Nelítostný vyhazov z Novy: Jaroslav Hanuš se k Životu na zámku dostal skoro zázrakem
Smrt režiséra Jaroslava Hanuše (†70) byla pro mnohé lidi překvapením; zvlášť proto, že si mnozí z nich až kvůli úmrtí uvědomili, že už o něm dlouho neslyšeli. Ve veřejnoprávní televizi ho nenechali točit už dávno, přestože i díky němu má stanice seriál Život na zámku, který diváci doteď milují. K práci na něm se dostal jen neuvěřitelnou souhrou náhod.
Jaroslav Hanuš: Jak ho vykopli z Novy
Na začátku devadesátých let režisér Jaroslav Hanuš, tak jako řada jiných umělců, vyslyšel volání nově vznikající bohaté soukromé televize, která sháněla talenty pro své pořady.
Pro režiséra to byla naděje sehnat stálou a velmi dobře placenou práci, což byl v jeho branži pomalu zázrak. Jenže ani snová výplata mu nepomohla k tomu, aby byl spokojený.
„Zaplaťpánbůh, že ho vyhodili z TV Nova, když jim řekl, že je režisér, a nechtěl dělat dramaturga. Zaplaťpánbůh, že jsem mu tehdy řekla, že jeho scénář píše někdo jiný, a aby se prodával za mrzký peníz, pro to se nenarodil,“ vzpomíná pro eXtra.cz vdova Klára Gočárová.
„Na Nově s kamarády dělali několik pořadů, například Ruskou ruletu. Tu kluci, Oldřich Kaiser s Jiřím Lábusem, vymysleli tady u nás. Jardův nápad byl, že aby vynikla jejich genialita, měl by proti nim někdo stát, kdo by plnil stejné úkoly v improvizovaných scénkách jako oni. Na to ale nakonec nedošlo,“ vybavuje si režisérova manželka.
Štěstí v neštěstí
Jenže Jaroslav Hanuš po vyhazovu z Novy nemusel smutnit ani pár hodin.
„Ten samý den totiž potkal producenta Jaroslava Boučka se scenáristou Janem Mikou, kteří mu řekli, že chtějí dělat seriál Život na zámku. Takže odešel z místa, kde byl nešťastný, někam jinam, do nejistoty. Ale to byl bod zlomu. Od té doby se ukázalo, že jeho režisérská práce je neskutečně dobrá, poctivá a ještě taková jakoby klasická. Ne, že to bylo vždy jupí, ale vše to v jeho profesním životě změnilo k lepšímu,“ dodala Gočárová.
Trpký konec
Konec už ale tak veselý nebyl. Jak jsme již psali, Česká televize po čase začala dělat, že režisér neexistuje, a už mu nenabízela další režisérskou práci. Hanuš tak raději odešel do důchodu a začal se věnovat komunální politice v Čerčanech u Prahy, kde bydlel.
Jaroslav Hanuš zemřel 2. prosince na zástavu srdce, následkem rakoviny měl také metastázy po celém těle, kvůli čemuž mu postupně selhávaly všechny životně důležité orgány.