Parler, Gab, MeWe: Nahradí sociální sítě, kde se všechno smí, Facebook? Jednu už cenzoři vypnuli

Zrušení účtů Donalda Trumpa na Twitteru a Facebooku vyvolalo velmi protichůdné reakce. Zatímco z jedné strany se ozývá, že tento krok přišel moc pozdě, druhá strana tvrdí, že se jedná o cenzuru a omezování svobody projevu.

Nespokojení uživatelé se hromadně přesunuli na tři platformy, které se prohlašují za naprosto svobodné - Parler, Gab a MeWe. Parler byl však už v pondělí kompletně zablokován společnostmi Apple, Google a Amazon. Pojďme si nyní představit všechny tři sociální sítě a důvody, proč je velká trojka hráčů na internetu označuje za nebezpečné.

Sociální síť Parler a její vypnutí

Parler vznikl v roce 2018 jako konkurence Twitteru. Uživatelé mohli volně přidávat jakékoliv příspěvky, pouze místo tweetů byly "parlays" a retweety zde byly pod názvem "echo". Od svého založení se Parler prezentoval jako místo, kde lidé mohou "svobodně vyjádřit svůj názor bez obav, že odsud budou vyhozeni". Z drtivé většiny používali Parler příznivci dosluhujícího prezidenta Trumpa. Ačkoliv podle amerických médií Parler nebyl extremistickou platformou, svou politikou neregulovaných příspěvků se stal jedním z hlavních útočišť převážně pravicových extremistů.

Přejde Trump na Parler?

Na Parleru byly také hojně sdíleny dezinformace ohledně výsledků amerických prezidentských voleb. Poté, co byl Donaldu Trumpovi zablokován účet na Twitteru, se spekulovalo, že by mohl přejít právě sem. Doposud se to ovšem nestalo. A teď už ani nestane. Objevují se navíc hlasy, že by si Trump mohl založit vlastní sociální síť.

Parler a jeho zablokování

Význam Parleru v posledních měsících prudce stoupal. Jeho aplikace byla v den vyhlášení Joea Bidena prezidentem Spojených států nejstahovanější v obchodu Apple Store společnosti Apple. Parleru přibylo během jednoho týdne přes 3,5 milionu uživatelů a další stovky tisíc se přidávaly každý týden.

Apple a Google však o víkendu přestaly nabízet jeho aplikaci ve svých obchodech. 11. ledna je následoval Amazon, na jehož serverech síť běžela. Parler tak byl úplně odstřihnut od světa. Důvod byl pokaždé stejný: obavy, že by na Parleru mohlo být podněcováno k násilí, k jakému došlo 6. ledna ve Washingtonu.

Parler ihned podal na Amazon žalobu. V ní tvrdí, že se jedná o cenzuru, kterou Amazon neuplatňuje na populárnějším Twitteru.

Parler vs. Facebook

S tím ovšem nesouhlasí bývalá uživatelka Parleru a blogerka Jordanka Jirásková. Ta se rozhodla přejít na Parler z Facebooku. "Na Facebooku mám teď už asi dvanáctý ban, opět na 30 dní. Dostávám tam nesmyslné bany už cca 4 roky. Facebook mi tvrdí, že urážím menšiny a podněcuju k násilí," říká blogerka.

Podle pravidel Facebooku je možné dostat 30denní ban za závadný obsah - například nenávistné projevy, podněty k násilí, ale také bezdůvodnou agresi nebo pornografii.

"O Parleru se tvrdí, že se tam chodí hajlovat, ale já jsem tam za cca 10 hodin získala 650 sledujících, které jsem znala z Facebooku a Twitteru, a všichni byli zcela slušní a vedli naopak kultivovanější diskuzi než předtím v naštvání na těch 'správných' sociálních sítích, podporovaných Applem a Googlem. Parler jsem si 'užila' asi 10 hodin, pak ho korporáty zařízly. Což já osobně považuji za regulérní informační válku, která může vyvolat nebezpečné konflikty i v reálném světě," dodává Jirásková.

Řada uživatelů včetně Jordanky Jiráskové přešla po vypnutí Parleru na konkurenční síť Gab, která stále funguje.

Kde se vzala sociální síť Gab?

Sociální síť Gap je dílem Andrewa Torby, který dříve pracoval jako programátor v Sillicon Valley. Torba se rozhodl založit sociální síť ve chvíli, kdy se dočetl zprávu, že Facebook ovlivňuje trendy a zobrazování zpráv v neprospěch konzervativců (což Facebook odmítl).

"Rozhodně jsem neměl v plánu vytvořit konzervativní sociální síť. Ale cítil jsem, že bylo na čase vytvořit prostor, kde by mohl kdokoliv přijít a vyjádřit svůj názor bez cenzury," řekl Torba v rozhovoru pro Washington Post v roce 2016.

Gab a střelba v Pittsburghu

Gab se dostal do širšího povědomí v roce 2018, ale ne způsobem, jakým by chtěl. V říjnu toho roku totiž došlo ke střelbě v synagoze v Pittsburghu, kde zemřelo 11 věřících. Z činu byl obviněn Robert Bowers, který na svůj profil na síti dlouhodobě přidával antisemitské komentáře a příspěvky.

Ihned po střelbě Gab zablokoval Bowersův účet a kontaktoval FBI. Poté, co po volbách v roce 2016 Twitter zablokoval účty mnoha pravicových extremistů, je Gab přivítal s otevřenou náručí. Po ukončení Parleru pak nastal hromadný exodus uživatelů na tuto platformu, která si na tom nyní postavila i svůj vizuál. V současné době přichází na Gab každou hodinu zhruba 10 000 nových uživatelů.

Sociální síť MeWe

Třetí sociální sítí, na které se sdružují američtí konzervativci, je MeWe. V Evropě téměř nepoužívaná aplikace má ze všech tří zmiňovaných nejméně uživatelů. Stejně jako Parler a Gap ale zažila jejich příliv během loňského listopadu.

MeWe ovšem zaznamenala nárůst popularity ze dvou důvodů. Kromě Trumpových příznivců sem ve velkém přicházeli i protestující z Hongkongu, kteří se obávali čínské cenzury na Facebooku. Síť, založená v roce 2012, se prezentuje jako "antifacebook", díky možnosti vyjadřovat se bez cenzury, lepší ochraně osobních údajů a jednoduššímu algoritmu zobrazování novinek.

Stejně jako předchozí dvě aplikace i MeWe provází kontroverze. Kvůli svým volným pravidlům se totiž síť stala populární mezi příznivci konspiračních teorií, ať už o prezidentských volbách, nebo očkování.

Nejasná pravidla Facebooku i Twitteru

Ve složité situaci se tímto rozhodnutím ocitli představitelé Applu, Googlu a Amazonu, kteří jsou obviňováni z omezování svobody projevu. Každá ze společností si přitom může určit, co ještě na svých stránkách povolí a co ne. Stejně jako se Parler, Gab a MeWe rozhodly nechávat volný prostor všem, Facebook a Twitter se rozhodly příspěvky moderovat. Problémem jsou však velmi klouzavá pravidla, která společnosti nastavily a průběžně je upravují, a způsob, jakým je vymáhají.

"Každý by měl mít právo vyjádřit svůj názor a nikdo by neměl určovat, kde, kdy a jak," říká Jordanka Jirásková. "Facebook vlastně dlouhou dobu porušoval zákony naší země a vláda s tím nic nedělala. Jistá cenzura by ale existovat měla. Mrzí mě ale, že cenzoři v dnešní době vyspělých technologií nedokáží rozeznat matku od plotny od skutečného ultrapravicového extremisty nebo islámského teroristy," uzavírá blogerka.

Jak se bude celá situace okolo Parleru vyvíjet, pro vás budeme dále sledovat.

+ Další 3 fotografie

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní