Odborník varuje: Letíme nad údolím smrti, přijdou bankroty, propouštění a zdražení potravin

Jak Češi pocítí dopady koronakrize?

Lidé se musí připravit na to, že potraviny budou v příštích letech zdražovat. Musí se připravit i na vyšší daně. Nebude to hned letos, asi ani ne za rok, bude to záležet taky na volebním cyklu. Velmi se obávám, že po volbách v roce 2021 dojde ke zvyšování daně z tabáku a lihovin. Tzn. kuřáci budou platit jak mourovatí, protože za krabičku dají od 120 až 150 korun. Majitelé nemovitostí se budou muset připravit na dramatický nárůst daně z nemovitostí. Všichni, kdo tvrdí, jak se vyplatí investovat do nemovitostí, by měli zpozornět. A dále se budou zavádět dosud nové a ekologické daně. Lidé budou platit za to, že jezdí na tradiční pohon, že jezdí ve starých autech.

Je naopak něco, co může zlevnit? Co elektronika?

Elektronika je závislá na kurzu koruny k dolaru. Tam se dá očekávat spíše posilování.

Když přijde druhá vlna epidemie, tak se stane co?

Tak jsme ve velmi obtížné situaci. Protože budeme muset opět nějakým způsobem tu ekonomiku zavírat. Ale já už doufám, že kvůli tomu, že jsme se poučili z té první vlny, tak už by nemuselo dojít k tak citelnému vypnutí ekonomiky a už by to bylo kratší.

Letíme nad údolím smrti

Teď už jsme tedy z nejhoršího venku, nebo v jaké situaci z pohledu ekonomiky jsme?

Nyní letíme nad údolím smrti. Stát udělal to, že nafoukl na dluh horkovzdušný balón, do něj se pokusil dostat co nejvíce lidí, firem a živnostníků a teď letíme nad údolím smrti. Občas už se stane, že některý z těch živnostníků nebo firem z toho balónu vypadne, zemře, nastává bankrot. Je to ale výrazně méně, než kdyby všichni museli v tom úmorném vedru po svých. Jakmile budeme na druhém konci toho údolí smrti, kde už všichni mohou stát na svých vlastních nohou, tak není nutné, aby stát s tím balónem dál setrvával. Pak se stejně stane, že někdo z těch lidí, firem nebo živnostníků přepadne do údolí smrti. Tohle se odehraje od října do prosince letošního roku a také v první polovině příštího roku. V posledním čtvrtletí letošního roku totiž skončí ošetřovné, kurzarbeit, moratorium na splátky půjček, různé podpůrné programy.

A jak si vede Česko v porovnání s ostatními zeměmi?

Poměrně dobře, v tom epidemiologickém slova smyslu dokonce výborně. Co se týče ekonomické roviny, tam bude trvat ještě několik měsíců, než budeme vědět přesněji. Co se týče srovnání Dánska a Švédska, kde Dánsko postupovalo v podstatě stejně jako Česko, tedy striktně, a Švédsko velmi volně, tak naznačuje, že žádná velká výhoda z toho volného přístupu není. Ekonomika se tam propadla, zaměstnanost tam klesá, nezaměstnanost roste, podobně jako v Dánsku klesá spotřeba. Lidi se tam bojí, opatření sice nebyla tak striktní, ale je tam v přepočtu na počet obyvatel daleko víc zemřelých i nakažených, což v ekonomice zasévá pesimistický sentiment. To ovlivňuje ekonomiku, protože lidi se bojí, nechtějí utrácet a zůstávají doma. Tzn. nemyslím si, že bychom na tom byli ekonomicky lépe, kdybychom postupovali jako Švédsko.

Babišova vláda tedy zareagovala rychle a správně? Jak byste ji hodnotil?

Myslím, že i kritici vlády se shodnou, že v epidemiologické rovině postupovala velmi dobře a rychle. Že rozhodnutí o nošení roušek bylo správné. Stejně tak bylo správné striktní omezení. Tam, kde se názory rozcházejí, je to, zda bylo opravdu nutné s těmi striktními opatřeními vytrvávat poměrně dlouhou dobu, zda nebylo možné je ukončovat rychleji, jako třeba v Rakousku nebo Německu. To je otázka, to ještě zcela nevíme. Z hlediska ekonomického mnohé tedy naznačuje, že vláda postupovala taky poměrně dobře, ale jistota v tom chybí. Ekonomické dopady se projeví za delší dobu. Teď je ještě příliš brzy na hodnocení.

Úspěšní přežijí, neúspěšní zbankrotují

Jak vyřešit ekonomické dopady tak, aby nevznikly děsivé sociální dopady. Mám na mysli, aby se v ulicích nerabovalo a nekončily na nich rodiny s dětmi atp.

Můj osobní názor je, že toto není standardní tržní krize. Před deseti, dvanácti lety byla tržní krize, tzn. že trh jako takový selhával. V té letošní jarní situaci trh fungoval. Ale z důvodu zdravotního rizika v podobě koronaviru jej vláda zavřela, vypnula. Krize byla způsobena nikoli tím, že by trh v sobě měl chyby, ale tím, že ho vláda vypnula. To byla krize státní. Stát se rozhodl, že dá přednost zdraví před penězi a rozhodl se vypnout část ekonomiky. A při takovém typu krize si myslím, že dává smysl, aby stát vstoupil do hry a pokusil se dodat do ekonomiky na dluh, protože jinak to nejde, peníze. Protože při tržní krizi dochází k tomu, že se odděluje zrno od plev, tzn. úspěšní přežívají, neúspěšní bankrotují, což je prospěšné z hlediska společnosti. Nikdo nechce, aby tady žily zombie firmy, které nic nepřinášejí.

To zní přísně.

My potřebujeme bankroty, abychom se mohli posouvat dál. Na tom je založena civilizace a lidský pokrok. Nebýt bankrotů, dál tu jezdíme v koňských povozech. Taky musely firmy s koňskými povozy zkrachovat, aby mohly být železnice. Krachy tedy potřebujeme. To platí ale pro tržní krize. Tam jsou přirozenou součástí. Toto je ale státní krize a při ní hrozí, že skončí i ti, co jsou dobří. Protože byli vypnuti všichni. V takovém případě se neodděluje zrno od plev a musíme doplnit peníze všem na dluh. Takže já jsem v NERVu obhajoval, aby stát byl velmi velkorysý a aby dával peníze. Ale podotýkám, že peníze, které stát vydá, musíme splácet v příštích letech. Protože stát žádné peníze nevydělává, to jsou všechno peníze od daňových poplatníků. A pokud stát nebude schopen v příštích letech osekat náklady, tak daňoví poplatníci ponesou stále větší břímě a budou jim muset stoupat daně. To si nikdo z nás nepřeje.

stravenky

Velká obědová změna pro zaměstnance: Místo stravenek dostanou peníze, hospody jásají

Jaká je tedy odpovědná cesta k tomu, aby takový dluh, který jako daňoví poplatníci budeme mít, byl co nejdřív umořen?

Odpovědná cesta je šetřit na chodu státu. Musí přijít propouštění státních zaměstnanců, tj. úředníci a přebyteční státní zaměstnanci.

Státními zaměstnanci jsou mimo jiné i policisté, hasiči, záchranáři, státní zástupci, soudci, učitelé…

Učitele bych nepropouštěl. Existuje ale spousta dalších postů. Řekněme, že já si myslím, že i takový podnik jako je Česká pošta by mohl zrušit spoustu svých poboček a propustit stovky svých zaměstnanců. Myslím, že takových 30 % všech státních zaměstnanců by se klidně mohlo propustit. Kdyby se státní správa digitalizovala, ušetří se řada míst. Proč máme tolik lidí na stavebním úřadě?

A přesto stavební řízení trvá.

No to trvá právě proto, že je jich tam tolik. Třicet procent zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů na úrovni obcí, krajů je placeno zbytečně. Samozřejmě, že všichni ti lidi budou říkat, jak jsou potřební, budou hájit svoje pozice. Je to velice těžké a politicky citlivé.

Je to něco, k čemu Babišova vláda bude muset přistoupit?

Bude muset. Jinou a jedinou možností pak už bude jedině zvyšování daní. Taky by měl být kladen důraz na to, aby se nerozhazovalo zbytečně. Tím mám na mysli slevy na jízdné na busy nebo vlaky, to je naprosto zbytečný výdaj, který ekonomice nic nepřináší. Další otázkou je, zda postupovat tak rychle jako dosud v uplynulých letech s přidáváním na platech ve veřejné sféře. Určitě ne. Protože v soukromé sféře porostou platy, pokud vůbec, tak velmi pomalu. A není férové, aby rostly ve státním sektoru rychleji. Protože v podstatě ta soukromá platí tu státní. Ale zase si nemyslím, že je rozumné šlapat na brzdu v případě učitelů. Ti jsou důležití a je důležité, aby z hlediska rozvoje české ekonomiky, byli dobře zaplaceni.

První by letěli generálové, pak úředníci

Stejně tak důležití jsou i policisté a hasiči zajišťující bezpečnost. Na ně taky nesmíme zapomenout.

Je to tak. Rozlišujme. Já řeknu nepohodlnou pravdu. Úplně na rovinu. Tady je spousta generálů, kteří sedí za stolem na generálním štábu, nic nedělají. A pak je tady spousta hasičů, kteří nasazují svoje životy, policistů, kteří jsou v ulicích, ty potřebujeme. Ale nepotřebujeme mít nejvíc generálů v přepočtu na obyvatele. Já nevím, jestli máme, ale máme jich jednoznačně velký počet. Tolik lidí na generálním štábu, proč, k čemu tam jsou? Podle mě jich můžeme 30 procent propustit.

To propouštění úředníků by mělo přijít okamžitě?

To určitě ne. To by mělo přijít v lepších časech, protože když teď vyhodíme úředníka, tak ho stejně budeme muset živit, protože nám vypadne na druhé straně do sociálního systému. Propouštějme v dobrých časech, kdy bude pro ty lidi snazší najít práci. Nesmíme udělat tu stejnou chybu jako před deseti dvanácti lety, kdy jsme šetřili plošně, až jsme se proškrtali do další krize v roce 2012 a 2013.

Takže cestou není škrtání, ale investování.

Určitě. Utrácet peníze, investovat je, rozhýbat ekonomiku ze státních peněz je řešením s tím, že ujistíme všechny investory do českého dluhu, což jsou třeba banky, že budeme v dobrých časech ten dluh osekávat. Pokud je takhle neujistíme, tak to znamená, že budou požadovat za to, že nám půjčí, větší úrok, a tím bude celkově stoupat nákladnost provozu státu a větší pak bude i daňová zátěž pro řadového občana.

Kam investovat?

Neexistuje, že by se naplánovala dálnice a začalo se v srpnu stavět. Menší investiční projekty, školky, veřejná hřiště, úpravy parků, komunikace kratšího rozsahu, si myslím, že lze poměrně rychle naplánovat.

Když diskutujete na ekonomické radě vlády o dopadech koronaviru, převažují optimistické nebo pesimistické scénáře?

Konsensus je někde na úrovni 9% propadu české ekonomiky. To, co převažuje, je apel, aby se do ekonomiky pouštělo více peněz.

Takže s rekordním schodkem souhlasíte?

V této situaci ano.

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad