Trendy
válka na Ukrajině Ano, šéfe! Zrádci 2025 Love Island 2025

Opozice vyhlíží apokalypsu, ale díky vládě růst mezd překonává očekávání

Opozice vyhlíží apokalypsu, ale díky vládě růst mezd překonává očekávání
Zdroj: Freepik.com
Politika

Opozice ráda šíří apokalyptické scénáře vykreslující Českou republiku jako spálenou zemi ničenou asociální vládou, která se stará jen o ukrajinské uprchlíky a na domácí občany kašle. České domácnosti se podle ní propadají do bídy, stát málem kolabuje. Je to jen vyfabulovaná předvolební propaganda.

Osud katastrofických scénářů

Každý má právo na tvrdou kritiku vlády, žádná vláda není bezchybná, ani ta současná. Stalo se však už tradicí, že opozičním představitelům nevyšly mnohé katastrofické scénáře a jejich virtuální vykreslování situace se míjí s realitou. Začalo to už krátce po ruské invazi v únoru 2022.

Prokremelské iniciativy, jež se v té době začaly rozrůstat jako houby po dešti, zesílily aktivitu po náhlém ukončení dodávek ruského plynu potrubím Nord Stream I. V souladu s propagandou ruských státních médií jejich mluvčí věštili na mohutných demonstracích dramatický propad životní úrovně, kolaps českého průmyslu, nedostatek potravin a pohonných hmot s vyšponovanými cenami 150 korun za litr benzín, a mrazivé zimy v nevytápěných bytech, pokud nebudou obnoveny dodávky ruského plynu.

Největší radikálové už tehdy vyzývali k odstranění „vlastizrádné“ a „proukrajinské“ Fialovy vlády a obsazení vládních budov, přičemž se protínaly zájmy antisystémové neparlamentní a parlamentní opozice, která ve vyhrocování nenávistné rétoriky nezůstávala pozadu. Z chmurných prognóz a fabulací nezůstalo nic.

Česká ekonomika prošla energetickou krizí relativně bez větších šrámů, krach průmyslu se nekonal. Vládě se podařilo najít a posílit náhradní zdroje dodávek za ruské suroviny. Počínaje lednem 2024 klesla inflace ke dvěma procentům, k čemuž přispěla rozpočtově zodpovědná politika státu snižující deficity veřejných financí.

Nakopnutí ekonomického růstu

To ve svém důsledku znamenalo růstový impuls pro stagnující ekonomiku a návrat ke zvyšování reálných mezd. Tento vývoj se propisuje do růstu spotřeby domácností, která je v poslední době hlavním tahounem na evropské poměry nadprůměrného ekonomického růstu.

„Když Eurostat zveřejnil, jak se daří evropským zemím, tak česká ekonomika je skoro premiant. Když jdete po ulicích a čtete si předvolební plakáty, tak by tomu člověk nevěřil, ale je to tak. Vůbec není třeba být pesimistický,“ uvedla nedávno ekonomka Jana Matesová, a není s tímto hodnocením jediná. Už dříve se podobně vyjádřil mimo jiné i prezident Petr Pavel.

Růst reálných mezd v posledních dvou letech překonává očekávání a nabourává chiméry o hlubokém společenském marasmu. Jaká je skutečnost? Zdaleka není tak dramatická, což může vyniknout zejména v porovnání se sousedními zeměmi Visegrádské skupiny Maďarskem, Slovenskem a Polskem, jejichž kredit je o poznání hůře hodnocený i všemi klíčovými ratingovými agenturami.

Překvapivý růst reálných mezd

Počátkem září zveřejnil Český statistický úřad aktuální údaje o růstu mezd za druhé čtvrtletí letošního roku. Průměrná mzda v tomto období vzrostla meziročně o 7,8 procenta na 49,4 tisíce korun, přičemž reálná mzda očištěná o inflaci stoupla o 5,3 procenta. To je její největší růst za posledních jedenáct let a jen tři evropské země ho dnes mají rychlejší.

Oslovení ekonomové přiznávají, že takto silný růst reálných mezd nikdo nečekal. Přitom se daří držet inflaci v bezpečném koridoru poblíž dvou procent také proto, že Fialova vláda odolala pokušení zesilovat inflační tlaky výraznějším růstem mezd státních zaměstnanců. To byl obvyklý folklór Babišova kabinetu, za jehož vládnutí se výrazně rozevíraly nůžky mezi platy zaměstnanců veřejného a soukromého sektoru.

Snaha udržet zvyšování platů ve veřejné sféře na přiměřené úrovni je patrná i při vyjednávání státního rozpočtu na příští rok. Odbory neprosadily svůj požadavek přidat státním zaměstnancům sedm až třináct procent podle platového zařazení.

Podobný výsledek přinesl rok 2024, kdy průměrná mzda v české ekonomice stoupla o 7,2 procenta, přičemž reálně vzrostla o 4,7 procenta. To je téměř dvojnásobek průměru EU. Podobný trend pokračuje i letos, díky čemuž už reálný čistý příjem zaměstnanců výrazně překonává předpandemický rok 2019.

Zlepšují se nálady domácností

Loňský obrat se projevuje v náladách českých domácností, které chtějí více utrácet. Z loňské analýzy agentury STEM a poradenské společnosti KPMG vyplývá, že se ekonomická situace domácností už druhý rok zlepšovala. 56 procent dotázaných respondentů uvedlo, že s příjmem vychází velmi či spíše snadno, což je více než o rok dříve. Narostl i počet těch, kdo letos očekávají zlepšování finanční situace. Analytik KPMG Adam ­Páleníček shrnuje, že je země z nejhoršího venku, a lidé hledí do budoucnosti s větším optimismem.

Příznivé statistiky v mezinárodním srovnání dokládají i další ukazatele. V Česku je momentálně druhá nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Současně s růstem mezd klesá počet lidí ohrožených chudobou. Letos je jich u nás podle srovnatelných parametrů Eurostatu nejméně v EU, 9,5 procenta, přičemž unijní průměr dosahuje 16,2 procenta.

Česká ekonomika roste, lidé mají vyšší příjmy a více utrácejí. Fialova vláda současně konsoliduje veřejné finance a chce – na rozdíl od opozice – v tomto protiinflačním a prorůstovém trendu pokračovat. To přináší stabilitu i větší důvěru po několika letech krizí.

Hrozí maďarská cesta?

Česká republika si nevede špatně zejména v porovnání s okolními zeměmi, což lze dokumentovat i na často propíraných cenách potravin. Podle Eurostatu u nás potraviny za poslední čtyři roky, tedy od září 2021, zdražily celkem o 34,7 procenta. To je sice nepatrně nad unijním průměrem, ale zároveň nejméně ze všech států bývalého východního bloku.

Maďarsko, dávané opozicí často za vzor masivními zásahy státu včetně zastropovaných cen základních potravin, je na tom dnes v Evropě nejhůře. Má nejvyšší inflaci a ceny potravin stouply ve stejném období o 65 procent.

Takový popis aktuálního stavu není lakováním skutečnosti narůžovo. Evropu navíc čekají výzvy nejen v zajištění vlastní bezpečnosti v době zásadních geopolitických posunů, ale i dopady zvýšených cel pro vývoz zboží do Spojených států po nástupu Donalda Trumpa.

Na druhou stranu realita zdaleka neodpovídá hrozbám armageddonem na hranici šíření poplašných zpráv. K němu bychom se naopak mohli přiblížit, pokud by dostala šanci realizovat svůj „maďarský“ program slibování všeho všem opoziční garnitura ANO, SPD a Stačilo!.

Exkluzivní rozbor Zrádců pohledem první vítězky: Nicole Šáchová odhalila slabiny hráčů a promluvila o favoritovi

Související články

Další články

Nejnovější kauzy