Odborník promluvil o chování žraloků: Stačí jeden špatný pohyb a tragédie je tady

Fotograf, cestovatel, autor knih a dobrodruh Richard Jaroněk se ve žralocích a podvodním světě vyzná. Proto jsme se na něho obrátili, aby nám popsal, jak vlastně žralok vyskytující se na pobřeží, kam nyní míří tisíce turistů, funguje a zda je důvod k obavám

Je strach lidí v Chorvatsku oprávněný?

Ne. Není. Je pravdou, že žraloci se ve Středozemním moři vyskytovali od nepaměti, a dokonce největší dvě žraločí samice velkého bílého žraloka byly uloveny na Maltě (6,3 m a cca 3,3 tuny). A to dvakrát po sobě. To, že se dnes objeví žraloci v těchto vodách, je spíše výjimkou, spíše zázrakem. Připlouvají za loděmi, které proplouvají Gibraltarem, a táhnou se za nimi, protože lodě se zbavují biologického odpadu a tím přirozeně za ním i táhnou žraloci.

Žralok není nesmyslně reagující a hloupě reagující tvor, který napadá lidi, sotva vlezou do vody. Uvědomme si jednoduchou statistiku, která je již dvacet let neměnná. 5 mrtvých na celé planetě během roku. To je statistika tak nízká, že dříve vyhrajeme ve sportce či nás zabije meteorit. Žralok je velmi opatrný lovec, který útočí velmi cíleně na svou kořist. A člověk do jeho jídelníčku nepatří. Těch pět nešťastníků ročně jsou jen smutné chyby.

Kde je pro lidi v moři bezpečná zóna?

Žraloci milují plytké vody a hloubka jednoho metru je pro ně přímo idylická. Žraloci tady loví pobřežní ryby, a dokonce spí v příbojových vlnách. Pak se spousta nehod stane tak, že plavci doslova na žraloka šlápnou či do něho kopnou - ten se ožene a nehoda je na světě. Ale to se opravdu bavíme o oblastech na hony vzdálených od našich oblíbených evropských lokalit. Vody Chorvatska jsou velmi bezpečné a není třeba lidi strašit.

Jak žralok vlastně funguje, proč připlouvá až ke břehu?

Žralok je pelagická paryba, chcete-li česky, žralok, který migruje po oceánech a mořích (vyjma korálových - útesových žraloků) a přirozeně pobřeží je zárukou potravy. Stovky druhů ryb se zde připlouvají vytřít, je zde pro ně potrava - plankton či fytoplankton. Za malými rybkami (sledi, makrely, sardinky...) se táhnou větší ryby, např. tuňáci, a za nimi přirozeně vrcholový predátor - žralok, který tento strom mokrého světa uzavírá.

Uvědomme si, že tento mořský kolorit se děje po miliony let. Najednou zabereme pláž, postavíme zde hotel a tisíce turistů se hrnou do vody, kde loví či spí žralok. Jak víme, žraloci se musí celý život hýbat, jinak by se mu neokysličovaly žábry. Konečně si může orazit a najednou jsou nad ním ječící děti, plácající se plavci, dunící skútry. On se lekne a co nejdříve maže na otevřené moře.

To, že se stane nehoda a někoho cvakne? Jaká je pravděpodobnost, že budeme mít nehodu po cestě na dovolenou či vás kousne pejsek v parku? Asi tisíckrát větší.

Kdy žralok nejčastěji loví?

Slovem spisovatele bych řekl 'Od soumraku do úsvitu'. Ale opravdu to není tak, že si jdu s kočkou o půlnoci romanticky zaplavat a v zátoce na mě čeká nenasytná smečka žraloků. Žralok má v mozku uloženou databázi všech tvorů, které loví a opravdu (což je svatá pravda), ta pomyslná kapka krve v moři opravdu funguje. Ale pozor! On přesně ví, jaká a čí je to krev. Na svém 'hardisku' má geneticky všemi jinými žraloky stejného druhu uloženou informaci, že ta kapka krve patří želvě, tuňákovi, delfínu či uhynulé velrybě. Lidská krev je mu neznámá. Určitě neútočí zběsile, v panice a nežere vše, na co přijde.

Na závěr. Záběry žraloků v chorvatských vodách se objeví pravidelně se začínající sezonou a mnohdy samotní Chorvati přispívají k těmto zbytečným panikám svými závěry o zabijácích z hlubin, vraždících mořských psech (jak se v chorvatštině žralok řekne). Protože známe stav ryb v Jadranu, ta zoufalá paryba jen hledá nějakou tu poslední rybku. Kdyby žralok našel opět cestu ven Gibraltarským průplavem, byl by nejšťastnější rybou.

+ Dalších 8 fotografií

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní