Trendy
válka na Ukrajině Výměna manželek 2024 Sedm schodů k moci Survivor 2024

Matěj Stropnický obviněn z ruské propagandy: Nejsem kolaborant, chci mír pro Ukrajinu, tvrdí

Martin Stropnický.
Zdroj: Profimedia
+ Další 4 fotografie
REAKCE

Bývalý šéf Zelených Matěj Stropnický (39) je jedním z iniciátorů nové výzvy vůči vládě s názvem Mír a spravedlnost, která chce tlačit na premiéra a další ministry, aby se ukončila válka na Ukrajině. Co řekl eXtra.cz na reakce kritiků, kteří ho označili za kolaboranta šířícího bezostyšně proruskou propagandu? A proč podle něj nemáme nadávat Putinovi?

Mír a spravedlnost: Pomoc Ukrajině, nebo kolaborace?

Iniciativa Mír a spravedlnost vyzývá k uzavření míru s Ruskem, zároveň ale naznačuje, že okupant měl před rozpoutáním války na Ukrajině oprávněné bezpečnostní obavy a také to, že Západ, kterému jde přitom o pomoc napadené zemi, chce až příliš ochotně válčit.

Také vyzývá politiky, aby nebyli hanlivě kritičtí k ruským představitelům.

Po zveřejnění výzvy se okamžitě strhla lavina kritiky. Podporovatel Ukrajiny Andrej Poleščuk ale i mnozí další Stropnického a jeho kolegy z petičního výboru i signatáře (patří mezi ně i šéfka komunistů Kateřina Konečná) označil za kolaboranty. Jeho rozbor výzvy naleznete na Twitteru.

Matěj Stropnický: Nejde o ruskou propagandu

Co k výzvě řekl Matěj Stropnický redakci eXtra.cz? Ptali jsme se ho, co si myslí o tom, že je některými lidmi se svými kolegy považovaný za amorálního kolaboranta sloužícího ruské propagandě.

„Asi bych odpověděl otázkou: Copak je požadavek míru kolaborace? Kam jsme se to dostali?“ sdělil eXtra.cz.

Text podle nesouhlasných názorů bagatelizuje míru zavinění Ruska, zveličuje vinu Západu a prosazuje prokremelské názory. Některé výroky, jako to, že Západ chce s Ruskem válčit do posledního ukrajinského vojáka, skutečně nejvyšší představitelé Moskvy používají opakovaně.

„Tam žádné kremelské narativy nejsou. Je tam jasně řečeno, že Rusko je v této válce podle mezinárodního práva agresorem. Příčinami války se text explicitně odmítá zabývat, protože se nechce zabývat minulostí. Ta je strašně dlouhá a v každém konfliktu má strašně nuancí. Hledíme spíš do budoucnosti. A ta je taková, že se Rusku za rok podařilo zabrat čtyři provincie a vývoj pro Ukrajinu není pozitivní. Jednání jsou přece v jejím zájmu,“ myslí si expolitik.

Naprosto odmítám, že by výzva vznikla ve spolupráci s Rusy. Žádné takové kontakty nemám a vzhledem k tomu, že jsem do značné míry iniciátorem, můžu to naprosto vyloučit. Je to prostě projev názoru. Někomu může připadat blbej, rozhodně ale není koupenej,“ věří Matěj.

Rusové a jejich názor na Ukrajinu

V petici je například uvedeno, že nevidíme Rusům do hlavy, abychom znali jejich plán. Rusko přitom celou dobu jasně odmítá právo Ukrajinců na sebeurčení, jejich stát podle něj nemá existovat.

„Každý něco přece tvrdí a realita pak je trochu jiná. Rusko si možná představuje, že se něco takového v jeho snech může odehrávat, ale po tom roce tomu nic zásadně nenasvědčuje, že by to bylo vůbec možné,“ bagatelizuje Stropnický názor ruských politických špiček.

„Jsme prostě přesvědčení o tom, že pokračování ve válce není žádný plán. Netváříme se jako rozhodci sporu. Chceme obnovit jednání. To přece není ruský narativ,“ domnívá se Stropnický, kterého se nařčení z kolaborace s nepřítelem zjevně dotýká.

„Rusko není tím, kdo volá po míru. Spoutání válečného běsnění, které Rusko rozpoutalo, je ale v zájmu Evropy a Ukrajiny. Jinak by to mohlo pokračovat další eskalací. Potřebujeme Rusko dostat k jednacímu stolu,“ je skálopevně přesvědčený.

Žádné dodávky zbraní?

Můžeme ale věřit agresorovi, který lhal o nedávném příměří během pravoslavných Vánoc, ve skutečnosti během nich opět zabíjel civilisty, nebo který pár dní před vpádem na Ukrajinu tvrdil, že nic takového neplánuje? „Kdo chce dělat převrat, ten to dopředu neoznámí. To je běžná praxe včetně praxe Západu,“ nevidí na tom nic špatného muž, který se živí jako novinář.

Ptali jsme se ho například i na to, jestli by se podle něj dodávky zbraní Západem měly stopnout už nyní, nejen při vyjednávání o příměří, jak navrhuje výzva. Na to ale nechtěl odpovědět.

„Budu se držet textu výzvy. Přerušení dodávek zbraní by mělo být při vyjednávání příměří. Ostatní pomoc přerušit nenavrhujeme. A ta je taky podstatná. Finanční, logistická, humanitární, pomoc uprchlíkům. Ta má zůstat. Ale když chcete navrhovat příměří, nemůžete u toho dodávat zbraně. To by se nevytvořil prostor pro jednání o míru. Zbraně pro Ukrajinu se po dobu příměří mohou shromažďovat na hranicích, aby byly připravené vzápětí poté, co by jednání o příměří selhalo. Přáli bychom si ale, aby neselhalo,“ vyjadřuje Stropnický svůj postoj.

Nefunkční sankce?

Přestože má Rusko po uvalení sankcí vysoký deficit, podle spoluautora výzvy nemají regulační kroky Západu vůči agresorovi smysl a mělo by se vyhodnotit, jestli sankce neškodí víc nám než jemu. Ten sám ale dopad sankcí potvrzuje, viz například článek na webu Kurzy.cz nebo zpráva o propadu ruské ekonomiky o deset procent na iRozhlas.cz.

Ani dopady, jako nedostatek součástek do pokročilých zbraňových systémů, ale nebere Stropnický jako důkaz.

„Souvislost se sankcemi je dedukce. Jestli to, že ruský zbrojní průmysl nemá kvůli sankcím dostatek nějakých typů dodávek ze Západu, je důsledkem méně intenzivních útoků raketami, to se dá těžko říci. Sankce jsou těžko vyhodnotitelné, proto je třeba se řídit ukazateli, které vyhodnotitelné jsou.

Například objem zahraničního obchodu, který byl dvojnásobný ve prospěch vývozu Ruska proti roku 2021 (vliv měl loňský vývoz drahého plynu, což se nyní mění, nebo silný dopad sankcí na dovoz, který výrazně oslabil – pozn. red.). Nebo inflace, která je ve srovnání se zeměmi EU podstatně nižší (podle webu České noviny činila meziroční ruská inflace v listopadu minulého roku 12,6 procenta, v ČR 16,2 %, otázka je ale, jestli centrální banky používají stejnou metodiku výpočtu – pozn. red.).

Sama šéfka ruské centrální banky již loni podle serveru Novinky.cz potvrdila výrazný vliv sankcí na ekonomiku. „Co říkají guvernéři národních bank a bankéři obecně, je skoro vždy opak toho, co si myslí. Chtějí zabránit určitému chování lidí. Podle toho to neumím vyhodnocovat,“ odmítá její na ruské poměry otevřené vyjadřování k tomu, jak sankce poškodily stát.

Stropnický a spol. trvají na přehodnocení sankcí, zároveň ale bývalý politik uznal, že české ekonomiky se týkají spíš ty energetické, ostatní až tolik ne. Podle něj vláda myslí málo na to, aby byly energie levné a aby pro obyvatele situace nebyla tak neúnosná.

Vůbec neříkám, že je třeba obnovit smlouvy s Ruskem, jak byly před začátkem války, ale na sankce je třeba se podívat. Mohou mít třeba jinou podobu. Když se ukáže, že nemají takový efekt, je třeba je vymyslet jinak. Musí se vyhodnocovat. Přijde mi, že se sankce schválily jen proto, aby se udělalo něco z hlediska morálky, už se ale nesleduje, jestli fungují nebo ne,“ uvažuje nahlas Matěj Stropnický.

Kritika urážení Putina

Toho jsme se zeptali také na to, kde konkrétně vidí, že by Západ toužil po válce, jak se píše v textu, jehož je podle svých slov z velké části autorem.

„Když vidím na budově ministerstva vnitra vlajku, na které je Vladimir Putin v pohřebním pytli, vidím to jako projev rozdmýchávání nenávisti a chuti k válce,“ myslí si. Již dřív se ale objevil opačný názor, že u válečného zločince je to v pořádku, jak pro eXtra.cz uvedl analytik Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost.

„Nebo paní ministryně Černochová s nápisem na tričku F*ck Putin. Vám to nepřijde špatně? Takhle se chová člen vlády? Ti mají reprezentovat společnost. Měli by ve svém projevu zachovávat určitou míru slušnosti a důstojnosti. Jedna věc je, že je nějaký válečný soupeř, druhá, že si přejete fyzickou smrt člověka. To je velký rozdíl z hlediska humanistického přístupu k vedení válek. Používání vulgarismů na oděvu reprezentanta státu považuji za naprosto nepřijatelné. Vulgarismy se opakovaně vytýkaly prezidentu Miloši Zemanovi, asi i oprávněně, jenže ti samí lidé, kteří sami sebe označovali za slušnější, se nyní chovají pokrytecky. Rozdmýchává to nenávist, přispívá to k dehumanizaci toho člověka a vytváření jeho obrazu jako arciďábla. Pro válečnou mašinerii to je zásadní, snáz se pak schvalují vyšší armádní rozpočty,“ míní.

Ani to, že Rakušan a Černochová popichovali válečného agresora, který v Evropě rozpoutal nejhorší válečný konflikt od druhé světové války, zatímco Zeman urážel občany nebo názorové protivníky, nebere jako argument.

Znásilňování civilistů vynechali

Neuznává také kritiku textu výzvy ve směru, že prakticky úplně vynechává obžalobu Ruska ze znásilňování, mučení a vraždění ukrajinských civilistů, unášení desítek tisíc ukrajinských dětí do Ruska a podobně.

„Výzva začíná popisem destrukce Ukrajiny. Nikdy nemůže být úplná v popise všech hrůz, kterou ruská agrese přináší. Máme dojem, že v médiích je o těchto věcech dostatečně informováno. Jsme si vědomi, že nelze popsat všechno. Po výzvě, která směřuje k míru a budoucnosti, nemůžete chtít, aby popsala celou historii konfliktu a všechny jeho oběti. Pak by nesplnila svůj smysl,“ myslí si.

Někteří kritici považují za šíření ruské propagandy například slova o skutečných bezpečnostních obavách Ruska, které ostatní ignorovali. „Za to považuji přibližování se NATO směrem k ruským hranicím,“ domnívá se. Rusko mimochodem docílilo pouze toho, že se hranice NATO přiblíží ze západu, až do aliance oficiálně vstoupí Finsko (a Švédsko).

„Nikomu nedáváme za pravdu, nehodnotíme to,“ tvrdí teď Stropnický.

Spravedlivý mír – co to je?

A co je vůbec onen „spravedlivý mír“, který iniciativa požaduje? „Když někdo vyhraje válku, vítěz si diktuje podmínky. Chtěli bychom předejít vleklé válce. Ve světovém společenství je takových hlasů spousta. Poslechněte si, co říkají Putinovi spojenci. Co říká čínský, turecký nebo nově zvolený brazilský prezident. To jsou velmoci. Pojďme se trochu povznést nad rybníček Fiala-Černochová a začít poslouchat to, co si o věci myslí zbytek světa. Západ nedominuje způsobem, kterým dominoval během studené války. Pojďme si taky mimo jiné přestat vytvářet nové a nové nepřátele,“ rozvíjí své úvahy.

„Konflikt od začátku přesahuje Ukrajinu. Je to bojiště, kde se bohužel pro Ukrajinu odehrává střet mezi Ruskem a Západem, zejména Spojenými státy, což je jedna ze stran konfliktu. Bez těchto velmocí se žádný mír vyjednat nedá. Součástí jednání ale musí být od začátku i Ukrajina,“ věří, že se bude jednat se všemi relevantními stranami.

„Cílem je přerušit logiku, že válka může vyřešit konflikt, a vrátit se k logice, že konflikty se řeší u jednacího stolu,“ dodal Matěj Stropnický. Tomu se ovšem říká appeasement, ustupování agresivním stranám sporu. Podobně Francie a Anglie ustupovaly nacistickému Německu v naději, že se tak válka vyhne jejich zemím.

Na druhou stranu stejný názor má například i bezpečnostní analytik Andor Šándor. I on si myslí, že bez jednání válka neskončí.

Eva Podzimková o odmítnutí postelových scén: Přijdu si stará, je to trapné, říká

Související články

Další články

Nejnovější kauzy