Pohřbení zaživa bývalo skutečnou hrozbou: Pro živé mrtvé byly jedinou nadějí bezpečnostní rakve

Společně například s upálením či utopením je pohřbení zaživa jedním z nejobávanějších způsobů smrti, jakým by zemřít nikdo nechtěl. Viktoriánská éra přitom je pověstná právě pro chybná prohlášení živých lidí za mrtvé a za jejich pohřbívání, i když ještě žili.

V této době nebyla medicína ani zdaleka tak vyspělá jako dnes a nemocí bylo požehnaně. Některé z nich způsobovaly takové útlumy srdeční činnosti, že nebylo možné poznat, zda člověku srdce bije či nikoliv. Často se proto stávalo, že rodiny a přátelé truchlili pro osoby, které na druhý břeh ještě neodešly.

duchové

Spiritistické desky měly sloužit jen na hraní: Zábava se stala bránou pro silného démona

Jedinou nadějí pro údajné nebožtíky byly bezpečnostní rakve a hroby. Známé jsou například zvony na hrobech, na které mohla osoba v rakvi zazvonit za pomoci provazu, který vedl od zvonu z povrchu země až do rakve. Úloha správců hřbitovů kdysi jednoduchá nebyla, obchůzky museli dělat několikrát denně a jakmile se zvon rozezněl, přispěchali na pomoc člověku pohřbenému zaživa.

Kontrola

Kromě zvonů existovaly i další způsoby, jakými se mohli zaživa pohřbení lidé dostat ze svých hrobů a jakými mohli správci hřbitovů kontrolovat, zda nebožtíci náhodou nejsou naživu. Jedním z takových způsobů bylo například okénko v rakvi, které i po jejím uložení do země zůstalo odhalené. Nejen správci, ale i pozůstalí skrz ně sledovali, zda se nebožtík neprobouzí k životu. Jakmile byly na těle patrné známky rozkladu, rakev byla hlínou zaházena úplně.

duše

Matka tragicky přišla o dvouletou dceru: Její duch si chodí hrát k vlastnímu hrobu

V roce 1790 pak byla zkonstruována rakev, díky které by v ní živý člověk přežil a dostal se ven i bez pomoci. Rakve v minulosti nebyly ukládány tak hluboko do země jako dnes a v této, kterou navrhl vévoda Ferdinand z Brunswicku, byly dva klíče. Vedla z ní širší roura, díky které do rakve proudil vzduch a dostalo se do ní světlo.

Zaživa pohřbený člověk tak po probuzení v rakvi, za předpokladu, že se probudil ve dne, téměř okamžitě spatřil dva klíče, za pomocí kterých mohl nepřibité víko rakve odemknout a dostat se z ní. Další designy pak poskytovaly živému mrtvému i jídlo a vodu, jiné například vzbuzovaly pozornost za pomocí petard, jejichž šňůry vedly do rakve, kde je mohl člověk zapálit sirkami, které při pohřbívání dostal.

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní