Pocta pro Václava Neckáře. Na Slavících vstoupil do Síně slávy. Sklidil ovace vestoje, pak dojal publikum

Když Václav Neckář vystoupal na pódium, dočkal se několikaminutových ovací vestoje. Publikum tak patřičně ocenilo celoživotní přínos mistra řemesla hudebnímu průmyslu. "V roce 1965 jsem byl poprvé na Slavíku, myslím, že jsem byl třetí a do roku 1980 osmkrát třetí a čtyřikrát druhý. Zpívali jsme spolu v říjnu v Hybernii píseň Časy se mění. Tak to třeba někdy ještě vyhraju," zavtipkoval Neckář.

Do Síně slávy Českého slavíka ho uvedla pěvecká legenda Marta Kubišová. "Co bych o něm měla říct? Snad jen to, že je to neskutečně dobrý kamarád," řekla o něm Kubišová, když mu předávala sošku. Neckář si následně i na pódiu, na němž podle svých slov strávil 70 let, zazpíval jeden ze svých hitů. Během něj někteří přítomní neudrželi slzy.

Přidal se k Suchému

Kategorii Síň slávy představili pořadatelé Českého slavíka teprve loni. Jejím prvním členem se stal legendární divadelník a hudebník Jiří Suchý, letos ho následoval Václav Neckář. Ten před necelým měsícem oslavil osmdesáté narozeniny v pražské Lucerně a také vydal knihu. "Je to knížka o něm z novinových článků, z rozhovorů, z dokumentů a z archivů," řekl o knize pro eXtra.cz jeho mladší bratr muzikant Jan Neckář. Na narozeninový koncert dorazila i Marta Kubišová, která Neckářovi dnes cenu předávala.

Hvězdná kariéra

Václav Neckář proslul jako zpěvák i herec. S herectvím začínal v roce 1962 v mosteckém divadle a od roku 1964 působil v plzeňském písničkovém divadélku Alfa. V té době také nahrával pro Československý rozhlas. V roce 1965 přešel do divadla Rokoko. V rozmezí let 1968 až 1970 byl členem Golden Kids. V této pěvecké skupině byl spolu s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou.

Od 70. let hrál se skupinou Bacily, jejímž frontmanem byl jeho bratr Jan Neckář. Pro Václava Neckáře psali písně Petr Hapka, Petr Janda či Karel Svoboda. Mezi jeho nejslavnější songy patří Stín katedrál nebo Podej mi ruku a projdem Václavák.

Neckář má i herecké zkušenosti ve filmové branži, hrál například v úspěšné pohádce Šíleně smutná princezna nebo ve filmu Ostře sledované vlaky, který získal Oscara.

Znovu se učil vlastní písničky

Do jeho života ale zasáhla i vážná nemoc, v roce 2002 ho postihla mozková mrtvice. Neckář si tehdy sáhl na dno. Na 500 textů svých skladeb se musel naučit znovu, do toho zapomněl i angličtinu, němčinu a ruštinu. Byl to běh na dlouhou trať, nakonec se mu to však podařilo. Václav Neckář se v roce 2011 vrátil na vrchol písničkou Půlnoční, která je součástí filmu Alois Nebel.

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní