Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy koronavirus Extra Host (pořad) Počasí požár v Bohumíně

Nejnovější kauzy

Milouš Jakeš o mládí: Zub mi spravil technik s kolovrátkem tak dobře, že mi vydržel 50 let

Zdroj: eXtra.cz/Marcel Mihalik
+ Dalších 12 fotografií
JAKEŠŮV ŽIVOT
I s takovou intimností týkající se chrupu se svěřil bývalý generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš (†97) reportérovi eXtra.cz. Podmínkou nástupu do práce k Baťovi totiž prý bylo, aby měl každý zaměstnanec zdravé zuby. Kovaný komunista se také rád chlubil svými studijními výsledky.

Ačkoli přiznával, že pocházel z nuzných poměrů a na studium nebyly peníze, prezentoval se Milouš Jakeš jako člověk, který ve škole i práci dosahoval dobrého hodnocení a dobrých výsledků. Kvalifikaci si doplňoval při zaměstnání.

Chodil do večerní školy

Po práci chodil do večerní školy. „No a večer jsme chodili do školy. Každej den, v sobotu celej den. Když byla mobilizace, tak se v sobotu začlo dělat, poněvadž se za první republiky nedělalo. Sobota byla volná. To bylo proto, že většina zaměstnanců byla z okolí. A měli zemědělství. No a aby si mohli ty zemědělský práce udělat. Proto taky dovolená byla 9 dní začátkem srpna, kdy byly žně,“ vzpomínal Jakeš.

Musel mít správné zuby

Když mu bylo 22 let, maturoval. To se psal rok 1944. „Maturovalo nás, to bylo výběrový všechno, 12,“ spočítal rychle v hlavě. A doplnil o historku, kterak byly tehdy přísné podmínky přijetí k Baťovi.

Musíš mít správný zuby, to si pamatuju. Jsem měl jeden zub vykotlanej. Byl technik, který spravoval zuby. Ještě šlapal kolovrátek. No a prostě udělal mi to tak dobře, že vlastně to drželo do doby, kdy jsem vyměnil zuby za protézu. To je tak před 20 lety. Takže to byla škola, pane,“ prohlásil Jakeš.

Zdůraznil i známky. Baťa podle něj nevzal do učení ani do práce nikoho, kdo měl horší známky než dvojky ve čtvrté měšťance. „Nevzal,“ zopakoval, jako by dával důraz na to, že nebyl žádný hlupák. To ovšem posoudí historie.

Kamarádi na vysokých místech

Jakeš také kromě prezentace sebe sama jako vzorného učně i pracovníka a kovaného komunisty zmiňoval kontakty, s nimiž dělal školu a kteří stejně jako on dosáhli vysoké kariéry. „A taky ta naše třída měla 12 maturantů. Začínalo nás 44 a vylučovací metodou, napřed to byl dva roky mistrák, kam nás vstoupilo 22. Ti ostatní dokončili učňovskou školu. A z těch 22 postoupilo na tu vyšší 12. A když to vemu, co ti lidi, ti moji spolužáci, dělali v tom průmyslu a kdekoli. Prostě těch 12 lidí, tak bych mohl jmenovat. Když vezmu Martina, generální ředitel Škodovky Plzeň. Franta Vyorálek, generální ředitel Závodů průmyslové automatizace, 50 tisíc zaměstnanců.

Karel Šeliga, první ředitel a budovatel atomové elektrárny v Dukovanech. Fronc, náměstek ředitele veliký fabriky Frenštát pod Radhoštěm na výrobu elektromotorů. A další. Provazník, náměstek ředitele výroby automobilových závodů v Jablonci, náklaďáky vyráběli. Šuriak, to byl Slovák, ředitel obrovskýho výzkumnýho ústavu elektrotechnickýho na Slovensku,“ chlubil se Jakeš úspěchy svými i svých souputníků.

Související články

Další články