Od první vloupačky až k propuštění, které už nikdo nečekal. Tady je PŘÍBĚH Jiřího Kajínka

Jiří Kajínek se narodil 11. ledna 1961 v Prachovicích v okrese Chrudim do spořádané rodiny. Matka pracovala v Průmyslových stavbách, otec byl zaměstnán jako lisař v závodě Kovolis. S rodiči měl prý hezký vztah, s tatínkem často chodíval na ryby. Všichni, kteří jej měli možnost potkat, se shodují na tom, že rozhodně nepůsobí jako vrah či klasický kriminálník. Vždycky se choval slušně, zdravil, a dokonce i dobře prospíval ve škole. Jako na inteligentního žáka na něj vzpomínali v zemědělském učilišti v Třemošnici, kam se společně s rodiči a sestrou Miluší v patnácti letech přestěhoval.

Záliba v hazardu

Kajínek vynikal dobrou fyzickou kondicí, rád sportoval a měl slabost pro motorky a zbraně. Stejně tak mu ale učaroval hazard a v kartách dokázal prohrát i větší obnos peněz. Během hraní ale také mnohdy uspěl, a možnost vydělat si částku mnohonásobně vyšší, než na jakou byl jako opravář zemědělských strojů v JZD zvyklý, se mu zamlouvala. Jeho dalším koníčkem se staly zámky – ty se naučil otevírat tak bravurně, že záhy zdolával jeden byt za druhým. Tipy na vykrádání bytů získával od spoluhráčů u karet.

Kajínek za mřížemi

V 80. letech se za vloupání dostal před soud a byl odsouzen na jeden rok nepodmíněně. Brzy nato se dostal opět za mříže – za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele. Z vězení byl v roce 1990 propuštěn na vyhovění žádosti o prominutí zbytku trestu. Chvíli se snažil žít jako spořádaný člověk, ale nakonec opět stejně sklouzl ke kriminálním činnostem. Ještě v tom samém roce byl znovu odsouzen, tentokrát na sedm let. Důvodem bylo loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich automobilu.

Doživotní trest a útěky

O osm let později byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy a za nedovolené ozbrojování. Vraždy se měl podle rozsudku dopustit v roce 1993, kdy měl zastřelit plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Zraněný byl i druhý Jandův bodyguard Vojtěch Pokoš, ten ale přežil a svědčil proti Kajínkovi. Vinu na vraždách ale nikdy nepřiznal a několikrát se pokoušel o obnovu procesu. Nejvíce sledovaným trestancem se stal díky svým útěkům, zejména pak tomu z věznice Mírov. Je zřejmě jediným vězněm, kterému se v roce 2000 podařilo překonat zdi této káznice a uprchnout. O několik měsíců později byl zadržen Útvarem rychlého nasazení. 23. května loňského roku mu prezident Miloš Zeman (73) podepsal milost a Kajínek byl propuštěn na svobodu. Před rýnovickou věznicí na něj čekali novináři, fanoušci a také jeho partnerka, psycholožka Magda Gubová, s níž dnes žije v Brně.

+ Další 4 fotografie

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní