Pod postelí je HEJKAL: Strašíte své dítě? Vyroste z něj AGRESOR, varuje psycholog

Strašení dětí rozděluje lidi do dvou táborů. Jedni je absolutně netolerují, druzí se přiklánějí k tomu, že občas dítě postrašit je v pořádku. Jenže ve skutečnosti strašení dítěte podráží jeho sebevědomí a může to mít nedozírné následky... Strašení dítěte je zkrátka přežitek, který s láskou k dítěti nemá moc společného. Strašením totiž v dítěti vyvoláte opravdu nepříjemné pocity - a to až nepřirozené. "Na záchodě je hejkal" či "Odnese tě do pekla čert" - jsou věty, které někteří rodiče používají, aby dosáhli nepříliš vhodným způsobem toho, co chtějí po nejmenších. Jenže svým způsobem to není žádná sranda. Jde totiž určitým pohledem o týrání.

Redakce eXtra.cz oslovila předního českého psychologa Jeronýma Klimeše, který má ke strašení dítěte opravdu velké výhrady. "Děti není vhodné strašit, protože děti mají ke strachu samy predispozice. Příroda pomocí strachu drží děti, aby se držely rodičů. Pokud se to ale v rodinách děje, děti mají následně problémy usínat samy, být samostatné či mají problémy v kolektivu, mohou být i následně agresivní," říká Klimeš a pokračuje o tom, že u dětí není ani dobré strašením zvedat jejich statečnost: "Děti nenutíme, ani aby byly nadměrně statečné, protože statečnost, riskování nebo odvaha přicházejí s pubertou - je to hormonální záležitost. Znal jsem rodinu, kde dítě mělo noční děsy, protože mu babička vyprávěla děsuplné pohádky, protože i jí to v minulosti vyprávěli rodiče. Následky mohou být, že dítě regreduje - počůrává se, má problémy v kolektivu, odmítá zůstávat ve školce a podobně."

Stejného názoru na zastrašování dítěte je i Ivan Bartoš z Pirátské strany, který se o témata spojená s nejmenšími zajímá. "Jsem přesvědčen, že i v rámci komunikace pravidel a potřeb s dítětem je třeba používat racionální argumenty. V narativu pohádek a strašidel se pro děti demonstrují archetypy dobra a zla. Jsou to věci názorné. Taková víla Zubnička někdy může ulehčit od nepříjemného vypadávání zubů, ale vysvětlení důvodů pro nečmárání na zeď, neplivání žvýkačky na chodník nebo proč se připravovat do školy, by mělo být součástí dialogu a výchovy v rodině. 'Nebo tě odnese hejkal či čert k dobrému rozvoji vnímání světa rozhodně nevede, i když se to může v ten moment někomu jevit jako nejrychlejší funkční varianta," myslí si předseda Pirátské strany Ivan Bartoš s tím, že pokud dospělý straší dítě, jde o výchovné selhání. "S nevlastní dcerou jednám normálně jako se sobě rovným kámošem, a když něco nepochopí, hlavu si z toho nedělám."

České právo na strašení dětí nezapomíná. Třeba fyzické tresty či zastrašování dítěte patří do skupiny zákonů, kde figuruje trestněprávní odpovědnost. Redakce eXtra.cz oslovila přední českou advokátku Lenku Radoňovou, která sdělila, jak se na strašení dětí dívá legislativa. "Teď to bude řešit Nejvyšší soud a neexistuje pro to jednoznačná odpověď. Nicméně je potřeba stanovit hranici, jestli vyšší stupeň bezcitnosti a hrubosti výchovné metody je, nebo není adekvátní, a v případě, že je neadekvátní, zda překračuje hranici trestného činu svěřené osoby, a nebo se eventuálně jedná o přestupek na úseku práce a sociálních věcí. Můj názor je takový, že tato výchovná metoda způsobuje psychosomatické potíže u dětí. Tudíž ji jako výchovnou metodu neschvaluji a nepovažuji ji za účinnou," řekla eXtra.cz Lenka Radoňová.

Z toho vyplývá, že se odborníci jednoznačně shodují, že nějaké bubu metody výchovy jsou pro dítě nevhodné, škodlivé a zcela kontraproduktivní.