Mezinárodní den Romů pojali Slováci velkoryse: Zákonem, co donutí negramotné cikánské voliče přiznat barvu ve volební místnosti!
Romové po celém světě slaví svůj Mezinárodní den, k čemuž se v Česku koná řada zajímavých akcí, především výstav, sjezdů, romských bálů a komunitních aktivit, které mají za cíl oslovit u široké veřejnosti větší zájem o jazyk a kulturu Romů.
Zatímco u nás připravily často neromské občanské iniciativy a komunitní centra řadu aktivit, sousední Slovensko euforii nepropadá (vyjma Charitativního romského plesu, který si sami Romové organizovali v Košicích) a Romům dokonce připravilo skutečně nečekaný "dáreček", který má být důkazem toho, že si jich u sousedů váží a respektují je jako vítanou národností menšinu, která tvoří skoro osm procent obyvatelstva (přesně nikdo neví).
V předvečer romského svátku uspořádali poslanci Martin Poliačik a Lucia Nicholsonová (SaS) tiskovku, na které oznámili, že v květnu předloží v parlamentu pozměňovací návrh volebního zákona, který zavede povinnost pro negramotné voliče informovat komisi o tom, že bude volit s asistentem. Aby bylo úplně jasno, že nejde o zdůvodnění toho, proč si analfabet bere za plentu kamaráda (Slováci mají otřesné zkušenosti s ovlivňováním voličů, ostatně podívejte se), Poliačik na tiskovce upřesnil, že Romové, pardon voliči, kteří neumějí číst a psát, by se měli podle zákona rovnou ve dveřích přiznat: "Chceme zabezpečit, aby v momentě, kdy vstupuje do volební místnosti člověk, který není schopen číst a psát buď kvůli zdravotnímu postižení, nebo prostě neumí číst a psát, by měl o tom při přebírání lístku uvědomit volební komisi."
Slovenští poslanci si tak po nedávném skandálu v Jarovniciach, kde zjevně polovina osady nevěděla, zda za úplatu volí Fica, nebo Kačera Donalda, zřejmě odhlasují úpravu volebního zákona.
Romové to na Slovensku nemají jednoduché, Slováci je často neberou jako sobě rovné, nechávají je přežívat v podivných osadách často bez pitné vody a elektřiny. Zatímco průměrný Slovák se dožívá sedmdesáti let (muži) a sedmdesáti pěti (ženy), v případě Romů z bezmála osmi set segregovaných osad to je pouze 55 let u mužů a 60 let u žen. Slovenští Romové jsou tak na úrovni chudých afrických zemí, dožívají se ještě nižšího průměrného věku než obyvatelé Konga.