Pražské orgie Ireny Pavláskové: Dvanáct minut orgií a sto minut ničeho, zlobí se diváci

Film Pražské orgie Ireny Pavláskové se odehrává v 70. letech v Československu. Je natočen podle skutečných událostí, předlohou filmu a scénáře se totiž stala stejnojmenná knížka amerického spisovatele Philipa Rotha. Ten do naší země za minulého režimu přijel hned několikrát do doby, než mu to zakázali. A orgie, kterých byl sám svědkem, popsal ve své knize.

"Nejsou to jen orgie jako neřest. Aby si divák nemyslel, že jsou od začátku filmu neřestné scény," vysvětlila Irena Pavlásková před premiérou pro Český rozhlas. Film se snaží zachytit taky atmosféru země po vpádu sovětských vojsk a nástup normalizace u nás, i když se to podle kritiků moc nepovedlo.

Filmový fanoušci si na celkem slibně znějící zápletce smlsli. "Neznám knižní předlohu ani další díla Philipa Rotha, pokud je ale stejně nezáživná jako její adaptace, tak tedy potěš koště," píše v recenzi fanoušek Česko-slovenské filmové databáze kajas.

Herci mluvili při natáčení anglicky, ale pak je předabovali čeští herci. "O nějakých orgiích nemůže být ani řeč, postavám jejich nepřirozený dabing ubírá na životě," pokračuje kajas. Podobný názor má i fanoušek Pruner. "Vrcholem všeho je příšerný český dabing, který je téměř k nepřežití."

Další kritika míří taky na chybějící děj filmu a pokus o zobrazení tehdejší společnosti. Ani to se prý Ireně Pavláskové do filmu nepodařilo dostat. Filmu chybí podle recenzentů smysl, a Pražské orgie proto působí prvoplánově až bizarně.

A o čem Pražské orgie vypráví? Spisovatel Nathan přijede do Prahy pro vzácný rukopis, který chce odvézt. Cestu mu zkříží nespoutaná autorka Olga a díky ní se ocitne na vyhlášených sexuálních večírcích. Pak už ale neví, komu může věřit a komu ne.

Pavlásková premiéru nestihla

Irena Pavlásková si vyčítala, že se jí nepodařilo sehnat finanční prostředky včas, Philip Roth zemřel dřív, než film vznikl. Mezitím totiž také točila film Fotograf o Janu Saudkovi. "Kdo v té době žil a kdo se pohyboval v tomto prostředí, se diví, jak amatérsky a lacině je ztvárněno," píše na ČSFD stone. Filmová databáze Pražské orgie ocenila na pouhých 37 procent.

"Společnost se ocitla po okupaci v šoku a tlaku. Ten vyvíjeli na jedince. Každý se s tím porval sám. Někdo se ctí, někdo tu čest bohužel ztratil," zdůvodnila režisérka pro rozhlas, proč se rozhodla film natočit. Myslí si, že téma společnost versus člověk je nadčasové. To mělo být i sdělením jejího filmu, nakonec se to ale podle reakcí diváků asi příliš nepodařilo.

"Dvanáct minut ‚orgií‘ a sto minut prakticky ničeho. Paní Pavlásková toho chtěla bezpochyby ukázat hodně, možná i trochu zavzpomínat, obávám se, že i stylizovat svou osobu a životní postoje do postavy Olgy, i když to měl být silný obraz ženy, jež, ‚zničena‘ režimem, zahodila svou důstojnost i budoucnost někam do Vltavy a s průhlednou frajerskou přetvářkou se oddává (ne)svobodnému životu," zhodnotil film zklamaně uživatel mchnk.

Z českých herců ve filmu hraje Pavel Kříž, Mirek Táborský, Klára Issová nebo Martin Stránský. Hlavní role se ujali Ksenia Rappaport z Ruska a kanadský herec Jonas Chernick.

Irena Pavlásková

Irena Pavlásková je známou tváří českého filmu. A to jako producentka, scenáristka a mimo jiné i herečka, ale především jako úspěšná režisérka a dokumentaristka. Proslavila se filmem Čas sluhů z roku 1989. Dál v její režii vznikly filmy jako Bestiář, minisérie Bludičky, zahrála si sama v Obecné škole.

Před Pražskými orgiemi natočila Irena Pavlásková film Fotograf v hlavní roli s Karlem Rodenem a v současné době připravuje pohádku Vánoční příběh.

Zajímavosti o Philipu Rothovi

• Co by na film řekl sám autor knižní předlohy Philip Roth, od kterého Irena Pavlásková v roce 2012 dostala práva ke zfilmování a za kterým odjela až do Connecticutu, to už se nedozvíme. Philip Roth se totiž nedožil premiéry, zemřel v květnu 2018.
• Sám Philip Roth přijel v roce 1972 do Československa, aby se setkal s významnými osobnostmi a spisovateli Ivanem Klímou, Ludvíkem Vaculíkem nebo Milanem Uhdem.
• V roce 1976 už mu pro vstup do Československa nebylo uděleno vízum. Do té doby jezdil pravidelně a v New Yorku se stýkal s českou komunitou.
• "Svůj život v New Yorku po Portnoyovi jsem žil v české komunitě emigrantů, kterým jsem naslouchal, naslouchal a naslouchal. Každý večer jsem jedl v českých restauracích v Yorkvillu, mluvil jsem s každým, kdo chtěl mluvit se mnou, a odpoutal se od všech kravin spojených s Portnoyem," uvedl o svém českém období Philip Roth.

+ Dalších 9 fotografií