Trendy tagy Čauky lidi Hubnete s nami Výměna manželek 2021 Český lev 2021

Nejnovější kauzy

Moderátor Studia Kamarád Jiří Chalupa: Jů a Hele dráždili komunisty a hrozil jim ošklivý konec

Zdroj: Facebook/RetroCZ/SK
+ Další 3 fotografie
ROZHOVOR
Jiří Chalupa (74) má sice za sebou práci na mnoha známých českých pohádkách, pro české televizní diváky ale bude už navždy spojen hlavně se Studiem Kamarád, které v pondělí 4. ledna oslavilo čtyřicetiny. Jak pořad vznikl a co nejvíc za minulého režimu vadilo mocipánům?

Jiří Chalupa (74) například napsal scénář k pohádkám Princové jsou na draka, Co takhle svatba, princi? nebo Ať přiletí čáp, královno!, čtyřicátníkům se ale jeho tvář nejvíc spojí s moderováním Studia Kamarád. Co prozradil v rozhovoru pro eXtra.cz?

Jiří Chalupa byl zavalen dopisy

Vždy jste byl především dramaturgem a scenáristou, ale po vzniku Studia Kamarád, které jste vymyslel a moderoval, se z vás u dětí přes noc stala celebrita. Nelitoval jste někdy popularity?

„Máte pravdu, že nejsem rozený šoumen, ale já to dělal rád. Už než jsem přišel do televize, s dětmi jsem hodně dělal divadlo a podobně. Vždy mi mezi nimi bylo dobře, takže i ten jejich zájem mě těšil.“

Vzpomenete si na první ohlasy? Rostl zájem o pořad pozvolna, nebo to byl okamžitý boom?

„Už od začátku to byl jednoznačný úspěch. Když člověk dělá v televizi, a já tu za měsíc dovrším padesát let, dočká se toho, že se mu něco povede, jiná věc je přijatá vlažněji a další je úplný průšvih. Ale takový úspěch jako se Studiem Kamarád, to je něco výjimečného. Od prvního dílu byly ohlasy obrovsky intenzivní. Tehdy nebyly emaily nebo něco takového, ale byli jsme zavaleni dopisy. Bylo to úžasné.

Komunistům vadil oheň Jana Palacha

Čekali jste takový ohlas?

„Vůbec. Nedělali jsme to kvůli úspěchu. Jen jsme měli radost, že dětský pořad dostane takový prostor. Taky jsme se toho trošku báli a zároveň jsme nevěděli, jestli je to úplně správné, držet děti takhle u obrazovky. Proto jsme jim často ve Studiu Kamarád říkali: ‚Běžte ven!‘

Zažívali jste zlobu tehdejšího komunistického vedení televize?

Když bylo výročí upálení Jana Palacha, měli jsme ve vysílání nějakou konzervičku s plamínkem. Ale nebyla to žádná provokace, vůbec jsme o výročí nevěděli. Dokonce to bylo do vysílání nasazené měsíce před ním. Ale i tak přišla velká kritika, že jsme to udělali naschvál, abychom na Palacha upozornili.“

Kritika ukřičených loutek

Máte i další příklady?

„Na tu dobu byl pořad free, uvolněnější. A to vedení také vadilo. Nemůžu si stěžovat, že by to bylo až moc tvrdé, ale nelíbilo se, že loutky moc křičí, že je třeba je umravnit, slovo dospěláci taky vadilo. Když jsme rodičům něco vyčítali, někteří to brali osobně.“

Hrozilo Studiu Kamarád často zrušení?

„Nejen hrozilo, ono k němu několikrát došlo. Jů a Hele se ale vždy vrátili, protože televizním divákům výrazně chyběli. Většinou byli nahrazení novými postavičkami. K rušení docházelo proto, že když je něco až moc úspěšné, tak to vadí. Když je něco až moc uvolněné, pravdivé a otevřené, to vadí také v každé době. Po revoluci se zase chtěly dělat změny za každou cenu. Vznikly například žirafy. Jů a Hele se ale pokaždé vrátili.“

Úspěšné postavy

Která z postaviček, jež se po boku Jů a Hele objevily, měly u diváků nejmenší úspěch?

„Žádnou takovou vyloženě nepovedenou si nepamatuju. Byl tam Šamšula, kterého už nemáme, ale ani on nebyl horší než ostatní. Pak přibyla třeba Fámula (holčičí obdoba Mufa – pozn. red.). Těžiště pořadu, Jů a Hele s Mufem a Hary šoumenem (mluví a zpívá Martin Dejdar – pozn. red.), to zůstává stejné. Přibyli například tryskomyši nebo motýlka Otylka a hlavně pan Pip. To je věhlasná figura tvůrce původních postaviček Stanislava Holého, vydával s ním knížky. Vždycky jsme toužili, aby se tam objevil, tak jsme rádi, že ho tam máme.“

Přidávali si Jiří Lábus a Ota Jirák, hlasy Jů a Hele, vlastní hlášky do připravených textů? Museli jste je někdy umravňovat?

„Dost často si lidé myslí, že pánové improvizují. Působí to tak. Ale ne. Mají scénář a čtou to, co tam je napsané. Samozřejmě si mohou přidat například mručení, ale že by se tam vyskytovaly improvizace, to ne. Možná jen velmi výjimečně. Dávají tomu ale svými hlasy skvělou šťávu.“

Místo americké kopie český originál

Pořad vycházel z popularity amerických Muppetů a Sezamové ulice. To jste měli v televizi za hlubokého socialismu přístup k „prohnilé imperialistické tvorbě“ pro děti?

„Neměli jsme vůbec žádný přístup. Neznali jsme to. V redakci dětských pořadů byl ale zástupce šéfredaktora Míra Doubrava, který měl za ženu Kanaďanku. Díky tomu jsme se o pořadech dozvěděli. Je pravda, že loutky byly koncipované hlavně na základě Sezam Street, ale na podobě figur a jejich charakteru jsme zapracovali spolu s Andulkou Juráskovou. Výtvarník Standa Holý jim pak dal ryze českou podobu. Jeho vklad je obrovský. Vnesl do nich českou poetiku, hladivost a líbivou barevnost.

Studio Kamarád bylo na svou dobu revoluční.

Filozofie pořadu byla taková, že nechtěl dětem něco ukazovat, chtěl si s nimi povídat. Našim úkolem nebylo zabavit děti, které rodiče odložili k obrazovkám. Byl to trend pomalu přicházející ze Skandinávie, že děti jsou lidé se svými potřebami, mají i svá práva a podobně.“

Studiu Kamarád je věrný 40 let

Zastavují vás na ulici ještě stále rodiče, kteří vás sledovali jako malé děti?

„Docela často. Stává se mi, že mi někdo například v metru řekne, že na mě vyrostl. Na to odpovídám, že je to poznat, že je z něj slušný člověk.“ (směje se)

Podílíte se na Studiu Kamarád i po čtyřiceti letech?

„Nejsem už členem týmu, podílím se ale ani ne na čtvrtině scénáře. Dělám to dál pro radost. Pro televizi dělám dál, i když na menší úvazek, i na různých pohádkách.“

Co jste o Studiu Kamarád nevěděli

  • Samotné Studio Kamarád se sice začalo vysílat až 4. ledna 1981, postavy Jů a Hele se ale na televizních obrazovkách poprvé představily již 19. října předchozího roku v pořadu Studio A. A objevovaly se i v jiných pořadech, i když Studio Kamarád zrovna nefungovalo.
  • Jednotlivé postavičky vodí dva loutkoherci.
  • Jů a Hele se oslovují ve třetí osobě, genderově jsou neutrální. Nejde o žádnou modernitu nebo politickou korektnost, funguje to tak od začátku. Cílem bylo, aby chlupatá stvoření byla stejně blízká pro holčičky i pro chlapečky.
  • Pásma pro děti se od roku 1991 jmenovala různě, například Studio Rosa, Jůhele neděle, Hřiště 7 nebo Ži-ra-fa.
  • Studio Kamarád se po přestávce vrátilo na obrazovky před deseti lety, 11. ledna 2011.
  • Mezi moderátory nechyběli Jiří Chalupa, Jan Rosák, Marta Issová, Michal Nesvadba, Magda Reifová, Libuše Havelková, Dagmar Patrasová, Bob Klepl, Arnošt Goldflam, Martin Dejdar a další.
  • Kromě již zmiňovaných postaviček se ve Studiu Kamarád objevili i had Albert, velryba Madla nebo víla Fláfa.

Související články

Další články