Musíme se připravit na rapidní pokles životní úrovně - Ekonomové varují před rostoucí inflací
Asi nejskloňovanějším pojmem v posledních několika měsících je inflace, která nedá spát téměř nikomu. Postupně se totiž začíná dotýkat životů většiny z nás, a to zejména naší peněženky. Rostoucí ceny zboží a služeb se pomalu stávají skutečností, které se však podle odborníků jen tak nezbavíme. Inflace totiž stále nedosáhla svého vrcholu, takže současný stav je zatím jen menší ochutnávkou toho, co nás v budoucnu čeká. Na co bychom se měli připravit a kdy přijde bod zlomu?
Kam až inflace poroste, není stále jasné
Pro většinu ekonomik světa v minulém roce představovala největší problém pandemie koronaviru, která se začala prostřednictvím inflace projevovat zejména koncem minulého roku. Zlomový byl srpen, kdy se míra inflace pomalu překulila přes hranici 4 %. Už v tu dobu velká část ekonomů zpozorněla a varovala před ještě vyšším a rychlejším růstem.
Ten se ukázal v plné své kráse během posledních měsíců minulého roku, během kterých inflace vzrostla až na 6,6 %. V tu dobu byly prognózy stále poměrně pozitivní – Česká národní banka totiž očekávala, že inflace nepřesáhne 10 % a podaří se ji zkrotit již v polovině letošního roku.
Bohužel do celého vývoje zasáhla válka na Ukrajině, která přinesla velké změny nejen na politické scéně, ale i v oblasti financí a ekonomiky. I když únor působil poměrně pozitivně a mnoha odvětvím se začalo opět dařit, ekonomika většiny zemí rychle zařadila zpátečku. Už v březnu inflace v ČR dosáhla nečekaných 12,7 % - jedná se o třetí nejvyšší inflaci v Evropě.
Ekonomové a analytikové aktuálně předpokládají, že by inflace mohla svého vrcholu dosáhnout na 13,4 %. Většina z nich ale dodává, že jakékoli predikce jsou předčasné a také velmi nepřesné. Vše se totiž bude odvíjet od stavu války na Ukrajině a postoji Ruska vůči ostatním zemím. Pokud by se Putin rozhodl uzavřít kohoutky a do ČR už neproudil ruský plyn, byl by na stole růst inflace až na rekordních 25 % či více.
Odborníci radí nepanikařit a investovat
I když situace nevypadá zrovna růžově, odborníci radí nepanikařit a raději investovat. I v tomto ohledu se mění preference a od často oblíbených akcií se velká část investorů odvrací. Podle studií jsou akcie během období inflace poměrně ztrátovou investicí, do které se vyplatí vkládat své úspory jen v omezeném počtu případů.
Konzervativní investoři budou mít samozřejmě tendenci uchovávat své úspory na spořících účtech, které si letos udrží výnosnost okolo 4 %. Ani takový úrok nepřebije více než 13% inflaci, a proto je nutné hledat výdělečnější investice, které zároveň nedisponují nějak zvlášť vysokým rizikem.
Výhodnou volbou mohou být zejména komodity, a to konkrétně suroviny jako je zlato, stříbro, pšenice, kukuřice či ropa. Velká pozornost je však věnována i takzvaným alternativním investicím, které dokážou podle dat poměrně obstojně přebýt rostoucí inflaci.
Někteří investoři se tedy uchylují k investování například do umění, starožitností či kvalitních vín. Na grafu výše je navíc vidět, že investice do kvalitního vína (fialová křivka) v období inflace (žlutá křivka) může být někdy i výhodnější než investice do klasického zlata (oranžová křivka). Cena vína je totiž méně volatilní, díky čemuž dosahuje stabilního a zároveň vyššího růstu.
Životní úroveň letos výrazně klesne
Pokud bude růst inflace pokračovat, což nejspíše bude, je pravděpodobné, že Češi budou čelit jedné z nejvyšších inflací za posledních 30 let. To se samozřejmě odrazí i na jejich životní úrovni, která rapidně klesne. Největší dopady to však bude mít zejména na chudší obyvatele, kteří se mohou ocitnout až na hranici chudoby.
Růst mezd v tomto roce bude oproti ostatním obdobím minimální – rozdíl mezi ním a růstem inflace bude tedy opravdu velký. Ve zkratce tak nebudou reálné mzdy schopny pokrýt rostoucí ceny prakticky veškerého zboží a služeb. Velká část občanů si bude muset některé zboží odpustit a více šetřit, což povede ke zpomalování české ekonomiky.
Při předpokládaném růstu mezd 6,5 % se letos bude jednat o největší pokles životní úrovně od roku 1993. Po odečtu od očekávané inflace 13,4 % by měla průměrná mzda klesnout o 6,9 %, přičemž největší dosavadní pokles dosáhl v roce 2013 jen 1,5 %. Inflace by se přitom měla začít snižovat až koncem letošního roku, kdy bychom se mohli dočkat jednociferného čísla, ale to pouze za předpokladu, že se válka na Ukrajině uklidní a nebude dále eskalovat.