Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině MasterChef Česko 2022 Love Island 2022

Podaří se odhalit tajemství počátku vesmíru? Na misi se vydává teleskop Jamese Webba

Přípravy vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
Zdroj: NASA
+ Další fotografie
vesmír

Ke startu vesmírného dalekohledu Jamese Webba došlo dle plánu 25. prosince ve 13:20 středoevropského času. Potvrdily to americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) i společnost  Arianespace. Čekání bylo dlouhé a odložených startů více, než je zdrávo. Posledním odkladem byl posun ze Štědrého dne na zmíněné datum kvůli nepříznivému počasí. Co můžeme od nového teleskopu, bude-li jeho mise úspěšná, očekávat?

Často se říká, že pohled skrz teleskop je jako nahlížení do minulosti. Světlu ze vzdálených vesmírných objektů totiž trvá miliony let, než doputuje k Zemi. Nyní vědci dospěli k závěru, že mohou dohlédnout tak daleko, aby mohli pozorovat zrození prvních hvězd. A záběry by mohly být k dispozici už příští rok. Nový teleskop jim může umožnit sledovat událost, která se podle nejnovějších kalkulací odborníků odehrála mezi 250 miliony až 350 miliony let po velkém třesku a jíž se někdy říká vesmírný úsvit. Pozorování okamžiku, kdy vesmír zaplavilo světlo, je obrovským úkolem astronomie, píše list The Guardian.

Odložený start

Start byl několikrát odložen. Ještě nedávno to vypadalo, že teleskop Jamese Webba zamíří ke hvězdám na Štědrý den, kvůli počasí však byl start o den odložen. Na Twitteru to potvrdila společnost Arianespace.

Na slovíčko s hvězdářem

"Dalekohled Jamese Webba bude umístěn v bodě L2, asi 1,5 miliónů kilometrů od Země," řekl eXtra.cz Radim Neuvirt z hvězdárny v severočeských Teplicích. "Servisní lety k němu na rozdíl od Hubbleova teleskopu jsou nemožné. Hlavním cílem mise je pozorování nejstarších galaxií a poznání jejich vývoje po Velkém třesku. Jedná se o revoluční a zatím lidmi nezkoušenou technologii," dodal Neuvirt.

Hledání astronomického svatého grálu

"Všechny chemické prvky, které tvoří vás i mě, jsou syntetizované ve hvězdách. Takže v určitém smyslu je vesmírný úsvit naše vlastní zrození," vysvětluje profesor Richard Ellis z University College London, který se na výzkumu vesmírného úsvitu podílel. "Odhadnout, kdy se to odehrálo, a být toho svědkem je pro astronomy svatý grál," doplnil.

Zrození vesmíru se odhaduje na dobu před 13,8 miliardami let, odstartoval ho takzvaný velký třesk. Během prvních několika stovek milionů let to bylo tmavé místo bez hvězd, tvořené vodíkem a zaplavené reliktním zářením (známým jako kosmické mikrovlnné pozadí). Postupně se vodíkové mraky začaly gravitací shlukovat a zahřívaly se, až dosáhly teplot, jaké panují ve středu Slunce, kdy mohla nastat jaderná fúze. Tak se zrodily první hvězdy.

Sledovat tuto událost je zatím za hranicí možností současných dalekohledů. Ale mohlo by to být možné s využitím teleskopu Jamese Webba, jehož vypuštění bylo původně naplánováno už na listopad. "Na základě našich měření předpovídáme, že bude mít citlivost, (která umožní) sledovat vesmírný úsvit," uvedl Ellis.

Zkoumání vzdálených galaxií

Aby toho astronomové docílili, musejí nejprve vědět, kam se dívat. Ellis společně s dalšími mezinárodními výzkumníky použili záběry z Hubbleova teleskopu a Spitzerova teleskopu, aby prozkoumali šest z nejvzdálenějších známých galaxií. Znamenalo to dostat se na hranice možností těchto zařízení, ale díky zkombinování jejich záběrů s měřeními z výkonných pozemních dalekohledů vypočítali, že vzdálenost těchto galaxií od země odpovídá "ohlédnutí zpět v čase" do doby před více než 13 miliardami let, kdy byl vesmír jen 550 milionů let starý.

Analýzou hvězdného svitu z těchto galaxií byli vědci schopni také vypočítat věk tamních hvězd. "Naše pozorování naznačují, že vesmírný úsvit nastal mezi 250 a 350 miliony let po zrození vesmíru. A že v době svého vzniku by galaxie jako ty, které jsme studovali, byly dostatečně prosvětlené, aby je šlo vidět s vesmírným teleskopem Jamese Webba," podotkl Nicolas Laporte z Cambridgeské univerzity, jenž výzkum vedl.

Byl to spíše postupný proces

Výsledky bádání, které byly publikovány v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, také naznačují, že zrození prvních hvězd byl spíše postupný proces, a nikoli jediná koordinovaná exploze světla. "Zjistili jsme, že věk šesti galaxií, které jsme pozorovali, se mírně liší. Takže nevznikly všechny najednou," upřesnil Ellis. "Netrpělivě teď očekáváme vypuštění vesmírného teleskopu Jamese Webba," dodal vědec s tím, že nový teleskop je výrazně výkonnější než ty předešlé.

Náhrada za Hubbleův teleskop

Dalekohled Jamese Webba má v budoucnu nahradit již dosluhující Hubbleův teleskop, který rovněž patří americké NASA. Pokud jeho vypuštění vyjde podle plánu, bude v příštím desetiletí přední vesmírnou observatoří, která bude k dispozici tisícům astronomů po celém světě.

Je to však vysoce riskantní mise, protože zrcadlo a solární panely dalekohledu se musí rozvinout ve vesmíru a zařízení bude posláno na sluneční oběžnou dráhu až za Měsícem, což znamená, že existuje jen malá šance na jeho opravu, pokud se něco pokazí. "Až půjde teleskop Jamese Webba nahoru, budeme mít srdce až v krku, všechno musí klapnout," nechal se slyšet Ellis.

Tajemný pár na veřejnosti: Petra Nesvačilová ukázala přítele, se kterým čeká miminko

Související články

Další články

Nejnovější kauzy