Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Nela Slováková koronavirus Extra Host (pořad) SuperStar 2020

Nejnovější kauzy

Noblesa sama: Herečka Blanka Bohdanová slaví 90 a raduje se z bláznovství

Zdroj: Profimedia.cz
+ Dalších 9 fotografií
VÝROČÍ
Za všech okolností elegantní dáma každým coulem Blanka Bohdanová se právě dožila neuvěřitelných devadesáti let. Herečka, kterou si řada lidí pamatuje z rolí snobských dámiček nebo neurotických matek, sice už herectví pověsila na hřebík, než by se ale utápěla ve vzpomínkách na svůj velmi bohatý život, raději slaví prací. A proč si myslí, že každý z nás by měl být trochu blázen?

Následky z války

Je to žena z jiného století, snad všichni její blízcí herečtí kolegové (Karel Höger, Miloš Kopecký, Radovan Lukavský, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a mnozí další) už jsou dávno na onom světě, ona sama ale rozhodně netráví veškerý čas minulostí. I devadesátiny oslavila tím, co má nejradši: vernisáží svých obrazů Mé ostrovy, které jsou až do konce dubna k vidění v žižkovské galerii Azeret.

„Malování je náplň mého života. Jsem pyšná na to, že mě svého času vzali i do Mánesa. Ale mám takové vizionářské malování. Z dětství z války mi asi zůstalo to, že maluju motýly s porušenými křídly. Má to krásné barvy, ale je vždy něco porušené. Všechno se mi tehdy zdálo relativní. Že teď to je a nemusí to tak být,“ svěřila se na rozhlasové stanici Vltava Blanka Bohdanová (90).

Trest

Uznávaná divadelní, televizní a filmová herečka byla dvakrát vdaná a má syna Vladana Bohdana a dvě vnoučata. V 50. a 60. letech měla slibně rozjetou kariéru, kvůli odsouzení okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 (byla přímo v odboji) a studijnímu pobytu ve Velké Británii se jí ale komunisté v sedmdesátých a osmdesátých letech začali mstít. Proto dostávala čím dál tím méně příležitostí, odpuštění přišlo až v roce 1983.

Diváci si ji tak mohou pamatovat hlavně ze seriálů My všichni školou povinní (1984, Iva Lamačová) nebo Třetí patro (1984, úřednice Šárka Slámová) a několika televizních inscenací. Po revoluci si zahrála v pohádce Jak si zasloužit princeznu (1994, chůva) a v seriálech Život na zámku (1995, paní Moudrá), Zdivočelá země (1997, Edova babička), Hotel Herbich (1998, Ada) nebo Náves (2006, Blanka Křepelková). Její celková filmografie je obdivuhodná. Skvělá byla ale i v divadle a dabingu, dostala za ně několik cen.

Poslední přání

Výrazná umělkyně a divadelní pedagožka (jejím žákem byl třeba Jiří Langmajer) má odmala velmi silné citové pouto k hračce, kterou dostala před zhruba 80 lety.

„Jsem dost infantilní člověk. Mám hadrového panáka Pepíka, otřískaného a nemožného. Mám ho doteď v ložnici. Až umřu, toužila bych po tom, aby mi ho dali s sebou. Dokonce když jsem se prvně vdávala, uháčkovala jsem mu nové šaty. Takový jsem blázen. Ale myslím si, že blázni nejsou špatní. Člověk by měl být trochu blázen,“ dodala jedna z nejlepších hereček posledních mnoha dekád.

Co jste o Blance Bohdanové možná nevěděli

  • Josef Kemr v šedesátých letech založil Klub obdivovatelů BB. Podle herečky šlo o recesi, tehdy však měla obdiv mnoha mužů.
  • Během Pražského jara se dobře poznala s Václavem Havlem. Od té doby si ho velmi vážila.
  • Je velkou zastánkyní eutanazie. „Lékaři by se pomocí lidem, kteří už žít nechtějí, ocitli mezi zločinci. Podle mě je to pokrytectví politiků. Ke zvířátkům jsou citlivější,“ řekla v rozhovoru pro Novinky.cz.
  • Má sice webovky, ale o počítačích a mobilech si myslí, že nás vzdalují od reality.

Související články

Další články