leží,“ uvedl tehdy prezident Václav Havel.

Svatý otec se setkal s církevními představiteli a vrcholem jeho návštěvy byla mše na Letenské pláni v Praze, kam se sjelo na půl milionu věřících. Během mše pronesl své kázání v češtině. Poté se vydal na Moravu, kde sloužil mši na Velehradě – místě, kde podle legendy sídlili věrozvěstové Cyril a Metoděj. Svou pouť po Československu zakončil v Bratislavě.

„Ta návštěva byla opravdu mimořádná. Velmi mu záleželo na tom, aby mohl českým křesťanům poděkovat za trpělivost, s níž snášeli život v těžkých podmínkách,“ uvedl biskup Václav Malý.

Jan Pavel II. měl k Československu blízký vztah – byla to první cizí země, do které v roce 1946 překročil hranice. „Poprvé jsem překračoval hranice své vlasti. Díval jsem se z okna jedoucího vlaku na města, která jsem znal jen ze zeměpisných knih. Poprvé jsem viděl Prahu,“ napsal papež v knize Dar a tajemství.

Po své návštěvě v roce 1990 Jan Pavel II. do naší vlasti zamířil ještě dvakrát. Poprvé v roce 1995 při příležitosti kanonizace Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka a o dva roky později k výročí tisíce let od smrti svatého Vojtěcha.