Nulová tolerance hazardu je prázdné gesto. Věnujme se dětem a sledujme, co hrají v telefonu, říká psycholog Douda

Pražská magistrátní koalice živě diskutuje o novelizaci vyhlášky, která v metropoli reguluje hazardní hry. Na pondělním jednání sice rada hlavního města schválila návrh, podle kterého by došlo k plošnému zákazu hracích automatů a videoloterijních terminálů na celém území Prahy, na čtvrtečním zastupitelstvu ale lze čekat emotivní debatu a finální rozhodnutí. Část politiků návrh silně kritizuje, starostové městských částí se bojí, že přijdou o značné prostředky do pokladny a navíc bude docházet ke vzniku černých heren. Před nulovou tolerancí hazardu varují i odborníci. Ti se bojí, že se hazard přesune do pražských obýváků, protože už teď razantním způsobem přibývá lidí, kteří jsou závislí na online sázení a domácím gamblingu. Argumentují také tím, že stejně jako se žádnými regulacemi nedaří vymýtit např. pití alkoholu či prostituci, není možné zamezit ani hazardním hrám.

Zavřením heren nezmizí závislí lidé

Kam půjdou lidé, kteří mají nutkání hrát za každou cenu? Lidé, pro které se hazard stal drogou, nezmizí přes noc. Stále tu budou. "Když člověku seberete něco, na co je navyklý, začne být nervózní a časem může být i agresivní," zdůrazňuje psycholog Ivan Douda, kterého jsme požádali o rozhovor.

Jaký máte názor na zavedení nulové tolerance hazardu, kterou navrhuje Hana Marvanová?

"To je velmi složitá otázka. Mně to přijde hlavně jako líbivé politické gesto určené voličům. Mně osobně se nulová tolerance nelíbí. Protože co to tedy znamená? Vždyť dnes je plno hazardních her dostupných online. Nosíme v kapse telefon, který nás rychle připojí na online hry. My si vlastní hernu nosíme v kapse. Do těch kamenných heren musí člověk nějak dojít, nějak se tam registrovat, jsou tam nastavené jisté limity. Na telefonu si každý dělá, co chce. Hraje a prohrává peníze a nikdo to ani nevidí. Takže já jsem s tím velmi opatrný."

Takže vy byste hazard neomezoval?

"Nějaká regulace je potřeba. Ale hazard je o vášnivosti lidí. A vášeň se reguluje složitě. Nicméně to heslo "nulová tolerance" je opravdu jen politika."

Jak tedy byste hazard reguloval vy?

"Automaty máte jako alkohol. Když zakážete tvrdý alkohol, lidé přejdou na víno, když zakážete i víno, přejdou na pivo. Účinnou látkou je totiž alkohol a ti lidé si ho vždy najdou. Takže hráči, kteří odejdou od automatů, přejdou k jinému způsobu hraní. Dnes už to není o politickém rozhodnutí a represi. Situaci změnilo to, že si hernu nosí každý v kapse. Chápu, že lidé jsou rozhořčení a nechtějí ty lákavé zářivé neony a podobně. Já jsem ale trochu alergický, když se to zdůvodňuje strachem o děti. To jsou jenom prázdné fráze, protože i děti mají v kapse telefon. Mají tedy přístup jak k pornografii tak k online hrám. Ten problém není o tom, že někde stojí herna. Ten problém je v konkrétním člověku. Začněme od základu pracovat na celkovém nastavení společenských hodnot. Musíme změnit chování a hodnoty společnosti. Ano, je to běh na dlouhou trať a je to pracné, ale je to základ."

Když člověku, seberete jeho hračku, začne být naštvaný...

"Ano, je to tak. Když člověku seberete něco, na co je navyklý, začne být nervózní. Pak už záleží na osobnosti každého člověka. Někdo je jen nervózní, jiný přidá agresivní prvek. To už je hrozně moc individuální."

Vy byste tedy od školky dětem vysvětloval nebezpečí závislosti?

"Ono to už probíhá, ale je to opravdu běh na hodně dlouho trať. Musíme zapojit nejen děti, ale i jejich rodiče. A musíme si uvědomit, že naše děti také budou mít jednou svoje děti. Ta kultivace společnosti je proces. To se nezmění během roku či dvou let. Mnoho našich kroků se zúročí až v příštích generacích. To musíme přijmout a začít krok po kroku."