Trendy tagy Čauky lidi Hubnete s nami Like House Svatba Bohuše Matuše

Nejnovější kauzy

Míša Tomešová ze seriálu Sestřičky Modrý kód: Nejsem biomatka. Občas si dám i mekáč

Zdroj: Profimedia
+ Dalších 15 fotografií
ROZHOVOR
Dvojnásobnou maminku Michaelu Tomešovou (29) si mnozí pamatují díky roli v seriálu Ulice. Nyní se objeví po dlouhé době v dalším seriálu, a to Sestřičky Modrý kód. V rozhovoru pro eXtra.cz se talentovaná herečka a zpěvačka rozpovídala o rodinném životě, pobytu v karanténě a nové roli.

Jste již dvojnásobná maminka, jak rodičovství při své práci zvládáte?

Pro mě je to zvláštní jing a jang. Když jsem v práci, tak se věnuji jenom sama sobě a čerpám tak energii pro své děti. Naopak když jsem doma, tak sbírám energii na svou práci. Jedu v takové symbióze, krásně se mi to přelívá. Ani bez jednoho nemohu žít a navzájem si to dodává sílu.

I váš manžel Roman je herec, je to výhoda?

Ano, já to tedy tak vnímám. Oba dva jsme na volné noze, takže si práci můžeme regulovat podle našich potřeb. Neberu každou práci, která se mi namane, protože vím, že jsem především máma a hlavně chci pracovat tak, abych byla hlavně ta máma a ne herečka. A můj manžel to má tak, že mě vykrývá. Třeba teď, když si tu spolu povídáme, tak je manžel s dětmi. Ve výsledku to je tak, že jsme s dětmi 50 na 50, což je super a ne každý manžel by s tím byl spokojený.

Měli jste letos v létě čas vzít děti někam na dovolenou?

Ne, ani jsme ji neměli v plánu, protože situace je taková, jaká je. Takže jsme si říkali, že pojedeme někam až příští rok, taky kvůli tomu, že kluci už budou rozumnější, větší, takže si to užijí i oni. Maximálně pojedeme na nějaký wellness pobyt.

Když mám volno, tak jedeme s dětmi na takové třídenní výlety po Čechách na různé farmy, rozhodně nemáme prázdniny doma, to ne. Teď nedávno jsme byli celá rodina na akci pro děti, kterou pořádala Karolina Gudasová, která je moje kolegyně z práce. Jsem ráda, že někdo začal dělat i takovéto věci pro děti, Na Slovensku to dost frčí. V Čechách to od dob Dády Patrasové (64) žádná holka nedělala. Karol vyplnila díru na trhu.

Někteří se však nebáli a tu dovolenou u moře riskli…

Já mám Čechy ráda, je tady hezky. Nevím, proč jezdit někam, když to tady u nás ještě pořádně neznám. Ale mám samozřejmě sny, například bych chtěla jet do Nepálu a poznat úplně jinou kulturu.

Občas vás lidé označují za biomatku…

Nemám ráda tyto kategorizace. Podle čeho se pozná, že je matka biomatka? Co je to měřítko? Ano, používám netoxickou kosmetiku, protože trpím na ekzémy. Dělám to tedy ze zdravotních důvodů, jinak bych to normálně asi ani neřešila. To je však trošku něco jiného než bio.

Nemyslím si, že jsem biomatka. Samozřejmě zastávám takové věci, jako třeba, že se snažím jet trochu méně odpadu, ale to si nemyslím, že je bio, ale spíš ohled k životnímu prostředí. A co se stravy týče, tak jíme vlastní zeleninu, protože je prostě lepší než ta z obchodu. Ale dám si občas i mekáč.

Možná vzniklo toto označení v souvislosti s tím, že jste po porodu snědla svou placentu. Mělo to opravdu nějaký účinek na vaše tělo?

Placentu jako takovou jsem nejedla, ale nechala jsem si z ní pro sebe udělat kapsle a pro děti homeopatika. Ty kapsle jsem užívala hlavně v šestinedělí, pomáhaly mi udržet se na nohou, k zotavování dělohy i ke kojení.

Homeopatika dávám dětem, když na ně něco leze, většinou se jim ta nemoc díky tomu nerozjede. Ale nejsem za každou cenu bylinkářka. Samozřejmě když nepomůže příroda, tak jim ten nurofen do zadku dám.

Jste jednou z tváří seriálu Sestřičky Modrý kód O jakou roli jde a jak si natáčení užíváte?

Natáčíme už dva měsíce skoro denně a strašně mě to baví. Musím říct, že už jsem dlouho nepoznala takhle skvělou partu. Hraju takovou trhlou, drzou holku, takže tak trochu vycházím i ze sebe.

S manželem se potkáváte mimo domov i občas na jevišti a teď i ve stejných natáčecích ateliérech, nemáte už občas ponorku?

Naopak my na sebe vůbec nemáme čas. Teď jsme se třeba týden neviděli. On byl v divadle a já v ateliérech, a když natáčíme oba ve stejný den, tak se leda sejdeme na romantický oběd v cateringu. Doma se věnujeme dětem anebo logistice – kdo, kdy bude mít děti. Občas si musíme povinně udělat na úkor spánku hezký večer.

Ani během domácí karantény při pandemii to u vás nejiskřilo?

Vůbec. Tohle by se mělo praktikovat každý rok a dobrovolně. Práce nám samozřejmě strašně chyběla, ale najednou člověk nic neřešil. Ze všedních problémů se staly velké, jako například Co mám dneska uvařit. Roušky u nás moc nebyly, bydlíme u pole, takže jsme potkali na procházce leda ovce nebo jeleny. Užívali jsme si hlavně sami sebe. Hodně nám to prohloubilo vztah a důvěru jeden k druhému.

Související články

Další články