Trendy tagy Čauky lidi Hubnete s nami Co ste hasiči Tokio 2020

Nejnovější kauzy

Petr Janda z Olympicu: Držte o covidu hubu, hvězdy na pláži, mně na to umřel brácha

Zdroj: Showpix.cz
+ Další fotografie
ROZHOVOR
Lídr Olympicu Petr Janda (78) má za sebou už 62 let úspěšné kariéry, i on ale kvůli dlouhodobé pandemii začíná obracet každou korunu. „Loni jsem moc utrácel,“ přiznává. Na rozdíl od jiných si ale nestěžuje a říká, že tolik štěstí, kolik ho prožívá, není ani možné vstřebat.

Petra Jandu jsme zastihli během příjemného březnového odpoledne v povídací náladě. Prozradil nám například, jak ho naplňuje péče o nezletilé děti a že nebýt jich a mladé manželky, byl by dnes asi nerudný, zapšklý senior. Prý jako Miloš Zeman. A jak vzpomíná na poslední okamžiky života zesnulého bratra?

Petr Janda a očkování

Už jste očkovaný?

„Devátého března jsem dostal první dávku. Jsem rád. Jen mě druhý den trošku bolelo rameno od toho vpichu, jinak to bylo v pohodě.“

Prý jste velký zastánce očkování obecně.

„Přesně tak. Mám jedno životní trauma a to se týká dětské obrny, s kterou jsem se potkal ve svém dětství. Měl jsem tetičku, která ji měla. Byla celá pokřivená, kulhala, k tomu jsem měl dva spolužáky ve škole, kteří obrnu taky prodělali a bylo to ošklivé. Měli na nohách kovové strojky, aby vůbec mohli nějak chodit a nemohli sportovat. Bylo to strašné. Tak příšerně jsem se toho bál, že jsem z toho nemohl usnout. Pořád jsem chodil za tátou, aby mi řekl, co mám dělat, abych to nechytl. Když přišlo očkování, ulevilo se mi.“

Ilona Csáková to schytala

Ve svém rozsáhlém příbuzenstvu nemáte žádné bio matky zuřivě odmítající očkování dětí?

„To ne, ale obávám se, že taková je moje tchyně. (směje se) Pamatuju si, že nás se kdysi nikdo neptal. Do třídy prostě přišel doktor, seřadili jsme se do fronty a jednoho po druhém nás napíchal tou samou jehlou. Kupodivu jsme to přežili.(směje se)

Dnes už to tak není a někteří očkování i virus samotný odmítají.

„Z toho mě jímá hrůza, jak se někteří lidé včetně Csákové chovají jako pitomci. Nedovedu si to vysvětlit. Je to snad tím, že nezdědili empatii? Nechápu ani poslance Volného nebo Václava Klause staršího (79). Chtějí se snad zviditelnit? Vůbec tomu nerozumím.“

Poslední rozhovor s umírajícím bratrem

K rozčílení máte důvod. Loni vám na covid zemřel bratr Jiří

„Přesně tak. Ještě krátce před smrtí jsem s ním mluvil. Tedy jenom já mluvil, on jenom sípal, nemohl se nadechnout. Udusil se. A když pak taková holka jako Csáková všechno zpochybňuje… Víte, mě mrzí, že ta naše branže tímhle dostává na frak. Veřejnost si o nás pak musí myslet, že jsme všichni úplní hlupáci. Když vyleze tahle nebo bláznivý Daniel Landa (52), tak se jim ani nedivím. Přitom některé Landovy myšlenky nebyly úplně mimo. To jsme věděli všichni i bez něj, že není důvod nepouštět na koncerty otestované lidi.“

Takže vás tito kolegové pěkně štvou.

„Vysílají signály, které jsou pro veřejnost škodlivé a strašně nepříjemné. Lidé námi v podstatě opovrhují. Nebo další: každá hvězdička se nyní musí pochlubit, že je na Maledivách nebo Zanzibaru, jako kdyby nemohla držet hubu. Co si budeme povídat, ještě si na to půjčí, protože kde by na to vzala. Ale vytahovat se musí.

Počítá každou korunu

Pak jsou ale také kolegové, kteří vydělávali ohromné sumy, ale neuměli šetřit a teď jsou bez haléře.

„Jenže ani mně nikdo nechce věřit, že i já nyní počítám každou korunu. Když se člověk dostane do určitého společenského postavení a vydělává peníze, udělá spoustu věcí, které by normálně neudělal. Dětem zařídí jednu pojistku, pak druhou, přistaví tohle, pojistí tamto, koupí si ještě lepší auto a podobně. Co taky s penězi, že? Investoval jsem bohužel i loni. Do nového auta, pak nám spadla zeď, pak ještě za další zeď. Loni jsem prostě hospodařil špatně. Pak najednou přijde stopka, ale nepřijde na účty. Je to peklo. Ještěže nemám žádné leasingy na auta.“

Ale neskončíte o chlebu, že? Pořád ještě máte tantiémy.

„O chlebu snad neskončíme. Peníze od Ochranného svazu autorského a za Intergram (interpreti) šly ale strašně dolů. To si ani nedovedete představitk, jak. Jenže já si opravdu nestěžuju.“

Návrat cenzury?

Desky se teď už neprodávají. Jste jiný případ?

„Poslední cédéčko Kaťata se prodává velmi dobře. Až mě to samotného překvapilo. Je to kontroverzní album, spousta lidí to odsoudila. V jednom rádiu nám dokonce odmítli hrát písničku kvůli tomu, že tam je slovo držkopád.

To je po třiceti letech poprvé, kdy zažíváte cenzuru, že?

„Za komunistů se nám to stalo u písničky Pták Rosomák. To mělo logiku. Vadilo jim, že blbneme děti. A pak vadila písnička Taky jsem se narodil bos. Nehodilo se, že by ve vyspělém socialistickém státě někdo neměl na boty. A pak nám šťourali do textu. V rádiu seděl jakýsi chlap, ke kterému všichni chodili ještě před natáčením s texty. On to pročetl, případně opravil jedno slovo, které by neprošlo. A tím pádem, že něco opravil, se napsal jako spoluautor. Když jsme po revoluci udělali nová pravidla hry na OSA, tak na tom byl s výdělky úplně výborně. Jenže pak se to řešilo a nakonec už tam být nemohl. Bylo to nechutný.“

Výhercům cen Anděl nerozumím

Co vás na novém album nejvíc bavilo?

„Když jsme desku natáčeli, tak jsem se opravdu nasmál. Přišlo mi to velmi vtipný. Kaťata jsou o dřevorubci, kterému macatá holka ukradne klín. Tím přitom kácí stromy. Holky si ho předávají, tak je nahání, aby mu daly klín, že bez něj nemůže pracovat. Je to drsná deska. Ale je to správně. Nechci upadnout do úplného mainstreamu. Když mi v rádiu řeknou, že jsme vydali takovou desku, že z toho nemůžou hrát vůbec nic, protože to nesplňuje jejich formát, tak pro mě to je signál, že příště to musím udělat ještě hůř. Nebudu se něčemu takovému přizpůsobovat.“

Říká se, že některá rádia české hudbě ubližují.

„To je pravda. Ale to si myslím, že se týká i cen Anděl Nechci jmenovat, ale některé věci, které jsou nominované, nechápu. Myslím si, že jsem muzikant, mám na to školu, nakonec jsem udělal spoustu hitů, dělám to celý život, tak dobrou hudbu snad poznám. Ale dávat ceny deskám, které stojí za houby, tomu nerozumím.

Pradědeček Číňana Pepy

Rodina Petra Jandy

  • První ženou byla Jana Jandová (zemřela v roce 1991). S tou má dceru Martu Jandovou (1974) a syna Petra, který v 34 letech prohrál boj s rakovinou.
  • S druhou manželkou Martinou Jandovou (reportérka TV Prima) má dceru Elišku (1992).
  • S třetí ženou Alicí Jandovou (39) se oženil v roce 2005. Mají spolu dcery Anežku (2009) a Rozárii (2012).
  • Kromě toho má od syna Petra vnuky Matouše (1991) a Petra (1995) a od dcery Marty vnučku Marii (2013).
  • Vnuk Matouš z něj v květnu 2019 udělal pradědečka, když jeho manželka Erika porodila chlapečka Pepíčka.
Více o tématu

Máte kolem sebe dětí jako smetí. Asi vám nedovolí myšlenky na stárnutí, že?

„Jsem naprosto nadšený a spokojený se svým životem. Mám spousty času, takže o děti se vážně starám. A to tak, jak jsem se nikdy předtím nestaral. Jsem s nimi při on-line výuce. Mají to taky těžké, od osmi ráno do tří odpoledne. Samozřejmě se z toho snaží ulejvat, jako kdysi my. Taky jim vařím oběd, dělám svačinky, chodím s nimi na procházky. Starám se o ně a jsem tak neuvěřitelně šťastnej! Strašně mě to naplňuje.

Kdybyste neměl mladou ženu a děti kolem sebe, ale žil byste sám, nebyl by z vás v této situaci už mrzutý senior?

„A víte, že jsem o tom přemýšlel? To bych se už zbláznil. Asi bych byl nevrlý jako Miloš Zeman (76).“

Už jste i pradědeček…

„Mám jednoho pravnuka. Jmenuje se Pepík Janda a je to napůl Číňan. Vypadá také jak Číňan, tak je jeho křestní jméno komické.“

Obavy z návratu

Když se nestaráte o děti, čím se zabýváte?

„Mám zapnuté všechny aparatury a pracuju na nových písničkách. Připravuju je, i když teď momentálně to vypadá, že si to dělám jen pro sebe. Bavím se. Stále cvičím na kytaru, pořád jedu piano, i děti na ně učím hrát. Do toho tu mám knížku Petra Čorneje o Žižkovi, který mě zajímá.“

Přes šedesát let jste zvyklý být každých pár dnů s publikem. Teď skoro rok nic. Musí to být těžké.

„Přemýšlím o tom, jak dlouho to ještě bude trvat a jestli to ještě pak nastartuju. Proto pořád zkouším. “

Sportujete?

„Každý den chodím půl hodiny na páse, do toho vyrážíme na procházky, takže těch sedm tisíc kroků denně udělám. Když jsem se chlubil manželce, samozřejmě mě hned informovala, že denně se jich má ujít čtrnáct tisíc. A mám také lavici, na které se mohu věšet hlavou dolů. Musím říct, že se mi pokaždé krásně poskládá páteř. Má to smysl.“

Lékařská zpráva ho urazila

Taky vypadáte, že jste trochu zhubl.

„Nedávno jsem potkal jednu sousedku výrazně při těle. Stěžoval jsem si jí, že pořád nemůžu zhubnout, že mám stále nadváhu. Dotklo se mě, že když jsem byl v nemocnici se srdcem, do zprávy napsali, že pacient je obézní. Při své váze bych měl podle nich měřit aspoň sto osmdesát centimetrů. Pobavila mě, protože na to mi řekla, že to ona by pak musela mít aspoň osm metrů.“ (směje se)

Taky jste si nechal vylepšit zrak.

„Celý život jsem viděl blbě, ale protože jsem měl šedý zákal, loni jsem si nechal udělat nové čočky. Na dálku teď vidím úžasně, na čtení mám nějaké brýle z pumpy. Když teď ale hraju na koncertě a chci si otřít pot, pořád mám tendenci si sundávat brýle. Léta zvyku jsou ve mně zakódovaná.“

Související články

Další články