Od kostarických pralesů po evropské mokřady: jak umělá inteligence pomáhá vracet do krajiny zpěv ptáků

Technologie

Svět se ztišuje. Tam, kde dřív zněl ptačí zpěv, slyšíme dnes spíš ticho. Podle globální studie zveřejněné serverem Mongabay ztrácí téměř polovina všech známých živočišných druhů schopnost přežít a více než čtvrtina z nich už balancuje na hraně vyhynutí. Přesto se objevuje nový zdroj naděje: technologie, které dokážou přírodu nejen sledovat, ale i chránit. Umělá inteligence, akustické senzory a cloudová data dnes vytvářejí síť, která slyší i ten nejtišší ptačí zpěv a přetváří jej v mapu života.

03. 11. 2025 10:50 | Autor Komerční sdělení

Zpěv deštného pralesa

V kostarických pralesích probíhá průlomový projekt zaměřený na záchranu kriticky ohroženého ary zeleného, jehož populace čítala ještě před pár lety méně než dvě stě jedinců. Tento majestátní papoušek je závislý na deštných lesích s tonka stromy, které však mizí kvůli nelegálnímu kácení.

Aby mohli vědci chránit tyto ptáky efektivněji, spojily své síly místní organizace SINAC, Rainforest Connection, Macaw Recovery Network a Tropical Scientific Center s technologickým gigantem Huawei. V rámci programu TECH4ALL zde bylo instalováno 113 akustických zařízení na ploše 11 000 km², která za pomoci umělé inteligence nepřetržitě sledují zvuky deštného pralesa a odesílají je do cloudu.

Systémy dokážou rozpoznat volání konkrétních druhů a vytvořit mapy jejich výskytu i migračních vzorců. Získaná data vědcům poskytují cenné poznatky o hnízdění, potravě i počtu ptáků, a tím umožňují lépe cílit ochranářské strategie. Díky tomu se populace ary zeleného v posledních letech znovu začíná zvedat.

Evropská laboratoř biodiverzity

Zatímco v Kostarice se technologie využívají k poslechu tropického pralesa, v Evropě se uplatňují při ochraně vodních ekosystémů. Na břehu Neziderského jezera, největšího mokřadu Rakouska, byl spuštěn zvukový monitoring ptactva založený na umělé inteligenci, který dokáže identifikovat téměř sedm desítek druhů žijících v rákosových porostech.

Data z tisíců hodin nahrávek pomáhají biologům sledovat změny v rozmanitosti a chování ptáků v souvislosti s úbytkem rákosí či zvyšující se hladinou vody. Kromě přenosných mikrofonů zde fungují i autonomní jednotky s 5G připojením a solárními panely, které mohou data odesílat přímo do analytického cloudu. Takto získané informace pak dále slouží k přípravě plánů na obnovu a ochranu mokřadů.

Digitální spojenectví pro přírodu

Pod hlavičkou TECH4ALL běží po celém světě desítky dalších projektů — od sledování lesních požárů až po boj s odlesňováním v Amazonii. Společným jmenovatelem je využití umělé inteligence, dat a konektivity ve prospěch planety. Jak ukazuje příklad z Kostariky i Rakouska, propojení technologií s lidskou péčí o přírodu může přinést hmatatelné výsledky a dát jí šanci zůstat živou i pro budoucí generace.