Osmnáctiletý radní Dominik: Vzkaz pro všechny, kterým přijdu příliš mladý

Dominiku, stal jsi se nejmladším radním v zemi, vysvětlíš, jak se ti to povedlo?

Zcela náhodou nastala ideální konstelace. Teplice jsou malé město a žádná aktivita tady neujde pozornosti. Od 15 let pracuji na několika projektech týkajících se veřejného prostoru a města. Začal jsem chodit na zastupitelstva, poznal jsem dost lidí z místní politiky a byla to tak nějak přirozená kontinuita. Právě díky tomu, že mě dost lidí znalo z města a z Facebooku, jsem získal poměrně slušné množství preferenčních hlasů, nicméně to pro zvolení nestačilo.

Byl jsem na kandidátce trojka, ale TOPka v Teplicích získala jenom dva mandáty. Po odstoupení lídra kandidátky Petra Měsíce, který se rozhodl, že již nechce dál být v politice, jsem jako náhradník nastoupil do zastupitelstva a na začátku listopadu byl zvolen radním.

Co na to rodiče, okolí, škola? Jaké byly reakce?

Všechno to bylo ráz naráz. Vzpomínám si, že jsem to oznámil svým přátelům na Facebooku den po rezignaci Petra. Seděl jsem zrovna ve škole a najednou mi začali volat novináři z různých médií, což mě, přiznám se, zaskočilo. Zájem jsem čekal nanejvýš tak od regionálních novin, ale že by 18letý radní byl takové terno, to jsem si představit nedokázal. Rodičům jsem to říkal průběžně s tím, jak se vyvíjela situace, takže pro ně to blesk z čistého nebe nebyl.

Moji spolužáci a lidi z gymplu to příliš nesledovali, takže pro ně to pravděpodobně překvapení bylo a vůbec nevěděli, co vlastně budu dělat. Reakce byly veskrze kladné. Občas nějaká narážka "co tam to mladý ucho bude jako dělat" apod., ale to se mnou nehnulo. Čekal jsem to. To, že jsem místo zastupitele jako náhradník přijal, bylo dobrovolné rozhodnutí, a právě to, s čím jsem se musel srovnat, bylo, že co mě čeká, vůbec nebude lehké a že mě dost lidí apriori odsoudí už jenom proto, že jsem mladý a že jsem politik. Začínám ale zjišťovat, že to zase tak strašné nebude.

Zmínil jsi Facebook. Používáš jej často?

Dennodenně. Jsem přece puberťák. Myslím, že nebýt Facebooku a internetu obecně, asi bych v zastupitelstvu neseděl. S internetem jako s poměrně významným prvkem v rámci voleb se do budoucna zkrátka již musí počítat. S Facebookem jsem také spojil většinu svých předchozích občanských aktivit.

Nyní pro mě jako radního získal Facebook nový rozměr v tom, že můžu poměrně snadno přenášet diskusi o určitém problému z Facebooku na oficiální rovinu. Když člověk vidí ve městě, že je něco špatně (ať již je to nebezpečná díra v silnici, chybějící víko u kanálu, či neudržované keře), měl by v ideálním případě okamžitě volat na magistrát. Většina lidí je k tomu ale liknavých a jen hrstka na to upozorní třeba skrze Facebook. Byť je to takhle v zásadě špatně a nebýt tam, nikdo z vedení města by se o tom nedozvěděl, tak za situace, kdy Facebook aktivně používám, informaci pošlu patřičnému člověku a k nápravě tedy oklikou dojde.

Zároveň díky Facebooku neztratím kontakt s Tepličany, až budu na vysoké v Praze.

Na kterou se chystáš?

Na práva na Karlovku. Těším se. A těším se do Prahy obecně. Teplice jsou v lecčem Krokovy Vary z Rozmarného léta. Poněkud letargické a nadto leží v Sudetech, což je sám o sobě kraj rázovitý. Prvotní konfrontace s pražským životem bude hodně zajímavá. Zároveň mi ale život v Praze přinese inspiraci, velké množství námětů a obrazů, které by se daly přenést do Teplic. Vnímám, že v Teplicích je potřeba oživit veřejný prostor a vyvést atraktivní věci, které v Praze fungují, do Teplic. Mimochodem, na jaře budeme instalovat venku v Teplicích piano. Jsem pianista a baví mě koncept rušné ulice, takže co vznikne, bylo jasné.

Mládež tě ráda z legrace přirovnává k Obamovi. Míříš v budoucnu na Hrad?

Já šel do politiky v těch nejpůvodnějších a nejosobnějších intencích - ovlivnit své nejbližší okolí. Nedovedu si to momentálně dost dobře představit. Je sice fajn nad věcmi bdít a vyjadřovat se k nim, což vysoké politické funkce dovolují, nicméně mě víc baví být přímo u nich. Tvořit je. Zapojovat lidi. A tak. To jde snad jenom na komunální nebo krajské úrovni. Zároveň by to znamenalo, že bych prchnul z toho našeho těžce zkoušeného regionu. To je asi to poslední, co bych chtěl. Zařekl jsem se, že tu zůstanu, i když těžko říct, zdali mi tu pšenka pokvete. Beru to ale trochu jako osobní zodpovědnost, pomoci tenhle kraj kultivovat. Možná že už uzrál ten správný čas a Sudety se začnou probouzet, jak často říkám.

Jak to myslíš?

Mantrou tohohle kraje byla po dlouhou dobu vykořeněnost. S tím je spojená jistá povrchnost sudetského bytí. Téměř každý se zde doposud staral o to svoje (což bylo znakem socialismu, zde to ale bylo vlivem odsunu dvojnásobné) a necítil vazby na místo, kde žije, protože zkrátka žádné neexistovaly. Jsem asi trochu naivní, nicméně zdá se mi ale, že lidé s krajem začínají pomalu srůstat a vnímat přináležitost k tomuhle krásnému kusu země. Ještě to asi několik generací potrvá, jsme ale myslím na dobré cestě.

A máš tedy další politické ambice?

Do kraje bych šel poměrně rád, byť je to jáma lvová. Na druhou stranu, šance na úspěch je malá. Pravicových voličů je pod Krušnými horami jako šafránu.

Na závěr nám řekni, jestli chodíš pařit, nebo bereš svoji funkci tak moc zodpovědně, že jsi vzorňák ležící doma v knihách.

Vzorňák? Vůbec ne. Respektive mám dostatečnou soudnost, takže vnímám, že musím mít alespoň určitou vážnost, nicméně právě to, co mě baví nejvíc, je vůbec ten samotný souběh funkcí radní-puberťák. Jsem v kontaktu s mladými, kteří mě berou jako jednoho z nich. V takové situaci nikdo jiný z vedení města logicky není. Je to nesporná výhoda. Jsem přístupný. Mladí se neostýchají mě s něčím oslovit, protože oslovit městského činitele neznamená volat na radnici, ale oslovit de facto kamaráda a s tím nikdo problém nemá. Starší lidé také ne, protože nemají obavu říct mi věci zcela nepokrytě. Kontakt se mnou jim přijde osobnější a důvěrnější. Překvapilo mě, kolik lidí mi řeklo, že ve mě vkládá naděje. Je to hodně zavazující. Snažím se dělat, co mohu.

Na závěr snad ještě vzkaz všem, kterým přijdu příliš mladý. 18 let je mimořádně nízký věk, to přiznávám, nicméně ukazuje se, že tenhle model je funkční. Přeci jen, jsem jedním z devíti radních a je nanejvýš praktické, mají-li mezi nimi mladí své zastoupení. A všichni Tepličáci a další, kteří by o to měli zájem, mi mohou napsat na Facebook.

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní