Michal David nechává nahlédnout do soukromí: Přestěhoval jsem se na Tenerife

Film Jindřicha Procházky vznikal minulý rok, kdy Michal David (60) oslavil svoje šedesáté narozeniny. Oslavy jubilea na vyprodaných koncertech v pražské O2 areně však musel kvůli koronavirové pandemii odložit. Bilancujícího umělce se podařilo zachytit například při práci v Divadle Broadway, či na jednom z jeho mála povolených letních open air koncertů. Tvůrce dokumentu nechal zpěvák nahlédnout také do svého soukromí.

Podtitul filmu zní Žít tak, jak se má. Jak se má žít podle Michala Davida?

Každý by si měl žít podle sebe. Když člověk chce žít tak, jak se má, musí žít vlastní život. Já se ho například snažím prožívat ve všech ohledech pozitivně. Těžko někomu radit, jak by se měl chovat a co by měl dělat. Nejlépe, když si každý uzpůsobí život k obrazu svému.

V jakém momentu se nacházíte? Už jste si své cíle a sny splnil, dopřáváte si odpočinku, nebo před sebou máte ještě nějakou výzvu?

Odpočinku si teď dopřávám víceméně nechtěně, když teď nemůžeme koncertovat. Já jsem ale činorodý člověk, takže i když je mi šedesát, na důchod se rozhodně necítím. A nemyslím, že mám ještě všechno za sebou, pořád něco můžu dokázat. Ať už napsat muzikál, nebo složit nějaký hit. Rád bych ještě nějakých pět deset let pracoval. Když mi půjde zpívat, určitě chci koncertovat. Protože to mi teď neskutečně chybí, i proto budeme dělat 27. března on-line koncert. I když působí zpívání do prázdného divadla divně, alespoň něco můžeme pro fanoušky udělat. Těším se na dobu, kdy to zpátky bude povolené a my budeme vystupovat před publikem.

Koncert

Michal David to schytal za cenu vstupenek na koncert: Kritiku odmítá, Leoš Mareš je prý dražší

Jak se udržujete v kondici? Máte nějaké rituály, cvičíte pravidelně?

Chodíme tu hodně na procházky, je tu přeci jen lepší počasí než v Česku. Není tu taková zima, takže chodím i plavat. Na Tenerife jsme si v podstatě udělali druhý domov, takže se to moc neliší od toho, co bych dělal doma. Zřídil jsem si tu i malé nahrávací studio, takže si tu můžu natočit reklamní spot, pro jeden slovenský fotbalový klub jsem teď skládal hymnu.

Dokumentem a Vaším životem provází společně s Vámi Lou Fanánek Hagen (54). Proč padla volba právě na něj?

Protože s Fanánkem spolupracuju už nějakých dvacet let. Tehdy jsme spolu dokončovali Kleopatru, kdy v průběhu příprav zemřel textař Zdeněk Borovec (†69). Mě napadl právě Fanánek, jelikož jsme předtím spolu dělali na Princezně Zmrzlině. Zeptal jsem se ho, jestli nechce pokračovat po panu Borovcovi, on souhlasil a od té doby už jsme spolu napsali asi deset muzikálů. Je to hrozně chytrý kluk – sice pankáč, hraje jinou hudbu, než prezentuju já, ale co se týče společné práce, rozumíme si a skvěle se mi s ním dělá. Říkal jsem si, že by tím dokumentem mohl řádně provést, a ve výsledku si myslím, že to rozhovory vedl správně a své role se zhostil velmi dobře.

"Každý by chtěl být slavný"

V dokumentu představíte i svého vnuka, kterého částečně s manželkou vychováváte. Co vám tento bližší kontakt se Sebastianem, když není u své maminky, přináší? Dostáváte se díky tomu i k hudbě dnešní mladé generace? Sledujete trendy mladých?

Je mu teprve deset let. Má rád internet, jako ostatní děti, a moderní zařízení a aplikace mu nejsou cizí, má i své oblíbené youtubery, ale mně tohle prostředí moc neříká. Sebík nám fantasticky prosvítil život, rozhodně se s ním nenudíme. Když se s ním delší dobu nevidíme, jako teď poslední tři týdny, tak se na něj vždycky těšíme.

Také se na kameru zmíní, že by chtěl být jako děda a rád by zpíval…

… to každý, že jo. Ale musí pro to něco udělat. Když jsem byl mladý, věnoval jsem pianu pět hodin každý den. Buď to člověk chce dělat a jde do toho naplno, nebo tomu čas nedává. Každý by chtěl být slavný, chtěl by něco dokázat, uvidíme, v čem se mu to povede. Třeba bude youtuber.

VÝROČÍ

Michal David slaví 60: Žije si svůj Discopříběh, tragickou minulost si odmítá připomínat

Dokážete jmenovat tři věci, které jsou určující pro vaši kariéru a život?

Muzika, rodina – moje žena, přátelé. Člověk potřebuje mít k životu práci, lásku a přátele. Taky je to moje motto: každý chce žít nonstop, chce si prožít svůj discopříběh, svoji lásku z pasáže a mít svých pár přátel. Myslím, že i proto jsou mé věci úspěšné, protože každý chce takhle žít.

Pro úplné doplnění vašeho příběhu se hodí zhlédnout patnáct let starou 13. komnatu, která je zaměřená na tragickou ztrátu vaší dcery. Do finálního střihu nového dokumentu se také nevešel váš syn Petr. Chybí Vám nějaký moment, kterému byste věnoval minuty navíc?

Jak zpívám Největší z nálezů a ztrát – na jednu stranu člověk něco získá, na druhou něco ztratí. Bohužel my jsme ztratili Mišku, což je vždycky těžké, když přijdete o dítě. Ale musíte se tím prokousat, je to váš život. Já teď už nic moc nečekám. Chtěl bych si uchovat hlavně zdraví. Když by se mi povedlo dostat nějakou svoji písničku do světa, to by se mi líbilo. Rád bych je přeložil do angličtiny a nabídl je světovým zpěvákům. Obdobně kdyby se povedlo rozšířit muzikály, které momentálně uvádějí v Koreji a v Japonsku, by taky bylo skvělé. Bohužel dostat se na West End nebo Broadway je spíš otázka peněz.

V loňském roce jste oslavil šedesátiny. Velký dvojkoncert v O2 areně byl odsunut na léto. Co dalšího vás čeká?

Koncerty jsou naplánované na 18. a 19. června. Pro jistotu už jsem si zarezervoval listopadová data. Budeme to přesouvat tak dlouho, než se to povolí. Nic jiného nezbývá. Krom toho zkoušíme nový muzikál Láska nebeská složený z písniček Waldy Matušky (†76). Zároveň přemýšlím v následujících dvou třech letech napsat vlastní muzikál. Tím by se mohla hezky orámovat dvacetiletá spolupráce s Divadlem Broadway. Pak už bych asi dál nepokračoval.

+ Další 3 fotografie

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní