Otevřená zpověď Kateřiny Sokolové: Vše o stinných stránkách modelingu a osvěta o autismu!

Od zásnub na Islandu uplynula již nějaká doba. Pracujete už pilně na svatebních přípravách?

Musím se přiznat, že zatím moc ne. Svatbu plánujeme až v létě, tak je ještě čas. Ale takové ty zásadní věci jako místo atd. už samozřejmě řešíme.

Co už máte odškrtnuto?

Máme vybrané místo a řekla bych, že to je ta nejzásadnější položka, kterou je třeba řešit jako první. Svatba bude v Praze.

Víte, jaké šaty si vezmete? Budou od nějakého návrháře, či z konfekce, nebo ušité na míru?

Zatím nevím, ale přikláním se v tomto případě k praktičnosti. Přijde mi škoda si nechat šít šaty kvůli pár hodinám, asi spíše využiju půjčovnu.

Máte obavu, že by vaši svatbu mohl překazit například koronavirus?

Samozřejmě obavu máme, doba je složitá a nevyzpytatelná, právě proto se možná do všech příprav takto předem nehrneme a tak trochu vyčkáváme, co bude.

Soutěž krásy mě donutila dospět

V roce 2007 jste vyhrála Miss ČR. Podle vašich slov vám výhra změnila život. Můžete to upřesnit?

Ano, za tím si stojím. V té době znamenalo vyhrát soutěž Miss opravdu něco, takže mi to život změnilo dost zásadně. Jsem za tu příležitost určitě moc ráda. Výhra v Miss mě v mých čerstvých osmnácti letech donutila poměrně rychle dospět, na druhou stranu mi to vítězství hodně dalo.

Jaký máte názor na dnešní soutěže krásy?

Bohužel už podle mě nemají takovou úroveň jako dřív a je mi to líto vůči dnešním mladým holkám. Máme tolik krásných a šikovných holek.

rozhovor

Krásná Kateřina Sokolová o svatbě s politikem: Chceme ji do roka a do dne, říká

Potýkala jste se někdy coby modelka s body shamingem?

Myslím si, že body shaming je silné slovo. Když už jste modelka a živíte se svým tělem, tak musíte počítat s tím, že vaše tělo prostě bude hodnoceno ze všech úhlů. S tím už člověk prostě do tohoto byznysu musí jít a musí být připraven i na kritiku, se kterou se téměř jistě setká.

Zažila jste někdy i jiné stinné stránky modelingu?

Modeling má jako každá jiná práce své pozitivní i stinné stránky. Mezi negativa modelingu patří to, že se musíte srovnat s kritikou, odmítáním (když v zahraničí obíháte castingy, tak vám vyjde třeba jen jeden z deseti) a člověk je hodně sám a neustále na cestách. Na druhou stranu je to krásná a zajímavá práce, která mi určitě i hodně dala.

Co byste poradila dívkám, které by chtěly být modelkou jako vy?

Aby věřily samy v sebe a nenechaly se odradit neúspěchem. A taky aby se připravily na to, že modeling není jen pozlátko, které vidí v časopisech a televizi, ale je to i velká dřina.

Nadace pro nemocné děti

Co je to autismus?

Autismus je vrozenou poruchou sociální interakce a komunikace. Jde o vadu ve vývoji a fungování mozku, kvůli které autisté odlišně vnímají běžné situace a neadekvátně na ně reagují​.Obvykle se autismus projevuje už v dětství kolem 2. roku života.

Poruchy autistického spektra se nedají vyléčit. Včasná diagnostika však umožňuje aplikovat na dítě metody kognitivně behaviorální terapie, díky níž lze zmírnit některé projevy autismu a začlenit jedince do společnosti.

Více informací najdete zde.

Nyní k vaší nadaci AutTalk, kterou jste založila se svým otcem. Proč jste se zaměřila zrovna na autismus? Vedl vás k tomu fakt, že váš bratr touto nemocí trpí?

Určitě. Nebýt mého brášky Radovana, tak bych o autismu věděla asi tolik jako každý jiný člověk. Právě kvůli němu víme, jak je péče o autistu náročná, a díky tomu jsme se rozhodli založit nadační fond AutTalk, abychom mohli pomoci rodinám, které potkal podobný osud.

Jaké to je žít s autistou – v čem je to nejtěžší?

To byste se měli zeptat hlavně mého táty, který má Radovana v plném opatrovnictví, ale podle mě je nejtěžší ta potřeba neustálé péče, pak sociální izolace, nedostatek informací a tak bych mohla pokračovat dále ještě dlouho.

Co autistické děti nejvíce potřebují?

Myslím si, že pochopení veřejnosti, a to potřebují hlavně jejich rodiče. Potřebují, aby když je lidi potkají v tramvaji, kde autista dostane záchvat, daného rodiče neodsuzovali za „tak nevychované dítě“, ale zamysleli se nad tím, že v tom také může být autismus. Jinak co se týče dětí samotných, autismus je velmi individuální onemocnění, takže tady je to různé případ od případu.

Myslíte si, že je v Česku velké povědomí o této nemoci?

Myslím si, že povědomí je. Že lidi už vědí, že autisté existují, ale pořád si pod tím pojmem neumí nic konkrétního představit. Vnímají to tak, že autista je prostě „divnej“, ale už nevědí, že se jedná o neurovývojovou poruchu, která je často doprovázena smyslovým přetížením, a taky, že v Česku je zhruba 200 000 autistů a jejich počet raketově roste.

Jste v kontaktu s rodiči, kteří mají autistické dítě a potřebovali by pomoc?

Samozřejmě, máme v databázi stovky rodin ze všech koutů České republiky.

Co v rámci nadace letos plánujete?

Plánujeme i letos už čtvrtý ročník charitativního běhu RunAut, největšího běhu na podporu rodin pečujících o autisty. Startovat budeme opět v oboře Hvězda. Běh se bude konat s velkou pravděpodobností v květnu tohoto roku a budeme rádi, když poběžíte s námi a podpoříte tak dobrou věc.

+ Další 2 fotografie

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad