Mrtvý tygr, dobrý tygr: Ředitel Zoo Liberec o šokujících nelegálních obchodech v Česku
Zapálený ochránce přírody a ředitel Zoo Liberec David Nejedlo hovoří o kšeftování s tygry, a také o nevhodném chování velkých kočkovitých šelem. Je libo chovat za zahradě tygra?
Co je na tom pravdy, že se u nás kšeftuje s tygry?
Myslím, že to není masivní záležitost, co do počtu případů, ale problém to je z hlediska společenské závažnosti. Už se u nás objevil potvrzený případ, kdy se opravdu našly zbytky tygřího těla, které bylo využito k účelům tradiční čínské medicíny. Spíš je u nás problém v tom, že se u nás chová značné množství velkých šelem soukromě. Často legálně, ale bohužel i nelegálně, a nejhorší je, že se o ně lidé neumějí postarat.
Když chci doma chovat tygra, existují na to nějaká pravidla?
Existují, dnes jsou přísnější, dříve to nebylo tak složité. Byla to především věc peněz. Když někdo chtěl chovat takové zvíře, obrátil se na státní veterinární správu, ta zkontrolovala místo, kde zvíře bude žít, a stanovila mu podmínky, za jakých získá povolení chovat zvíře, vyžadující zvláštní péči. Když měl někdo velký pozemek a postavil pro šelmu kvalitní a prostornou ubikaci, dobře vybavenou, nebyl v podstatě problém povolení získat. Dnes je to naštěstí složitější, ke všemu dalšímu musíte mít i kurz, který prokáže, že se o zvíře dokážete odborně postarat, a navíc se v domácích podmínkách oficiálně nesmějí tato zvířata množit. V ČR se chová něco kolem 300 velkých kočkovitých šelem, ale z toho zhruba jen třetina v zoologických zahradách pod odborným dozorem.
Kde seženu tygra?
Soukromí chovatelé dříve tygry množili a mohli je i následně prodávat. Podmínkou bylo, že se tygr smí prodávat jen do zařízení s povolením, ale praxe byla jiná. Existoval a asi i existuje černý trh. Funguje to tak, že si zájemce zvíře tajně koupí, a pak tvrdí, že ho zachránil, protože ho asi někdo vyhodil, nebo že ho našel a že zvíře není označeno. Známý mi ho dal, nebo paní mi ho hodila u obchoďáku do ruky a utekla…
Kolik stojí takový tygr?
Právě že strašně málo! Dnes se zkomplikovaly podmínky pro držení šelem tolik, že se to nikomu nevyplatí. Před lety se mládě tygra prodávalo za sto tisíc. Dnes je to pár tisíc.
V jaké kondici jsou zvířata, která chovají soukromníci?
V zoologických zahradách, které musí dodržovat přísná pravidla, se mají zvířata v rámci možností dobře. U některých soukromníků je to horší, mnohdy jsou zvířata překrmovaná, takže jsou tlustá a nedožívají se více než osmi let života. Většinou umírají na jaterní potíže, protože organismus je ztučnělý. Obecně se jinak tygr může dožít třeba i sedmnácti a více let. Většinou to je v průměru kolem patnácti.
V přírodě se tygři dožívají vyššího věku?
Kdepak, v přírodě méně. V přírodě jsou vystavováni soubojům o teritorium, o samici, samice zažívají opakované a někdy komplikované porody. Mláďata čelí tlaku jiných predátorů a nástrahám divočiny. Jsou závislí na tom, zda si obstarají potravu, často se zvíře zraní a uhyne, ale to je přirozená věc. V zoologických zahradách se obecně zvířata dožívají vyššího věku. U neprofesionálních soukromníků, kde často nemají vhodnou péči, umírají brzy.
Je tygr v zoo méně nebezpečný, než kdybych ho potkal ve volné přírodě?
V zoo a v umělém chovu může být nebezpečnější, protože v džungli by před člověkem tygr utekl. Pokud šelma není zraněná či ohrožená, uteče. Může se stát, že když dlouho nemají potravu a narazí na člověka, pak zaútočí, to se pak takovým tygrům říká „tygr zabiják“ či „tygr lidojed“. Byl jsem na Jávě, kde měli program pro zvířata, která zaútočila na domácí zvířata či na lidi, a tam právě zachraňují sumaterského tygra, který je teď skoro na vyhynutí, aby byl jejich genofond zachován. Když jsem tam byl, každé zvíře mělo nějaké zranění. Buď po střelné zbrani, nebo se chytli do želez a měli zdeformovanou packu. Kdybyste v Indii nebo Indonésii byli 50 metrů od tygra, on to ví a vy ne, zatímco u soukromého chovatele se tygr člověka bát nebude a v lepším případě si bude chtít hrát, což může skončit ošklivým podrápáním apod., v horším případě vás může zabít.
Tygři se ale nechovají jen jako domácí atrakce, že?
Chovají se také k účelům tradiční asijské medicíny. Když je trh a možnost, dá se na tygrovi vydělat mnoho milionů. Nevěřil bych, že se u nás objevují produkty čínské medicíny, ale objevují. Jak schovat nelegální množírnu a prostory na zpracování tygra, to jsem nedokázal nikdy pochopit, tygři totiž své okolí zamořují silným pachem. Přesto před několika lety byl konkrétní případ odhalen a ukázalo se, že to byl všem dobře známý chovatel, který měl tolik zvířat, že když se nějaké ztratilo, dokázal papírově zakrýt několik těl tygra. Případ byl navázán na asijskou komunitu a distribuce byla tak zajištěna.
Jak to funguje?
Hlava a kůže jsou stranou, ty se zpeněží jinak. Pak se tělo se dlouho vaří. Rozvaří se na kaši, říká se tomu tygří bujón, a potom vezmete láhev vodky, do toho dáte pár kapiček tygřího bujónu a máte tygří vodku, která stojí až 2000 korun. Když si spočítáte, kolik se z toho udělá lahví, dostanete se na astronomickou částku. Vím o jednom konkrétním případu, ale myslím, že to je jen špička ledovce.
Je zájem o drápy a o zuby?
Je to suvenýr, určitě ano. Na takový kousek musí být však veškerá dokumentace CITES, což je mezinárodní úmluva o pravidlech v obchodování s ohroženými druhy zvířat a rostlin, včetně částí jejich tkání a těl. Musí být dáno, kde došlo k úhynu, z jakého konkrétního zvířete to je atd. Hodně věcí se zabaví na letišti, máme v zoo sbírku, kterou ukazujeme veřejnosti, kde jsou třeba boty z krokodýlí kůže. To si na Floridě normálně koupíte, aligátoři se tam chovají v chovných stanicích na maso a na kůži, ale jakmile k tomu nemáte na letišti či na hranici dokumentaci, zabavuje se to. Samozřejmě s tímto využíváním zvířat nesouhlasím, s chovem na maso a s botami z kůže. Mimochodem maso z aligátora je údajně dost nebezpečné, když se neupraví vhodně.