Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Pátek třináctého: Předlohou hororu se stala šílená vražedkyně, z mrtvol dělala mýdla a koláčky

Pátek třináctého: Předlohou hororu se stala šílená vražedkyně, z mrtvol dělala mýdla a koláčky
Zdroj: Wikimedia Commons/Activism at Italian Wikipedia/Public Domain
vražedkyně
Byla inspirací pro film Pátek třináctého, jeho záporná hrdinka se jí přitom zdaleka nerovná. Leonarda Cianciulli, italská sériová vražedkyně známá pod přezdívkou Mýdlařka z Correggia, patří mezi ty nejšílenější ženy všech dob. V životě to neměla jednoduché, těhotná byla celkem sedmnáctkrát, několikrát potratila a některé z jejích dětí brzy zemřely. Syna se proto pak rozhodla chránit všemi možnými prostředky. Myslela si, že největší službu mu udělá lidskými oběťmi. Z jejich těl pak pekla dezerty a vyráběla mýdla.

Psal se duben roku 1893, když na svět přišla žena jménem Leonarda Cianciulli. Už jako dítě se dvakrát pokusila o sebevraždu, rodiče jí život příliš nezlehčovali. Když jí bylo 24, provdala se za úředníka Raffaela Pansardiho. Rodina ovšem sňatek neschvalovala a Leonarda tvrdila, že ji za zakázané manželství matka proklela.

S manželem se Leonarda třikrát stěhovala, pár nakonec skončil ve městě Correggio, kde si žena otevřela malý obchůdek. Mezi lidmi byla oblíbená a sousedé ji měli rádi. Navenek sice byla usměvavá, doma ale proplakávala dny i noci. Toužila totiž po dětech, které jí osud nechtěl dopřát.

Cianciulli byla těhotná celkem sedmnáctkrát. Třikrát potratila a 10 z jejích dětí brzy zemřelo. Zbylé 4 ratolesti proto chránila všemi svými silami, bála se totiž, že se naplní věštba, v níž jí vědma předpověděla, že všechny její děti zemřou v mladém věku.

Strach o syna

V roce 1939 se Leonarda dozvěděla, že se její nejstarší syn Giuseppe hodlá připojit k italské armádě. Všechnu svou pozornost proto začala soustředit právě na něj a přemýšlela, co může udělat pro to, aby nezemřel. Došla k závěru, že dlouhý život mu nejlépe zajistí lidskými oběťmi.

Její první obětí se stala žena jménem Faustina Setti. Ta byla ve svém okolí považována za starou pannu a za Leonardou přišla s prosbou o pomoc při hledání partnera. Šílená matka využila příležitosti a Faustině řekla, že jí našla muže ve vzdáleném městě. Tuto informaci si měla nechat pro sebe a doma napsat dopisy členům své rodiny, v nichž je měla ujistit, že je vše v pořádku a ona je šťastná.

Den před odjezdem za smyšlenou láskou Setti naposledy navštívila ženu, o níž si myslela, že je dobrou přítelkyní. Leonarda jí ale podala víno smíchané s práškem na spaní a jakmile Faustina usnula, byla rozsekána sekyrou na devět částí. Krev nechala vražedkyně usušit v troubě, namlela ji, smíchala s běžnými kuchyňskými ingrediencemi a upekla z ní koláčky. Ty pak nabízela svým návštěvám ke kávě, sama jich také několik snědla a pár dala i svému synovi.

Další oběti

Jako druhou oběť si Cianciulli vybrala Francescu Soavi. Ta toužila po dobré pracovní příležitosti a bylo jí namluveno, že na ni čeká pozice učitelky v dívčí škole ve městě Piacenza. Stejně jako Faustina, i Francesca dostala za úkol napsat dopisy svým blízkým a den před odjezdem dostala víno s práškem na spaní. Leonarda zopakovala stejný postup, jako u své první zavražděné.

Poslední ženou, která se stala obětí Leonardy a jejího šíleného řádění, byla Virginia Cacioppo. Bývalá sopránová zpěvačka měla od vražedkyně rovněž slíbenou práci, měla nastoupit jako sekretářka u zámožného podnikatele. Ta ale žádné dopisy rodině nepsala a prostě zničehonic zmizela. Její tělo ale dopadlo jinak, než těla předchozích dvou žen. Leonarda ho rozvařila, do hrnce nalila kolínskou a vytvořila z něj mýdla. Ta rozdávala sousedům a klientům ve svém obchůdku.

Dopadení

Virginiina sestra byla znepokojena jejím náhlým zmizením, takové chování jí totiž nebylo podobné. Shodou okolností to navíc byla ona, kdo ji před zmizením viděl naposledy, zrovna ve chvíli, kdy vcházela do domu vražedkyně. Kontaktovala proto policii, ta zahájila vyšetřování a ochranitelská matka byla brzy zatčena.

Leonarda se k vraždám původně přiznat nechtěla, policie ale pojala podezření, že v nich mohl být zapojen i její syn. V tu chvíli, aby Giuseppeho ochránila, kápla božskou a vyšetřovatelům své zločiny popsala do nejmenšího detailu. Byla odsouzena ke 30 letům ve vězení, kde nakonec roku 1970 ve věku 77 let zemřela. Kuchyňské nástroje, které při vraždách používala, jsou dodnes vystaveny v muzeu v Římě.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní

Související články

Další články

Nejnovější kauzy