Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy koronavirus Extra Host (pořad) SuperStar 2020 Počasí

Nejnovější kauzy

Na Hromnice o hodinu více: Co tento svátek svíce vlastně znamená?

Pranostiky
V kalendáři se objeví významné datum - 2. únor, který slaví Hromnice. Je to mimo jiné svátek svíce a ochrany před bouří, bleskem a ohněm. Dříve se také odstrojovaly poslední vánoční stromky. Co Hromnice znamenají, jak vznikly a jak se slavily?

Bůh hromu a blesku

Podle prastarých obyčejů se právě v tento den (podle původního lunárně solárního staroslovanského kalendáře) probouzel hlavní slovanský bůh Perun ze zimního spánku. A jelikož byl Perun bohem hromu a blesku, učinil tak za doprovodu jemu přirozené show, která jeho schopnost náležitě demonstrovala – úderem hromu. Před hromovým rachotem jarního Peruna tak zlí duchové zdrhali do dáli či zalézali do svých skrýší. Prvním jarním bleskem se současně podle legend probouzela i ostatní božstva a příroda se otevírala novému životu, což všechno zní krásně logicky, jen kdyby se tento obřad netýkal druhého února, tedy doby, kdy je příchod jara ještě v nedohlednu.

Jak se slavily Hromnice?

Staří Slované dělali posvátné ohně. Samozřejmě šli na Hromnice vyorat první brázdu, aby země věděla, že zima je poražena. Samozřejmě tančili a pili. Ale co dělali nejvíc? Pomáhali Perunovi hromovat! Na dvorku zaťali sekyrku do země (Perun měl kromě kyje totiž i sekyru), ženy bouchaly smetákem nebo hráběmi do podlahy, vařečkami do hrnců, muži zaběhli i do lesa zabouchat kladivem do posvátné skály nebo do starých stromů. Nejraději do dubů, protože to byly Perunovy stromy. Každý prostě třískal vším, co měl po ruce. Věřili tak, že pomáhají Perunovi přemoci duchy temnoty.

K Hromnicím patří pranostiky

Svátkem, který připadá na 2. únor, definitivně končí vánoční období. Jde také o den, ke kterému se váže řada pranostik. Asi nejznámější z nich „Na Hromnice o hodinu více“ jasně potvrzuje jeden fakt – konečně se začíná krátit noc a prodlužovat den. A to je jasná známka, že se velmi pomalu začíná blížit jaro. K Hromnicím se ale pranostik váže mnohem víc, a to až kolem čtyřiceti. Spousta z nich je nejen zajímavá, ale dá se uplatnit dodnes. Svátek je také spojován s ochranou před ohněm, bouří a bleskem. Proto se k němu pojí svěcení svící, takzvaných hromniček. Ty se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost. Ze stejného důvodu se na Hromnice nemělo šít ani zašívat, protože by blesk spojovaný s jehlou mohl domácnost ohrozit.

Další pranostiky:

Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.

Na Hromnice půl píce a půl krajíce.

Na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě moc.

O Hromnicích milejší ovčákovi vlk nežli slunce.

Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více.

Přejdou Hromnice – je konec sanice.

O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven.

Jediné praktické a smysluplné využití Hromnic tak nakonec tkví v tom, že tady definitivně, ale opravdu definitivně končí Vánoce nebo vánoční doba. Z chrámů a často i z domácností se sklízeli betlémy, aby vyčkaly do příchodu prosince, kdy se celá show kolem Ježíšova narození rozjede zase nanovo.

Související články

Další články