Ostrůvek zkázy a beznaděje. Česká republika nezvládá boj s pandemií, píše se v zahraničí

"Zemí se šíří nová, infekčnější mutace viru, která dohnala české nemocnice na pokraj kolapsu. Bilance mrtvých překonala hranici 20 000 a v poměru k počtu obyvatel patří k nejvyšším na světě. Neexistuje ale důvod, proč by zrovna tento stát měl patřit k nejpostiženějším," píše CNN.

"Vláda operuje na základě nešťastné strategie a dělá rozhodnutí založená na aktuálních kapacitách nemocnic, což znamená, že často přicházejí příliš pozdě," řekl CNN výzkumník Jan Kulveit z Oxfordské univerzity. "Existuje obrovský rozdíl mezi tím, když přijmete opatření včas a když s nimi čekáte deset dní. Desetidenní zpoždění ve chvíli, kdy je reprodukční číslo 1,4, znamená zdvojnásobení epidemie," dodal.

Epidemiolog Rastislav Maďar se podle CNN domnívá, že důvodem současné krize jsou tři zásadně špatná rozhodnutí vlády. Tím prvním bylo její odmítnutí řídit se doporučením odborného panelu a znovu zavést povinnost nosit roušky loni v létě. Druhým bylo znovuotevření obchodů před Vánoci a třetím neschopnost reagovat na šíření nové mutace začátkem ledna. "To byly tři obrovské chyby a teď se jen modlíme za to, aby nedošlo ke čtvrté," řekl.

COVID-19

Přehledně: Vláda utáhla šrouby. Jaká jsou nová opatření od 1. března?

Demografka Dagmar Dzúrová z Univerzity Karlovy připomněla, že podstatné zhoršení epidemické situace v Česku souvisí také s politikou. Úřady podle ní loni na podzim nezasáhly včas kvůli krajským volbám. "Na rozdíl od jiných zemí (Česko) nezvládlo druhou vlnu a myslím, že roli v tom hrály volby," uvedl i epidemiolog Maďar.

"Vláda nenaslouchá odborníkům a pandemii řeší na základě vlastních politických potřeb. A když se opatření vysvětlují veřejnosti, dělají to politici, především premiér, což znamená, že část veřejnosti má už předem tendenci ta opatření z politických důvodů bojkotovat," tvrdí Dzúrová a poukazuje například na praxi v Německu, kde politici velkou část komunikace s veřejností přenechali expertům.

Kromě toho podle odborníků, které oslovila CNN, chybí v Česku i smysluplná finanční podpora, která by lidi motivovala dodržovat opatření včetně nařízené karantény. Problémem je i vymáhání restrikcí, šíření dezinformací a způsob, jakým pandemii zobrazují média. "Lidé jsou unavení, scházejí se soukromě, pořádají večírky, jezdí do hor a ignorují policii, která toho nemůže moc dělat," domnívá se Maďar.

COVID-19

Stručně a jasně: Co za dokumenty potřebujete k přejíždění mezi okresy?

Víru v konspirační teorie mohla podle CNN mezi Čechy upevnit loňská první vlna pandemie, kterou země zvládla bez větší újmy. "Výsledkem bylo, že velká část společnosti přijala názor, že se nic strašného nestalo a že dalekosáhlá opatření nebyla nutná," myslí si Dzúrová. Takový vývoj přitom teoretici nazývají "paradoxem úspěchu" – když preventivní opatření zabírají, pak veřejnost začne podceňovat vážnost hrozby a má za to, že prevence byla ztrátou času.

"Lidé vidí, jakou cenu si vybírají opatření a ne tu, kterou si vybírá virus. Proto přibývá hlasů, které zpochybňují vážnost nemoci, což je nevídané v zemi, kde na ni umírají tisíce lidí," řekl CNN Kulveit.

"Obávám se, že velká část české veřejnosti stále nechápe, jak vážná situace je, a skutečně hrozivé je, že někteří lidé jednoduše přijali fakt, že každý den umírá zbytečně 100 či 150 lidí. Podle nich to není znepokojující, ale přirozené a nevyhnutelné, i když je to úplná tragédie," citovala CNN demografku Dzúrovou.