Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Jaromír Jágr koronavirus Extra Host (pořad) Počasí

Nejnovější kauzy

Milada Horáková umírala na oprátce 15 minut: Šlo o brutální komunistickou justiční vraždu

Zdroj: facebook.com
+ Další 3 fotografie
proces
O milost prezidenta pro Miladu Horákovou dokonce prosili i Albert Einstein, Eleanor Roosevelt nebo Winston Churchill, ale zbytečně. Prezident Gottwald na doporučení ministra spravedlnosti rozsudek trestu smrti podepsal, čímž zapříčinil popravu jediné ženy v rámci politických procesů zinscenovaných komunisty v 50. letech. Na šibenici umírala čtvrt hodiny.

Milada Horáková – oběť komunistického režimu

V kalendáři České republiky je den 27. června zařazen mezi významné dny a je pojmenován jako „Den památky obětí komunistického režimu“. Převážně však připomíná 27. června 1950, kdy byli na dvoře pankrácké věznice oběšeni čtyři lidé, kteří byli odsouzeni v rámci vykonstruovaných komunistických politických procesů v 50. letech 20. století.

Kromě české političky JUDr. Milady Horákové byli oběšeni i Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Horáková šla na řadu jako poslední. Na dvoře věznice Pankrác byla v té době používána primitivní forma oběšení dlouhotrvajícím škrcením, které v případě Horákové trvalo skoro čtvrt hodiny. Komunisté Horákové nic neodpustili, proto její smrt probíhala dlouze ve velkých bolestech. Na popravu čekala už od půl páté ráno, oběšena byla až o hodinu později. O popravu se tehdy postaral mistr popravčí Vladimír Trunda.

Na šibenici umírala neuvěřitelných 15 minut

Do roku 1954 bylo naprosto běžné, že se popravovalo na venkovních prostranstvích na dvorech věznic. Šibenice, kterou byla zavražděna Milada Horáková, patřila v té době k inventáři každé krajské věznice. Od roku 1954 se však výkony trestu smrti vykonávaly už pouze v Praze na Pankráci. Věznice na Pankráci zaměstnávala kata, avšak ten se střídal s dvěma dobrovolníky z řad občanů, kteří dostávali za jednu vraždu odměnu 600 korun československých.

Ostatky těchto obětí komunistického režimu byly poté zpopelněny a podobně jako u Heliodora Píky nikdy nebyly pohřbeny. Dodnes se neví, kde se tyto ostatky nacházejí. Nicméně komunistický režim tajně schovával ostatky odpůrců režimu, aby lidé nemohli navštěvovat jejich pohřby, které by se mohly změnit v protirežimní protesty. V 60. letech však byl sklad určený pro úschovu uren přeplněný, a proto byly rozvezeny na menší hřbitovy. Některé urny byly dokonce zlikvidovány.

O milost pro Horákovou žádala nejen rodina, ale i významné světové osobnosti. Přimlouval se za ni například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Roosevelt, avšak veškeré žádosti o milost byly zamítnuty.

Související články

Další články